K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Rozšířená působnost – kde je problém?

(Od 1. ledna 2003 přebírají obce většinu působností OkÚ)

Datum: 27. 12. 2002, zdroj: OF 5/2002, rubrika: Reforma veřejné správy

V současné době vrcholí přípravy v obcích s rozšířenou působností (celkem 205 obcí). Jde o zabezpečení přenesených působností při výkonu státní správy ze stávajících okresních úřadů. Součástí těchto příprav je personální a materiální řešení i finanční pokrytí všech souvisejících potřeb.

Tyto aktuální problémy jsou dnes hlavní, vedle běžných starostí všech obcí, které navazují na povolební povinnosti. Zatímco města v sídlech okresů mají personální i materiální stránku podstatně jednodušší (75 sídel), v ostatních obcích se potýkají s většími či menšími potížemi, podle konkrétní situace. Ta závisí na mnoha okolnostech -- od schopnosti místních představitelů, přes finanční možnosti až po takové skutečnosti, jako je vzdálenost od okresního města, dopravní spojení apod.

Lidé a majetek

Přerozdělení funkčních míst okresních úřadů vychází z usnesení vlády č. 695/2002 a jedná se celkem o 19 050 míst. Z tohoto počtu přechází 1723 míst na nové Úřady pro zastupování státu ve věcech majetkových, 1276 míst na pozemkové úřady, 2076 míst na kraje a 12 984 funkčních míst na obce s rozšířenou působností. Rozdělení na jednotlivé obce je dáno přílohou uvedeného rozdělení. Zbývající místa přecházi na jednotlivá ministerstva, nejvíce na Ministerstvo vnitra 979 míst (archivy, hasiči a další).

V poměru přerozdělení funkčních míst je pro obce převáděn i majetek okresních úřadů. V praxi však vzniká řada nejasností. Přednostové OkÚ převádějí majetek podle vlastího výkladu pokynů ministerstev vnitra a financí. Zatímco většina provádí přesun podle funkčních míst, některé okresy přistoupily k rozdělování podle počtu zaměstnanců OkÚ, kteří na obce přecházejí.

Podle zvláštního harmonogramu probíhá předávání informační a komunikační techniky. Vedle problémů s dělením majetku vzniká i vážný problém faktické připravenosti potřebných místností. Podle informací z ministerstva vnitra existuje z tohoto pohledu vážný problém zhruba v třetině obcí.

Samostatnou kapitolu tvoří kvalita pracovníků, kteří budou nové agendy vykonávat. Získat zvláštní odbornou způsobilost je pro některé pracovníky obcí neřešitelným problémem, přihláška zůstává nevyřízená i několik let.

Finanční prostředky

Otázky financování připravenosti obcí s rozšířenou působností ještě v letošním roce popisujeme v samostatném článku.

Pro rok 2003 je určen v návrhu zákona o státním rozpočtu postup pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy jednotlivým obcím s rozšířenou působností. Průměrný výdaj na funkční místo převedené z OkÚ na tyto obce činí, podle návrhu zákona, 333 995,69 Kč. Podle počtu převáděných míst se tak příspěvek obcím s rozšířenou působností pohybuje v rozsahu od 8 mil. Kč (Vítkov, Králíky, Vodňany) až po 64 mil. Kč (Olomouc). V sídle stávajících okresů je výše příspěvku ovlivněna částkou na státní sociální podporu, která bude v těchto místech vyplácena. Obce však do zdrojů na výkon převedené státní správy zapojí také příjmy ze správních poplatků za většinu těchto činností, které se odhadují v průměru 15 tis. Kč na jedno funkční místo.

Problémy budoucnosti

Personální, majetkové a finanční otázky převodu jednotlivých funkcí okresních úřadů se postupně vyřeší. Je to starost představitelů obcí a příslušných ministerstev. Tyto záležitosti se přímo nedotýkají občanů.

Bezprostřední dopad na občany bude mít vliv rozdílných administrativněsprávních a územních obvodů. Při schvalování záměrů reformy bylo jednoznačně rozhodnuto zachovat spojený model výkonu státní správy na krajské úrovni. Z toho vyplynul závěr pro ukončení činnosti okresních úřadů, které byly všeobecným orgánem státní správy pro území okresů, vymezené zákonem o územním členění.

Příprava druhé fáze se tedy zaměřila na správní a zřizovatelské funkce okresních úřadů. Velká část úsilí se přitom zaměřila pouze na stanovení sídel obcí s rozšířenou působností a stanovení jejich obvodů. Důraz byl kladen především na stanoviska dotčených obcí, jejich zastupitelstev (samosprávy). Stejně tak rozhodnutí zastupitelských sborů (Sněmovna i Senát) při schvalování příslušných zákonů vycházela z nejrůznějších zájmů, zájem jednoty výkonu státní správy přitom zdaleka nebyl prioritní.

V současnosti existuje přibližně 45 institucí, které zabezpečují územní výkon státní správy. Správní obvody těchto institucí přitom vycházejí ze základní územní jednotky a to je okres. Obdobné členění je v justici a také v nestátní sféře.

V případech, kdy vymezení obvodů obcí s rozšířenou působností přesahuje hranice stávajících okresů, vznikne paradoxně pro řadu lidí složitější situace, než doposud.

Budou muset dojíždět na více míst, protože řada správních agend zůstane ve stávajícím okrese a jiné agendy přejdou do nového okresu.

Prvním úkolem, který by měla exekutiva při zavádění reformy veřejné správy řešit urychleně, je tudíž právě tento problém. Jeho odsouvání bude trápit nejenom občany, ale může přerůst v politický problém a také problém právní. Jak známo, byla v této záležitosti podána již první stížnost Ústavnímu soudu.

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist