Význam cestovního ruchu

Cestovní ruch je významným faktorem české ekonomiky. Devizové příjmy v této oblasti se pohybují kolem 130 mld. Kč a tvoří 6--7 % hrubého domácího produktu. Přímo v cestovním ruchu je zaměstnáno cca 110 tisíc osob a celková zaměstnanost v tomto odvětví včetně nepřímé je asi 490 pracovních míst tj. 10,3 %. Znamená to, že každý desátý ekonomicky aktivní člověk je zaměstnán v cestovním ruchu nebo souvisejícím odvětví.

Od roku 1993 působí u nás a v zahraničí Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) jako příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj. V rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí strategii pro marketing cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu.

Od letošního roku byla zavedena zcela nová koncepce propagace České republiky. Počet komunikovaných témat, který byl rozmělněn mezi více než 25 oblastí se soustřeďuje na podporu šesti hlavních témat:

• kouzlo hradů a zámků,
• zdravá a aktivní dovolená,
• zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé),
• lázně: místo oddechu a potěšení,
• církevní památky a poutní místa,
• kongresová turistika.

Zeptali jsme se Ing. Davida Gladiše, ředitele ČCCR na hlavní aktivity a nové metody práce, které se budou v činnosti centrály uplatňovat.

Česká centrála cestovního ruchu pořádá fam tripy pro incomingové cestovní kanceláře, press tripy pro zahraniční novináře, prezentuje Českou republiku na zahraničních i domácích veletrzích, vydává a distribuuje obrovské množství prospektů a jiných propagačních materiálů. Jedním z jejích důležitých úkolů je také podpora českých regionů (pořádání seminářů, regionální prezentace, venkovská turistika, ad.). Dalším úkolem je analýza trhu, statistická šetření na téma příjezdového cestovního ruchu, zjišťování motivace příjezdu turistů a především důvodů, proč turisté nepřijeli - tyto všechny údaje potom ovlivňují směřování aktivit ČCCR. V nejobecnější rovině je cílem České centrály cestovního ruchu zvýšit příjmy z cestovního ruchu.

Jakými prostředky lze dosáhnout zvýšení příjmů?

Především zvyšováním počtu zahraničních turistů, prodlužováním jejich pobytu v České republice a opakováním jejich cest. To bude možné po odstranění řady překážek, což jde někdy poměrně lehce a bez velkých nákladů. Přiláká se tím rovněž movitější klientela.

Které konkrétní překážky považujete za nejdůležitější?

Zpracovali jsme seznam 55 překážek rozvoje cestovního ruchu v České republice. V letošním roce budeme postupně jednotlivé položky tohoto seznamu podrobně analyzovat a připravíme konkrétní postup vedoucí k jejich odstranění nebo alespoň k zmírnění. Každý měsíc na tato témata probíhají na půdě ČCCR jednání zástupců státní správy, zákonodárných sborů se zástupci profesních organizací a svazů, sdružujících subjekty z oblasti cestovního ruchu. Patří mezi ně mj. také představitelé územní samosprávy, členové komise cestovního ruchu Svazu měst a obcí, Asociace krajů, Sdružení historických sídel a Sdružení lázeňských míst.

Nová koncepce propagace vyžaduje nové metody práce. Jaké budou?

Především se snažíme více soustředit na práci se zahraničními novináři. Máme v republice řadu krásných míst, o kterých mohou psát a týká se to všech hlavních témat od historických památek až po lázeňská a rekreační centra. Druhá cesta vede přes aktivní prezentaci v zahraničí, což zdaleka není pouze pasivní účast na veletrzích. Dále chceme otevřít dalších šest zahraničních zastoupení, která mají novou formu, kdy využíváme soukromé subjekty, které jsou levnější a výkonnější.

Zaměříte se také na podporu domácího cestovního ruchu?

Ano, letos poprvé v historii České centrály cestovního ruchu připravujeme nový projekt marketingové podpory domácího cestovního ruchu. V podstatě se jedná o tři typy akcí, které budeme podporovat. Chtěli bychom opět více zapojit média, aby se nepsalo stále jen o Chorvatsku a o Kanárských ostrovech, ale také o Jeseníkách, o Šumavě a dalších lokalitách. Chtěli bychom rovněž více propojit města a kraje vzájemně mezi sebou, aby například Šumperk byl propagován v Táboře a naopak. Třetím typem akcí je například propagace cyklistické trasy kolem celé České republiky, kterou chceme propagovat s pomocí známých osobností kultury a sportu.

Hodláte určitým způsobem pomáhat i obcím a městům při rozvoji cestovního ruchu v regionech?

Jejich zkušenosti s marketingem nejsou velké, i když se situace postupně zlepšuje. Každý kraj v současné době zpracovává koncepci rozvoje cestovního ruchu na svém území. Česká centrála všechny tyto strategie spolufinancuje a podílíme se na jejich přípravě i po věcné stránce. Z krajské úrovně bude nutné v budoucnosti jít i na nižší úrovně mikroregionů a určitých oblastí, které spojuje společný zájem. Systém seminářů a vzdělávacích akcí, které nabízíme včetně publikování těchto otázek jistě bude i pro jednotlivé obce a města přínosem.

Překážky rozvoje cestovního ruchu

1. Kriminalita -- bezpečností rizika pro turisty -- taxislužba, prostituce, kapsáři, falešní směnárníci (veksláci), okrádání v restauracích, krádeže a vykrádání aut.
2. "Ubytovatelé" na nádražích.
3. Dvojí ceny.
4. Laxní přístup orgánů k řešení kriminálních jevů.
5. Chování personálu ve službách (neznalost jazyků, neochota).
6. Obhroublý i skrytě xenofobní přístup některých policistů, celníků, pracovníků pasové kontroly, jejich nedostatečné jazykové vybavení.
7. Přístup revizorů MHD k turistům.
8. Vízová povinnost pro některé národnosti.
9. Potíže se získáváním víz, nepružnost jejich vydávání.
10. Potřeba pasů pro občany EU pro vstup do ČR.
11. Stav hlavních pražských nádraží ("konglomerát mafií, zločinců, špíny, hnusu").
12. Nedostatek veřejných WC.
13. Špatná kvalita komunikací.
14. Cestovní ruch není uznáván jako jedno ze zcela klíčových odvětví ekonomiky.
15. Nedostatečná koordinace státní propagace ČR v zahraničí.
16. Nedostatek zdrojů pro systematickou propagaci.
17. Neexistence jednotné strategie prezentace ČR v zahraničí.
18. Nedostatečná spolupráce s okolními státy.
19. Roztříštěnost a nejednotnost sdružení a asociací v cestovním ruchu.
20. Minimální spolupráce a komunikace veřejného sektoru s podnikatelskou sférou a neziskovým sektorem.
21. Soupeření podnikatelů o turisty místo vzájemného předávání turistů mezi sebou.
22. Malá spolupráce mezi jednotlivými městy a mikroregiony.
23. Přeplněnost tradičních lokalit v hlavní sezóně.
24. Stereotypní programy cestovních kanceláří.
25. Otevírací doba hradů, zámků a dalších pamětihodností neodpovídá potřebám turistů.
26. Nedostatečná nabídka doprovodných služeb a akcí -- neexistence alternativního programu pro turisty.
27. Nedostatečná infrastruktura v některých regionech.
28. Nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a v obcích, neexistence aktivních informačních center v turisticky významnějších obcích.
29. Nezkušenost s marketingem cestovního ruchu v regionech.
30. Podnikatelé se zaměřují se na rychlé zbohatnutí namísto dlouhodobého udržení si zákazníka.
31. Nedostatečná kvalita a profesionální výbava zaměstnanců infocenter v některých místech ČR, malá spolupráce s podnikatelskými subjekty.
32. Jazyková vybavenost občanů mimo hlavní turistické cíle, vybavenost méně frekventovanými jazyky (francouzština, španělština, italština).
33. Jazyková bariéra -- pokud jde o značení a nápisy ve městech, na nádražích, na silnicích atd.
34. Stavebně-technický stav některých památek (především v méně rozvinutých regionech), nepřístupnost některých historických objektů.
35. Naprostý nedostatek prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkového fondu.
36. Nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovských oblastí -- památkově chráněno je přibližně stejné množství vesnic jako měst.
37. Krádeže v církevních památkách.
38. Problematika průvodců -- licence negarantují kvalitu služby
39. Informační střediska -- neexistují žádné standardy jejich činnosti a také žádná ochrana použití symbolu "i" jako jejich označení.
40. Nedostatečnost statistických informací za odvětví cestovního ruchu.
41. Pro cizince relativní obtížnost cestování automobilem, jedná se o celý komplex problémů (jazyková bariéra, špatné zkušenosti s českou dopravní policií -- úplatkářství, netransparentní postupy, selektivní uplatňování pravidel, neschopnost komunikace, nepřátelské vystupování vůči cizincům, nepřehledné značení a špatná úroveň komunikací.
42. Relativní obtížnost cestování hromadnou dopravou -- komunikační potíže při nákupu jízdenek, špatná kvalita služeb, špinavá nepřehledná nádraží s bezdomovci, žebráky, kapsáři.
43. Tlak na zmenšování počtu a rozsahu chráněných krajinných území, Národních parků, přírodních rezervací.
44. Špatná dostupnost, nedostatek vlakových a autobusových spojení do turisticky významných míst.
45. Zatěžování životního prostředí a krajiny.
46. Neexistence satelitního účtu cestovního ruchu.
47. Málo nízkorozpočtových leteckých společností.
48. Neexistence standardizované klasifikace hotelů, infocenter, restaurací.
49. Nedostatky v budování turistických tras (cyklostezky, lyžařské běžecké trasy, trasy pro turistiku na koních).
50. Vietnamská tržiště v příhraničních oblastech -- nevytváří příliš dobrý dojem o ČR (i když pro některé obce jsou vítaným zdrojem financí).
51. Špatné sociální zařízení v některých kempech.
52. Nedostatek dětských hřišť a atrakcí pro děti.
53. Nedostatek či úplná absence nekuřáckých restaurací nebo nekuřáckých zón.
54. Vnucování letáků erotických klubů v centrech velkých měst, naháněči do nočních klubů.
55. Neumíme turistům poděkovat za návštěvu ČR (např. na hranicích ČR, na hranicích regionů -- cedulí, jednoduchou tiskovinou na infocentrech, letištích atd.).