K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Dnešní rozdělování daní je špatné

Datum: 18. 5. 2000, zdroj: OF 2/2000, rubrika: Ekonomika

Základním zdrojem financování obcí jsou daně. Tvoří přibližně šedesát procent všech jejich příjmů. Systém rozdělování daní obsahuje zákon o rozpočtových pravidlech republiky. Je však natolik překonaný, že Ministerstvo financí usiluje o jeho zásadní změnu.

Jaké jsou důvody nového přístupu? Zpracování nového systému financování si především vyžaduje vznik vyšších územních samosprávných celků. Vedle toho však i současný způsob rozdělování daní přináší další důvody:

  1. Daňové příjmy vytváří nezasloužené rozdíly mezi jednotlivými obcemi a okresy
  2. Snaha zvyšovat příjmy některých obcí vede k legalizaci spekulativních přístupů
  3. Rozpočty obcí a státu nemají sladěný vývoj, dochází k nerovnováze a nutnosti umělých zásahů
  4. Příjmová situace některých obcí je kritická
  5. Současný systém rozpočtového určení způsobuje destabilizaci daňových příjmů obcí.

Naznačené důvody potvrzuje vývoj daňových příjmů od roku 1996 do současnosti. Patrné rozpory se postupně vyhrocují.

Spekulace není motivace

Obce dobře vědí, že dnes nemají žádnou vlastní finanční motivaci k podpoře podnikání na svém území. Jediná daň, která je výlučným příjmem obcí, daň z nemovitostí, tvoří nepatrnou část obecních rozpočtů (cca 6 %). Dále, daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (z podnikání), je vázána na bydliště podnikatele.

Tato skutečnost způsobuje, že je přáno nezdravým spekulacím s prostředky daňových poplatníků. Bohatý podnikatel často mění trvalé bydliště jen proto, že mu obec část odvedené daně vrátí. Takový "obchod" je výhodný pro obě strany. Vše je legální, avšak tady zdaleka celá záležitost nekončí.

Podnikatel dostal zpět část zaplacené daně, pomohl starostovi a celý rok odvádí vysoké zálohy na dani. Aby získal ještě víc, přestěhuje se před koncem roku ještě jednou. Proč? Má nárok na vratky daně, které mu však vrátí obec nového sídla. Ta neviděla z jeho daně z podnikání ani korunu. Uvedená "spanilá jízda" se velkému podnikateli jistě bohatě vyplatí. Spokojen bude i starosta malé obce, které se zvýšily příjmy. Velké obce daňové vratky často unesou bez nejmenšího povšimnutí. Takové "tunelování peněz daňových poplatníků" však je nemorální škodí podnikatelskému prostředí v České republice. Podnikatelé mohou dokonce starostu později vydírat, že se přestěhují, když... atd.

Obce do padesáti obyvatel se staly v průběhu let 1996 až 1999 rájem takových schopných podnikatelů. Příjmy těchto maličkých obcí z této daně překračují svou výší na obyvatele i hlavní město Prahu. Obchody s bydlišti podnikatelů přece nejsou pro obce motivací k podpoře podnikání.

Akutní nutnost změny

Daně z příjmů představují dosud, bez nepatrné daně z nemovitostí, přibližně 94 % všech daňových příjmů obcí. Zmiňovaná daň z podnikání zaujímá na tomto balíku 30 % a její podíl zdaleka není takový, jako u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále daň ze závislé činnosti).

Daň ze závislé činnosti zaujímá 50 % z daňových příjmů a je velice dynamická. Tato daň je alokována do obcí z okresních výnosů a v závislosti na tzv. plátcových pokladnách. Plátcovy pokladny dle uvážení právnických osob prodělaly v průběhu několika let značné přesuny do větších měst. Bez ohledu na to, kde je provozovna za kterou se prostřednictvím takové pokladny odvádí daň ze závislé činnosti.

Míra nezaměstnanosti v některých lokalitách doznala takového rozsahu, že není v silách regionu zotavit se. Dochází k propadu hospodářské situace zejména severomoravských regionů a regionů severních Čech. Tento historický vývoj nebyl ovlivněn jednotlivými obcemi, avšak způsobil, že některé významné velké podniky mají potíže a krachují. To ovlivňuje celé regiony, zvláště při jejich zaměření na jedno hospodářské odvětví, třeba těžební průmysl, kde dochází k útlumu.

Dochází k vyostřování rozdílů a vzniku extrémů, které již okresy ani obce nemohou zmírnit. Index 1999/1996 jasně nasvědčuje tomu, že prosperuje jen velmi málo regionů. Navíc mezi těmi které zaznamenaly růst jsou i okresy mající silně podprůměrné daňové příjmy, takže jejich prosperita je diskutabilní.

Podrobnější analýzy potvrdily, že pokud okresy bohatnou, bohatnou v nich většinou jedinci a naopak, když okres chudne, děje se tak zpravidla plošně. Analýza celé časové řady od roku 1996 do současnosti je velice obsáhlá. Jasným požadavkem, který ze závěrů vyplývá, je akutní nutnost změny financování obcí.

Závěrem

Podíl obcí na dani z příjmů právnických osob je nyní dělen mezi obce plošně, bez rozdílu, stejnou částkou na obyvatele po celé ČR. Je to jediný stabilní prvek ve financování obcí a zaujímá na jejich daňových příjmech 20 %.

V následujícím období změn, při přechodu na razantní uplatňování subsidiarity a posilování rozhodovacích pravomocí je nezbytné nejprve stabilizovat financování obcí ze "státních daní". Vytvořit pro obce nejprve pevnou stavební základnu znamenající určitý standard. Odstranit dosavadní negativa a posilovat výlučné zdroje financování obcí. V souvislosti s ekonomickou situací země usilovat o uplatnění systému solidarity, aby mohly všechny územní samosprávné orgány zabezpečit občanům základní služby svěřené jim právním řádem a "nadstandard" byl zasloužený a objektivní.

Ing. Luděk Tesař

TOPlist
TOPlist