K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Majetkové poměry zájmových sdružení obcí

Datum: 22. 5. 2000, zdroj: OF 2/2000, rubrika: Ekonomika

V uplynulých dvou letech vznikla celá řada zájmových sdružení obcí v přirozených spádových mikroregionech (dále jen sdružení). Nyní se připravuje a realizuje řada jejich akcí, které je nutno financovat, rozvíjí se spolupráce a kooperace s dalšími mikroregiony, vytváří se vazby na vznikající vyšší územně správní celky. Do popředí se také dostávají otázky vzniku, charakteru a nakládání s majetkem sdružení.

Následující odstavce jsou příspěvkem do diskuze na uvedené téma s vědomím, že v tomto článku lze poskytnout jen jakýsi stručný úvod do problematiky, než návod na řešení všech možných problémů souvisejících s majetkem sdružení.

Zdroje majetku sdružení

Po založení a v prvých letech činnosti sdružení jsou hlavními zdroji majetku vstupní vklady a členské příspěvky. Věřme, že i dotace a v menší míře pak dary či výnosy z činností sdružení.

U vkladů a příspěvků se ujímá zásada určování jejich výše podle počtu trvale bydlících osob (v Kč na jednoho obyvatele). Jde totiž o způsob, který se jeví jako nejvíce demokratický a nejsnáze prokazatelný. V praxi se objevují i jiné "klíče", např. podle daňové výnosnosti, velikosti obecního rozpočtu, velikosti katastrů či sumy majetku obce.

Kromě daňové výnosnosti se považují ostatní zmíněné varianty za ne zcela objektivní a tudíž nevhodné. Hrozí totiž, že se prostřednictvím takových vkladů a příspěvků stanou sdružení obdobou kapitálových společností, jak je známe z obchodního zákoníku. Je třeba důsledně chránit a vážit si především principu rovnosti hlasů členských obcí sdružení, bez ohledu na jejich majetkové složení, velikost nebo význam v daném mikroregionu.

Někdy se objevují ve stanovách zásady, zakazující splácet členské příspěvky jinak, než v penězích. V mnoha případech však budou pro sdružení větším přínosem movité či nemovité věci, než hotové peníze, za něž nebude možné tyto věci získat. Jediným, ale ve své podstatě druhořadým problémem je přesné oceňování nepeněžních vkladů a příspěvků - znalcem, dohodou, účetní cenou, cenou v místě obvyklou apod. To lze upravit již ve stanovách nebo svěřit do kompetence nejvyššího orgánu sdružení.

Tři základní postupy

Předpokládejme nyní, že jisté sdružení obcí (jako samostatná právnická osoba) zřídí na vlastní náklady v jedné z členských obcí informační a servisní středisko, poskytující své služby obyvatelům a návštěvníkům mikroregionu za úplatu. Z hlediska nákládání s tímto majetkem a trvalého plnění účelu, pro který byl majetek pořízen (což je velmi důležité!), můžeme nyní vysledovat tři základní postupy.

1. Ponechat středisko ve vlastnictví i v provozování sdružení

Takový případ je nejjednodušší: sdružení zůstane vlastníkem střediska a ponese všechny požitky a újmy, které z jeho provozování vyplynou. Pokud půjde o jediný případ takové činnosti sdružení, nic proti tomu. Rozroste-li se však činnost sdružení o další podobné aktivity, pak je nejlepší založit k tomu účelu samostatný subjekt a vlastnímu sdružení ponechat "co jeho jest". Tedy vytváření vizí o rozvoji života v mikroregionu a průběžné vytváření podmínek k tomu, aby se tyto vize dočkaly svého naplnění. Vůči novému subjektu bude sdružení vystupovat jako jediný zakladatel a společník (akcionář, člen, ...) a dohlížet tak na plnění jemu svěřených funkcí a na výsledky jeho hospodaření.

2. Ponechat středisko ve vlastnictví sdružení a pronajmout jej za úplatu jiné osobě ke sjednanému účelu

V tomto případě opět zůstává nově nabytý majetek ve vlastnictví sdružení, formou pronájmu však ze sebe sdružení snímá riziko možného prodělku a v podobě nájemného vytváří zdroj pravidelného peněžního příjmu. V nájemní smlouvě je však nutné jednoznačně vymezit, že je středisko pronajímáno jen k tomu účelu, pro který bylo zřízeno.

Bude-li mít sdružení zřízen samostatný subjekt pro provozování nejrůznějších činností (viz výše), pak se doporučuje převést statut pronajímatele právě na tento subjekt a tím opět přispět k oddělení základní funkce vrcholných orgánů sdružení od denních rutinních činností a starostí.

3. Úplatně převést tento majetek do vlastnictví členské obce sdružení, na jejímž území se středisko nachází

Tento případ se zdá nejsložitější, ale není tomu tak. Sdružení odprodá nově nabytý majetek příslušné členské obci a smluvně si zajistí užívání majetku k účelu, pro který byl pořízen. Přesto zde existují dva nepřehlédnutelné problémy.

Prvým je ocenění majetku tak, aby se ve sjednané ceně odrazily nejen skutečně vynaložené náklady, ale též jistá marže, která přinese do pokladny sdružení finanční prostředky pro rozvoj dalších činností. Může jít o částku jednorázovou nebo o časově určený podíl sdružení na výnosu z provozování tohoto majetku v rámci ostatních smluvních podmínek.

Druhým problémem může být vystoupení dotčené obce ze sdružení. I to se může stát a bude opět záležet na kvalitě kupní smlouvy, např. na ujednání o smluvní pokutě, o předkupním právu a podobně.

V životě sdružení však mohou nastat i další situace při umístění majetku do více obcí (cyklostezky a jejich vybavení), při tvorbě majetku ve spolupráci s podnikatelskými subjekty nebo naopak s orgány státní správy a pod.

Tři obecné zásady

Statutární orgány sdružení obcí by při nakládání s majetkem měly mít na paměti tři obecné zásady:

  1. O významnějších majetkových změnách ve sdružení by měla být včas informována obecní zastupitelstva všech členských obcí. Tato informovanost "nic nestojí", pro hladký průběh majetkových změn ve sdruženích však může mít zcela rozhodující význam.
  2. Při rozvoji činností sdružení oddělit správu majetku, jeho užívání a zhodnocování od koncepčních činností sdružení. K tomu účelu se nabízí vytvoření obecně prospěšné společnosti podle zákona 248/95 Sb., také družstvo nebo podnikatelský subjekt.
  3. Zvlášť důležité upozornění - jestliže byl majetek sdružení pořízen z dotačních nebo jiných podobných zdrojů (program obnovy venkova, program SAPARD, státní rozpočet), pak je nezbytné při nakládání s tímto majetkem respektovat podmínky poskytovatele dotace nebo jiné finanční výpomoci.

Univerzální poznatky z hospodaření sdružení obcí bude možné vysledovat až po víceletých zkušenostech. Věřme, že k tomu účinně přispěje i chystaný zákon o obcích a zákony související.

Ing. Václav Patřičný

TOPlist
TOPlist