Přezkoumávání hospodaření samosprávy
Ministerstvo financí v současné době připravuje znění zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Jak vyplývá z obecné části důvodové zprávy návrh zákona vzniká na základě vládního usnesení z února loňského roku. Snahu Ministerstva financí právním předpisem upravit předmět, způsob a pravidla pro přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků lze jen přivítat. Zákonná úprava této problematiky povede k vyšší právní jistotě na obou stranách, jak na straně přezkoumávaných územních samosprávných celků, tak na straně auditorů či jiného subjektu.
Zpracovatel by si však měl ujasnit, zda je nový speciální zákon věnovaný přezkumu hospodaření vůbec potřeba. Snad by stačilo některé principy přezkumu hospodaření vymezit v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků i svazků obcí a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územní samosprávy.
Nejde o sankce
V rozpočtových pravidlech územních rozpočtů by podle uvedeného způsobu byl stanoven i smysl přezkumu hospodaření. Podrobnější postupy při přezkoumávání hospodaření by stanovil podzákonný právní předpis. V důvodové zprávě i v textu samotného návrhu zákona chybí podstatná ustanovení, která vymezí smysl přezkoumání hospodaření. Je totiž třeba zdůraznit, že smyslem přezkumu hospodaření územních samosprávných celků je, pouze a jenom, zlepšení stavu hospodaření v obcích, městech a krajích v České republice.
Za přezkumem hospodaření by neměla následovat sankce. Zákon o přezkumu by neměl sloužit k doměřování plateb obcí a krajů podle jiných zákonů. Smyslem tohoto zákona by mělo být vymezení pravidel, podle kterých se při přezkumu hospodaření v obcích, městech, krajích a dobrovolných svazcích obcí postupuje.
Pokud si návrh zákona bude činit jakékoliv ambice být nástrojem státu také pro sankční postih nedostatků, je to třeba považovat za negativní rys pro samosprávu i pro stát. Má-li se zlepšit hospodaření samosprávy a s tím spojených procesů obcí, měst a krajů, musí být přezkum jejich hospodaření maximálně otevřeným procesem, který se snaží nalézt problematické body především za účelem jejich nápravy do budoucna.
Atmosféra spolupráce
K tomu je potřebná atmosféra dvou spolupracujících subjektů namísto atmosféry "revizorské". Atmosféra spolupráce povede k větší informační otevřenosti, kterou nenavodí žádný právní předpis. Přezkum hospodaření by měl být chápán jako poradenství. Z uvedených důvodů by bylo vhodné, aby smysl přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků byl obecným způsobem vymezen přímo v úvodních ustanoveních připravovaného zákona.
Zcela nevhodné je, aby přezkum hospodaření vykonávali, vedle auditorů také zaměstnanci Ministerstva financí. Takový přezkum by měl tendenci podobat se revizi a nikoli poradenství. Podle kompetenčního zákona je v působnosti Ministerstva financí také kontrola, účetnictví, audit a daňové poradenství. Není vhodné tuto působnost kombinovat s přezkumem hospodaření územních samosprávných celků, má-li navíc přímo Ministerstvo financí vykonávat dozor nad dodržováním zákona.
Vhodnější by bylo tuto kompetenci svěřit Ministerstvu vnitra nebo krajským úřadům. Další možností je vytvoření specializované instituce, která by se věnovala čistě přezkumu hospodaření územních samosprávných celků. Vzhledem k tomu, že povinnost přezkoumávat hospodaření obcí přešla na krajské úřady po zaniklých okresních úřadech teprve od počátku roku, neměly krajské úřady zatím možnost prokázat své schopnosti v této oblasti. Přitom přezkum hospodaření malých obcí krajským úřadem se jeví jako logický už jenom proto, že krajské úřady poskytují obcím metodickou pomoc, což by mělo mít k přezkumu hospodaření blízko.
Účelnost a hospodárnost
Navrhovaná právní úprava však má i další podstatný problematický bod. Při přezkoumávání hospodaření se má posuzovat také účelnost a hospodárnost vynaložených prostředků. To je však velmi subjektivní otázka, která je velice náročná z hlediska odborné kvalifikovanosti. Skutečných odborníků, kteří by mohli objektivně zhodnotit účelnost a hospodárnost hospodaření územních samosprávných celků, není mnoho. Nehledě na to, že je sporné, má-li ex post úředník, byť kvalifikovaný, posuzovat správnost rozhodování voleného orgánu.
V současné době existují poradenské společnosti, které jsou schopny posoudit účelnost a hospodárnost hospodaření územních samosprávných celků. Takový, pro mnohé obce jistě vítaný servis, si však nechají velmi dobře zaplatit. Stanovit v zákoně obligatorní podmínku přezkumu hospodaření jako dozoru, lze proto označit za nezodpovědné.
Navíc podle Evropské charty místní samosprávy má jakýkoli správní dozor nad činností místních společenství usilovat pouze o zajištění souladu se zákonem a ústavními zásadami. A to pouze u úkolů, jejichž plnění bylo na místní společenství přeneseno. Přezkum hospodaření územních samosprávných celků prováděný ze strany Ministerstva financí jako výkon státní správy by měl zcela nepochybně charakter správního dozoru a proto není možné, aby se v rámci této činnosti hodnotila věcná správnost, účelnost a hospodárnost rozhodnutí a postupů orgánů samosprávy, přijatých v rámci samostatné působnosti.
Dopady do rozpočtů
Zcela nedostatečně důvodová zpráva návrhu zákona hodnotí dopady navrhovaných opatření do rozpočtů samosprávy. Neobstojí konstatování, že tato činnost bude zabezpečena stejným počtem osob, tj. 310, který ji vykonával do konce roku 2002 na okresních úřadech. Tito pracovníci již byli i s potřebnými finančními prostředky delimitováni. Navíc příslušná částka, tj. 106 mil. Kč je naprosto nedostatečná (odpovídala by měsíční mzdě auditora 14 000 Kč). Z tohoto důvodu lze oprávněně pochybovat o kvalitě takových zaměstnanců.
Pozitivem připravovaného textu zákona o hospodaření územních samosprávných je princip rovnoprávného postavení územních samosprávných celků. Všechny obce bez ohledu na počet obyvatel včetně svazků obcí by totiž mohly k přezkumu hospodaření zvolit pověřenou instituci nebo auditora.