K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Zákon o úřednících územních samosprávných celků

Datum: 15. 4. 2003, zdroj: OF 1/2003, rubrika: Reforma veřejné správy

S prvním dnem letošního roku nabyl účinnosti zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a spolu s ním dvě prováděcí vyhlášky (č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti).

V právním řádu ČR je tento zákon v moderním vývoji územní veřejné správy novinkou. Zavádí ve vztahu k zákoníku práce speciální úpravu některých právních poměrů zaměstnanců v obecních a krajských úřadů.

Zákon se nevztahuje na zaměstnance zařazené v organizačních složkách, ve zvláštních orgánech územního samosprávného celku a ty, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce. Zákon se nevztahuje ani na strážníky obecní policie.

Úředníkem ve smyslu zákona je zaměstnanec, který je zařazen do úřadu územního samosprávného celku a podílí se na výkonu správních činností. Tím se rozumí plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti podle zvláštních právních předpisů Plněním "úkolů v samostatné působnosti" je to, co zastupitelstvo, rada nebo starosta podle příslušných ustanovení zákona o obcích uloží obecnímu úřadu nebo jeho tajemníkovi, a to buď obecně prostřednictvím organizačního řádu nebo usnesením. "Plněním úkolů v přenesené působnosti" je veškerý výkon státní správy, protože ze zákona o obcích vyplývá, že výkon celé státní správy svěřené orgánům obce je jejich povinností.

Procedurální podmínky

Specifika pracovněprávního postavení úředníka odlišná od zákoníku práce upravuje druhá hlava zákona -- Pracovní poměr úředníka. Stanoví náležitosti, které je nutno splnit pro uzavření pracovní smlouvy úředníka. Ke jmenování vedoucího úřadu nebo vedoucího pracovníka je mj. podmínkou lustrační osvědčení.

Důležité jsou procedurální předpoklady pro vznik pracovního poměru -- zákon vyžaduje buď veřejnou výzvu nebo výběrové řízení. Zákon určuje povinné náležitosti veřejné výzvy a v § 6 odst. 3 a 4 také náležitosti přihlášky zájemce o pracovní místo, resp. doklady, které musí být k přihlášce připojeny. Uzavírá-li se pracovní poměr na základě veřejné výzvy, nestanoví zákon (na rozdíl od výběrového řízení) žádný procedurální způsob posuzování přihlášených zájemců. Výběr bude tedy věcí volné úvahy tajemníka obecního úřadu. Přesto se ukládá povinnost pořídit o posouzení a hodnocení zájemců zprávu.

Výběrové řízení

Výběrové řízení (§ 7 až 9) je povinné pro jmenování vedoucího úřadu a vedoucího úředníka (ve všech úřadech bez rozdílu) a dále pro vznik každého pracovního poměru úředníka krajského úřadu, Magistrátu hl. m. Prahy, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pověřeného obecního úřadu nebo úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, kterému je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 7 odst. 1).

Výběrové řízení se vyhlašuje stejným způsobem jako veřejná výzva (§ 7 odst. 3) a stejné náležitosti musí mít i přihláška uchazeče. U výběrového řízení upravuje zákon obecně i pravidla pro posuzování uchazečů prostřednictvím výběrové komise (§ 8 a 9), kterou jmenuje ten, kdo vyhlašuje výběrové řízení, tzn. vedoucí úřadu. Nejde tedy o komisi rady obce. Komise vyhotovuje o posouzení uchazečů písemnou zprávu. Zákon sice výběrové komisi neukládá navrhnout tomu, kdo uzavírá pracovní poměr, měla by tak však z povahy věci učinit, neboť jinak její činnost postrádá smysl. Pro jmenování tajemníka obecního úřadu samozřejmě vedle toho platí povinnost mít souhlas ředitele krajského úřadu (§ 103 odst. 3 zákona o obcích).

Další odstupné

Zvláštností oproti zákoníku práce je tzv. další odstupné (§ 13) náležející úředníkovi, se kterým územní samosprávný celek ukončí pracovní poměr výpovědí nebo dohodou. Jeho výše se bude odvíjet od doby trvání pracovního poměru, a to v součtu u územního či jakéhokoliv správního úřadu, vždy však jen pracovního poměru po 24. 11. 1990, a za podmínky, že obsahem pracovního poměru byly správní činnosti. Povinnost vyplatit další odstupné bude mít ten územní samosprávný celek, který pracovní poměr se zaměstnancem ukončuje a toto ustanovení proto povede nejspíš k tomu, že se územní samosprávné celky budou vyhýbat zaměstnávání úředníků s delší praxí ve veřejné správě v obavě, že by jim při případném ukončení pracovního poměru musely vyplácet toto zvýšené odstupné.

Povinnosti úředníka upravuje § 16 zákona. Detailně je upravena povinnost úředníka plnit pokyny vedoucích úředníků včetně rozhodovámí o námitce úředníka, že je pokyn v rozporu s právními předpisy. O té rozhoduje vedoucí úřadu. Ustanovení § 16, odst. 3 vylučuje členství úředníka v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž předmětem je podnikání. Výjimkou je případ, je-li do takového orgánu vyslán úředník územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem.

Vzdělávání úředníků

Čtvrtá hlava zákona upravuje vzdělávání úředníků. To mohou ve poskytovat jen právnické nebo fyzické osoby, které jsou oprávněny a mají akreditaci Ministerstva vnitra.

Jednotlivé formy prohlubování kvalifikace jsou vstupní vzdělávání (§ 19), průběžné vzdělávání (§ 20) a zvláštní odborná způsobilost (§ 21 a násl.) a vzdělávání vedoucích úředníků (§ 27).

Absolvování vstupního vzdělávání, průběžného vzdělávání a vzdělávání vedoucích úředníků se prokazuje pouze osvědčením. Zkoušky jsou i nadále spojeny jen s tzv. zvláštní odbornou způsobilostí. Tu jsou povinni prokazovat úředníci, kteří vykonávají některou ze správních činností stanovených vyhláškou Ministerstva vnitra č. 512/2002 Sb. a pouze prostřednictvím těchto úředníků může územní samosprávný celek tyto činnosti zajišťovat.

Ekvivalentem zkoušky zvláštní odborné způsobilosti je tzv. rovnocenné vzdělání (§ 33 a 34), tj. buď vzdělání získané ve studijních programech stanovených vyhláškou č. 511/2002 Sb. nebo uznané Ministerstvem vnitra na základě § 34 zákona.

Rovnoměrné zastoupení

Zvláštní odborné způsobilosti jsou povinni se podrobit i vedoucí úředníci a vedoucí úřadů (§ 21 odst. 6 a 7). Vedoucí úřadu je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost jen z obecné části. Vedle toho jsou vedoucí úředníci a vedoucí úřadu povinni absolvovat vzdělávání vedoucích úředníků podle § 27.

Územní samosprávné celky jsou podle § 38 odst. 1 povinny přijmout taková "opatření", která zajistí, že při přijímání úředníků do pracovního poměru nebo při jmenování vedoucích úředníků se bude soustavně přihlížet i k zájmu na získávání a udržování rovnoměrného zastoupení pohlaví mezi úředníky nebo na některém stupni řízení. Zákon neříká, kdo je na úrovni obce kompetentní toto opatření přijmout a jakou formou, zda rada obce, která rozhoduje o stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadu a schvaluje jeho organizační řád nebo tajemník obecního úřadu, který plní vůči zaměstnancům zařazeným v úřadu územního samosprávného celku funkci statutárního orgánu zaměstnavatele.

JUDr. Josef Vedral, PhD.

TOPlist
TOPlist