K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rozhovor s ministrem pro místní rozvoj Petrem Lachnitem

Datum: 30. 6. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Ostatní

Novým ministrem pro místní rozvoj byl 26. dubna tr. jmenován Petr Lachnit, dosavadní náměstek primátora města Ostravy. Položili jsme mu několik otázek.

Petr Lachnit, ministr pro místní rozvoj
  • Přicházíte do funkce ministra se zkušenostmi komunálního politika. Jak se z tohoto pohledu díváte na roli Ministerstva pro místní rozvoj?

Pět let jsem byl náměstkem primátora města Ostravy pro oblasti investiční výstavby, urbanistického a nově i ekonomického rozvoje. V této funkci jsem poznal z ministerstva řadu lidí, většinu státních programů a instrumentů podpory místních rozpočtů. Podílel jsem se na práci některých komisí ministerstva. Jsem rád, že dnes stojím v čele resortu, který podle mého názoru má nejblíže k lidem, žije jejich konkrétními problémy a pomáhá je řešit. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo i v budoucnosti napomáhat místním i regionálním orgánům v jejich ekonomickém rozvoji. Domnívám se, že zkušenosti komunálního politika jsou pro tuto práci nezbytné.

  • V minulých letech byla regionální politika podceňována. Současné přístupy definují strukturálně postižené i hospodářsky slabé regiony. Jaké programy chcete navrhnout a podporovat pro řešení jejich problémů?

Podceňování vedlo ke značným regionálním disparitám. Proto vláda zařadila regionální politiku mezi své priority. Byly zpracovány programy podpory pro nejvíce postižené oblasti - severozápadní Čechy a Ostravský region. Již v loňském roce byla těmto regionům poskytnuta poměrně značná částka, přes 1,5 mld.Kč. Třetí konkrétní program se týká vybraných hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, které nejsou součástí obou předchozích materiálů. Počátkem letošního roku vláda schválila Globální plán revitalizace pánevních oblastní severozápadních Čech, na který bude využita částka 200 mil.Kč. Na další podporu opatření obsažených v citovaných programech je vyčleněno pro region Severozápad 417 mil.Kč a pro Ostravsko 583 mil.Kč. Pro tyto programy vyhlásilo naše ministerstvo Zásady pro poskytování dotací. V zásadě jde o čtyři programy podpory rozvoje: průmyslových podnikatelských subjektů, malého a středního podnikání REGION 2 a REGIOZÁRUKA a program výstavby technické infrastruktury.

Současné určité snížení míry nezaměstnanosti v obou regionech jistě ovlivňuje i cílená podpora státu. Proto se v těchto programech bude pokračovat.

  • Program obnovy venkova má již jistou tradici. Jeho finanční podpora je však stále nedostačující.

Vláda již v listopadu 1998 novelizovala Program obnovy venkova a podporuje jeho realizaci. Nová verze je přizpůsobena podmínkám blížícího se vstupu do Evropské unie. Základní myšlenka programu - podpora vlastní iniciativy obcí a jejích obyvatel v péči o prostředí svých vesnic je samozřejmě zachována.

Pro letošní rok počítáme zhruba s půl miliardou korun, což s mírným nárůstem odpovídá prostředkům posledních dvou let. Stále více obcí splňuje základní podmínky programu - mají zpracovány urbanistické studie nebo územní plány a místní programy obnovy, na jejichž základě žádají o podporu konkrétních projektů. V roce 1997 bylo 3400 žádostí v objemu 650 mil.Kč. V tomto roce je to již 8 200 žádostí v objemu 1,7 mld. Kč.

  • Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti?

V příštím roce by nastartování předvstupního programu SAPARD mělo přinést dalších nejméně 300 mil.Kč ročně. Ani to však nebude stačit. Proto se již nyní orientujeme na venkovské mikroregiony, v nichž budeme dávat prioritu akcím podporujícím hospodářský rozvoj a snižování nezaměstnanosti. Jde o to, podpořit společné projekty sdružení obcí a venkovských podnikatelů - zemědělských i nezemědělských. Projekty by měly vznikat ve větších a přirozených spádových celcích, kde je zajímavé prostředí pro malé a střední podnikání. Podpoří se tak řešení ekonomických problémů venkovských regionů s využitím místních podmínek a možností.

  • Jak se díváte na venkovské osídlení a na úlohu malých obcí při obnově venkova?

Jsem přesvědčen o tom, že v historické struktuře našeho osídlení budou hrát malé obce dále významnou roli. Nemůžeme přehlédnout dobré výsledky řady nejmenších obcí, jejichž obyvatelé nesou břemeno péče o naši krajinu, kterou užíváme všichni. Vím, že 28 % našich obcí má méně než 200 obyvatel, že v 80 % obcí žije méně než 1000 obyvatel. Celkem to představuje jen 17 % všech občanů, ale tyto obce se starají téměř o 60 % území celé republiky. Každá obecní komunita, i v nejmenší obci je také důležitou a citlivou součástí sociálního systému.

  • Regionální rozvoj podporuje řada programů Evropské unie (PHARE,SAPARD). Domníváte se, že jsou možnosti těchto programů dostatečně využívány?

Program Phare poskytuje České republice velmi významnou pomoc a představuje hlavní nástroj podpory při integrační přípravě v oblasti regionální politiky. Přes určité zpoždění v realizaci některých programů se dá očekávat, že budou splněny stanovené cíle. Vedle přímé podpory vybraných akcí přispívá program Phare k přípravě na využití prostředků Strukturálních fondů a Kohezního fondu EU po vstupu České republiky do Evropské unie a zároveň pro realizaci předvstupních programů. Domnívám se tedy, že možnosti programu Phare v oblasti podpory regionálního rozvoje jsou využívány dostatečně.

  • Zhruba před rokem zahájily činnost řídící a monitorovací výbory. Myslíte si, že práce v regionech je na úrovni požadované orgány EU?

Po roční zkušenosti s fungováním uvedených výborů můžeme říci, že své úkoly plní. Zvláště bych chtěl ocenit jejich přístup k přípravě Národního rozvojového plánu ČR. Jsou také schváleny Regionální operační programy, které i zahraniční experti hodnotí pozitivně.

  • Jak činnost v regionech ovlivní nové orgány po podzimních volbách v krajích?

Vznik krajských samospráv, ale také platnost nového zákona o podpoře regionálního rozvoje si vyžádá změny. Dojde k oddělení řídící a monitorovací funkce, a tak v každém regionu NUTS 2 budou působit dva výbory. Nově vzniknou tzv. regionální rady s řídící funkcí. Monitorovací funkci budou plnit výbory regionálního rozvoje, které budou sestaveny na základě principu partnerství.

  • Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro cestovní ruch. Navrhnete zřízení státního fondu cestovního ruchu, který by do tohoto odvětví přinesl tolik potřebné zdroje?

Koncem roku 1999 předložilo ministerstvo vládě návrh věcného záměru zákona o Státním fondu na podporu rozvoje cestovního ruchu. Počítalo se jednak s vlastími příjmy fondu v podobě poplatků, jednak s příspěvkem ve výši jednoho promile z devizových příjmů z cestovního ruchu. Návrh byl odmítnut z důvodu zamezit dalšímu zvyšování mandatorních výdajů státního rozpočtu. Svou roli sehrála i skutečnost, že v dané době již byly Parlamentem projednávány fondy bydlení a dopravy.

V současné se připravuje návrh zásad Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu. Měl by vytvořit podmínky ke sjednocení a transparentnosti finančních toků z veřejné sféry do cestovního ruchu. Bude však muset respektovat možnosti státního rozpočtu.

  • Základem pro místní a regionální rozvoj je územní plánování. V poslední době bývá dokumentace, zejména dopravních staveb, často odmítána s ohledem na životní prostředí. Hodláte se zabývat těmito případy?

Samozřejmě, ministerstvo se musí každým takovým případem zabývat. Vyplývá to z jeho kompetence. Vždy však musí být konkrétní důvody, proč je některá stavba odmítnuta. Je potřebné, aby byly dodrženy všechny podmínky stanovené zákonem. To je velmi složitý komplex otázek a pokud se najde relevantní případ, který zbrzdí postup stavby, musí se postupovat podle zákona.

  • Domníváte se, že stavební zákon vyhovuje současné praxi? V čem by se měl změnit?

Potřeba nové právní úpravy v této oblasti je nezpochybnitelná. Otázkou je doba, nutná k přípravě nového zákona. Ten ovlivňuje široké spektrum činností a tudíž vyžaduje shodu odborníků ze všech oblastí (stavebnictví, bytová problematika, rozvoj regionů a obcí, pozemkový trh, ochrana životního prostředí). Konsensus je nutný mezi techniky, představiteli veřejné správy i legislativci. Navíc zákon může zásadně a dlouhodobě ovlivnit schopnost soutěže České republiky ve společném trhu Evropské unie (srovnatelné podmínky pro investory, změny v území, náročnost procedur veřejné správy atd.).

  • Mohl byste uvést některé věcné problémy, které bude nutno řešit v tomto zákoně?

Na úseku územního plánování je nutno zohlednit politické souvislosti a dopady územně plánovací činnosti. Musí se nově stanovit vazby a hierarchie plánovacích dokumentací i rozhodování o území na úrovni státu, kraje či obce v souvislosti se začleňováním do Evropské unie. Nový stavební zákon musí na úseku stavebního řízení omezit a racionalizovat administrativní povolovací úkony, přesunout těžiště z oblasti formálního rozhodování na výkon dohledu nad prováděním stavby. Vedle toho se musí řešit spolupůsobení více než 20 různých zákonů při stavebním řízení. Otázkou je i zařazení institutu vyvlastnění do tohoto zákona.

Proto je nutné novou koncepci stavebního práva připravovat pečlivě a s perspektivou její dlouhodobé platnosti.

  • Navrhnete vládě některá opatření v oblasti veřejných investic?

Tady je prioritou příprava nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Návrh bude předložen vládě v září a bude již plně harmonizován s komunitárním právem. Cílem je zjednodušení zadávacího procesu a vyřešení specifik veřejných stavebních zakázek. Zaměří se také na zvýšení odborné způsobilosti zadavatelů.

  • Prioritou vládního prohlášení je bytová politika. Mohl byste zhodnotit co se v této oblasti vykonalo a co je třeba řešit?

V poslední době došlo k významnému posunu v řešení některých problémů bytové politiky. Pozitivní je přijetí nové koncepce bytové politiky. Vláda dále rozšířila právní nárok na podporu hypotečního úvěrování ve prospěch obcí a bytových družstev. Byl přijat zákon o veřejných dražbách, významný zákon o Státním fondu rozvoje bydlení a prosadila se důležitá novela zákona o vlastnictví bytů.

Pro jednání vlády je připraven Dlouhodobý program podpory vlastníků při financování oprav bytových domů a návrh věcného záměru zákona o nájemném. Dále chceme prosadit návrh zákona o neziskových bytových společnostech a nelehká budou jednání o prostředcích na podporu bydlení při sestavování státního rozpočtu na rok 2001.

  • Jaká je perspektiva programu obnovy panelových domů?

Dlouhodobý program podpory vlastníků domů při financování oprav bytových domů, jehož první etapa je omezena na opravy panelových domů, již byl připraven. Návrh nařízení vlády, kterým bude zajištěno zvýhodnění úvěrů na financování oprav, již prošel meziresortním připomínkovým řízením a bude v nejbližších dnech předložen vládě. V těchto dnech ještě probíhá jednání s bankami o podmínkách záruk za splácení úvěrů obcemi, bytovými družstvy a společenstvími vlastníků bytů. Zahájení programu lze očekávat v červenci tohoto roku.

  • Co byste řekl aktuálně k Státnímu fondu rozvoje bydlení?

Státní fond rozvoje bydlení je jednou z velmi důležitých forem podpory efektivní bytové politiky státu. Konkrétně v oblasti nájemního bydlení je nutné vytvořit podmínky pro výstavbu nájemních bytů, které budou finančně dostupné pro střední a nižší příjmové vrstvy obyvatelstva. Potřebné dlouhodobé zdroje pro financování podpůrných programů mimo státní rozpočet bude vytvářet právě tento fond. Vedle podpory výstavby nových bytů bude také nástrojem podpory oprav a modernizace současného bytového fondu a výstavby technické infrastruktury. Obce, bytová družstva i společenství vlastníků bytů ho mohou využít jako garanci na úvěry, dají se z něj čerpat prostředky na úrokovou garanci úvěrů poskytnutých bankami nebo stavebními spořitelnami, případně přímé úvěry na podporu výstavby, oprav nebo modernizaci bytů. Základní vklad státu poskytnutý Fondem národního majetku z výnosů privatizace je 6 mld.Kč a ze státního rozpočtu se počítá s příspěvkem zhruba 1,25 mld.Kč ročně. Jmění fondu budou navyšovat výnosy z emise cenných papírů, tím by do něho vstoupil i soukromý kapitál. Započala jednání, která by mohla vést k jeho obohacení z prostředků Evropské unie. Nabývání na objemu fondu může podle mého názoru vést až k tomu, že při jistém objemu prostředků, které bude spravovat, řekněme na úrovni 20 miliard, může být úplně odpoután od státního rozpočtu a podporovat všechny aktivity samostatně. Je to rozhodně instrument, který by měl pomoci zastavit oby negativní procesy, tedy úbytek bytů a zastarávání bytového fondu, a vpustit do celého procesu i soukromý kapitál tak, aby se dosáhlo rychlejšího zlomu.

  • Náš časopis je určen zejména představitelům měst a obcí, pracovníkům veřejné správy. Co byste jim chtěl vzkázat?

Hovořili jsme o bydlení. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že řádná obec pečuje i o bydlení státních úředníků, pracovníků samosprávy apod. Jsou to lidé, kteří pro tento stát pracují a přesto bývá jejich označení "úředníci" vnímáno pejorativně. Jsem přesvědčen o tom, že vzdělanou administrativu, vzdělané pracovníky státní správy a samosprávy tento stát potřebuje jako sůl. Protože se blíží vstup do Evropské unie, je nutné přijímat nové legislativní normy, lidé s nimi musí pracovat, studovat je a udržovat si v rychle se měnícím prostředí odbornou úroveň. Často tito lidé pracují za peníze, které - v porovnání s vyspělými státy nebo s příjmy určitých vrstev obyvatelstva - jsou velice nízké. Domnívám se, že vzhledem k nižším výdělkům ve státní správě oproti soukromé sféře není nic špatného na určité formě stabilizačního programu, například ve formě dostupného vhodného bydlení pro tyto pracovníky, aby mohli obnovovat své síly pro práci v hezkém prostředí, klidu a určitém sociálním bezpečí. Přeji jim hodně zdaru.

Děkuji za rozhovor

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist