Byty a domácnosti
Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 potvrzuje hluboké sociální změny v životě naší společnosti po listopadu 1989. Týkají se jak celé společnosti, tak jejích jednotlivých sociálních složek. Promítly se i do nového způsobu reprodukce obyvatelstva a do velikosti a složení rodin a domácností. Tyto změny mají a budou mít různé sociálně ekonomické důsledky.
Ačkoli počet obyvatelstva České republiky se od sčítání 1991 do sčítání 2001 snížil z 10 milionů 302 tisíc na 10 milionů 230 tisíc čili o 0,7 %, počet rodin a domácností vzrostl ze 4 milionů 51 tisíc na 4 miliony 270 tisíc čili o 5,41 %. Přitom počet trvale obydlených bytů vzrostl jen o 3,29 % z 3 milionů 705 tisíc na 3 miliony 827 tisíc bytů. Odlišný trend růstu počtu obyvatelstva a růstu počtu rodin a domácností je starým historickým faktem.
Ve vztahu k vývoji počtu bytů však odlišný vývoj počtu obyvatelstva a počtu domácností znamená odlišný vývoj ukazatelů vybavenosti bytovým fondem. Míra vybavenosti obyvatelstva trvale obydlenými byty v období 1991--2001 se zvýšila též v důsledku stagnace, resp. mírného úbytku obyvatelstva. Ve vztahu k vývoji počtu domácností však došlo ke zhoršení.
Vybavenost byty
Velmi často se setkáváme s názory, že ve vazbě na úroveň ekonomiky je vybavenost obyvatelstva byty na vcelku příznivé evropské úrovni, tedy že bytů je dostatek. Vyplývá to z toho, že se poměřuje celkový počet bytů 2001, včetně 538 tisíc neobydlených bytů. V souladu s předchozí dlouhodobou praxí hodnotíme úroveň vybavenosti obyvatelstva a domácností "jen" trvale obydlenými byty. Počet neobydlených bytů využitelných pro trvalé bydlení se odhaduje v rozmezí 100--120 tis. bytů.
Využití této "potenciální" rezervy je podmíněno značnými náklady na jejich rekonstrukce, přestavby apod. Vraťme se však k tomu, jaký byl vývoj vybavenosti v přepočtu na počet obyvatel a na počet rodin, resp. domácností. Zatímco vybavenost obyvatelstva trvale obydlenými byty trvale v celém čtyřicetiletém období rostla, v případě v přepočtu na domácnosti je situace jiná. Zdaleka ji nelze považovat za příznivou, protože počet bytů na 100 domácností byl v roce 2001 pod hladinou 90,0 konkrétně 89,6 bytů na 100 domácností.
Z tohoto pohledu míra vybavenosti byla nižší než v roce 1991 (91,5) a nižší než v roce 1980 (90,2). Plyne z toho, že se soužití dvou a více domácností v jednom bytě zvýšilo a také se zvýšil počet domácností bez samostatného bytu. Soužití dvou a více domácností v jednom bytě bylo v roce 2001 vyšší, a procento domácností bydlících v samostatném bytě se snížilo!
Celková kvalita bydlení vzrostla, jak ukazuje řada ukazatelů. Mezi rokem 1991 a 2001 došlo ke zvýšení kvality bydlení zlepšením ukazatelů: průměrná obytná plocha bytů ze 45,9 m2 na 49,3 m2, pokojovost bytů z 2,66 na 2,71 pokojů v bytě, obytná plocha na 1 obyvatele z 16,6 m2 na 18,7 m2, zvýšení podílu bytů I. a II. kategorie z 91,4 % na 96,0 %, vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání. Míra vybavenosti domácností byty se však podstatně snížila.