Výroční zpráva Ministerstva kultury

Nebývá zvykem, aby ústřední orgány státní správy vydávaly výroční zprávu jako komplexní výčet své činnosti za uplynulý rok. Přesto Ministerstvo kultury již podruhé takovou výroční zprávu podává. Je to velmi sympatický počin, neboť se tím dává daňovým poplatníkům jasný přehled o tom, jak ministerstvo hospodaří s prostředky státního rozpočtu, ale nejen o tom. Zpráva obsahuje podrobný přehled o činnosti jednotlivých útvarů.

Pro informaci uvádíme úvodem několik čísel k rozpočtu. Výdaje státního rozpočtu v kapitole "kultura" se v letech 1995 až 1999 vyvíjely podle tabulky č. 1. Z přehledu je patrné, že index růstu prostředků v této oblasti se v posledních dvou letech zvyšuje a zejména nárůst kapitálových výdajů v loňském roce je překvapivý. Podíl výdajů v kapitole "kultura" na výdajích státního rozpočtu i na HDP se trvale zvyšuje.

Z hlediska územních orgánů jsou jistě zajímavé některé výdaje rozpočtu Ministerstva kultury, které uvádí tabulka č. 2. Jde o položky rozpočtu po jeho úpravě (snížení) v září loňského roku.

Kulturní dědictví

V závěru končícího tisíciletí směřoval zájem veřejnosti do retrospektivních hodnocení a předvídání dalšího vývoje. V takovém období se stává kulturní dědictví pramenem k posuzování výsledků i motivací pro budoucnost.

Z pohledu minulosti ministerstvo udělilo při příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel Cenu za památkovou péči in memoriam ing. arch. Štormovi, ocenilo "Historické město roku", kterým se stal Klášterec nad Ohří.

Pokud jde o způsob péče o kulturní dědictví v budoucnosti je nutno zdůraznit několik skutečností. Byla schválena "Strategie účinnější státní podpory kultury", přičemž příslušné usnesení vlády ukládá ministrům i primátorům a přednostům okresních úřadů podílet se aktivně na její realizaci. Vláda rovněž schválila věcný záměr zákona o ochraně kulturních památek a památkové péči, návrh zákona o prodeji a vývozu kulturních památek i zákona o státní památkové péči.

Parlament ratifikoval Úmluvu rady Evropy na ochranu architektonického dědictví (tzv. Granadskou úmluvu) a nastal pokrok i v oblasti právní úpravy, týkající se náboženského vyznání a církví. Jsou to Teze nového zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

Ministerstvo kultury tradičně spolupracuje se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Úspěšné byly Dny evropského dědictví v Jihlavě i veletrh muzeí v Třebíči. Významný je podíl ministerstva na akci Praha -- evropské město kultury 2000 a účast na přípravě reformy veřejné správy, kde jde zejména o výkon státní správy na úseku památkové péče.

Umění

Tato kapitola ve výroční zprávě ministerstva zahrnuje přehled o činnosti jeho odborů umění, literatury a knihoven i odboru regionální a národnostní kultury.

Odbor umění ve své běžné činnosti zabezpečuje grantové řízení ve vybraných oborech. Konalo se několik mimořádných akcí (Quadrienale, Divadlo 99 -- Plzeň, Divadlo evropských regionů -- Hradec Králové aj.). Významná je činnost řady příspěvkových organizací jako Pražské jaro (přechod na o.p.s.), Státní opera, Národní divadlo, Česká filharmonie a další.

Odbor literatury a knihoven se podílí na řadě prestižních akcí (Státní cena za literaturu, Státní cena za překladatelské dílo), soutěž Nejkrásnější kniha roku. Byl zahájen projekt Česká knihovna, směřující k podpoře původní české literární tvorby. Systém knihoven je široce podporován programy RISK a Knihovna 21. století. V loňském roce se rovněž připravoval knihovnický zákon.

Odbor regionální a národnostní kultury podporuje kulturní aktivity národnostních menšin. Ministerstvo kultury se podílelo také na programu integrace Romů. Tradiční je podpora akcím handicapovaných občanů a zejména podpora neprofesionálního umění. Špičkový bývá divadelní festival v Hronově, festival lidové kultury ve Strážnici, nově se rozbíhá podpora tradičních lidových řemesel. Pomocníkem při této činnosti je statistická a informační činnost příspěvkové organizace IPOS. Důležitá je metodická činnost odboru směrem k okresním úřadům.

Legislativa

Legislativní návrhy jsou nejviditelnější a nejhmatatelnější výstupy, kterými může ministerstvo prokázat veřejnosti efektivitu své činnosti. Rok 1999 dal v tomto směru Ministerstvu kultury příležitost spojenou s rizikem nejrůznějších problémů.

Přednost měly všechny práce, které souvisí s přípravou právní úpravy nezbytné k zajištění slučitelnosti s právem Evropského společenství. Konkrétně šlo o zpracování nového autorského zákona, zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, novelizaci zákona o audiovizi a zpracování věcného návrhu zákona o navrácení kulturních statků.

Vedle uvedených norem byly zpracovány legislativní předlohy s velkým společenským dopadem -- věcný záměr památkového zákona, tiskového zákona a zákona o sbírkách muzejní povahy.

Ekonomika

Odbor zabezpečil všechny úkoly ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Výdaje v kapitole kultura byly v upraveném rozpočtu ve výši 5,244 mld. Kč čerpány na 99,84 % a předepsané příjmy (53,8 mil. Kč) byl překročeny o 33 %.

V oblasti vnitřní správy byly přidělené finanční prostředky investiční (7,8 mil. Kč) i neinvestiční (34,2 mil. Kč) spravovány v souladu se schváleným rozpočtem.

Výdaje na vědu a výzkum představují 100,1 mil. Kč.

Součástí výroční zprávy Ministerstva kultury je vždy jmenovitý seznam všech dotací a grantů poskytnutých z prostředků resortu.

Tabulka 1: Výdaje státního rozpočtu v kapitole -- kultura (1995--1999) v tis. Kč

Pozn. x = údaje SR za rok 1999 v době publikování nebyly ještě k dispozici.

Tabulka 2: Některé výdaje rozpočtu v roce 1999 (tis. Kč)