Malé obce a investování
Důležitou podmínkou pro zabezpečení a udržení určité úrovně života obyvatel ve městech a obcích je dobré fungování systémů dopravní a technické infrastruktury. Tento obslužný systém slouží zpravidla celému území obce, ale svými kapacitními možnostmi i životností může být mnohdy limitujícím faktorem veškeré další výstavby.
V každé obci je proto snahou zajistit pro občany například kvalitní pitnou vodu včetně následujícího bezkolizního odvádění odpadních vod, aby nebylo zatěžováno přírodní prostředí. Rovněž světelná a tepelná pohoda je běžnou součástí našeho života. K tomu přistupuje i kvalitní dopravní obsluha, která by však měla respektovat i zklidněná veřejná prostranství.
Všechny uvedené činnosti zabezpečuje dopravní a technická infrastruktura, přičemž nesmíme zapomínat ani na veřejnou zeleň. Všechny sítě technického vybavení jsou v zastavěných územích i malých obcích většinou uloženy v podzemním prostoru, takže je vnímáme pouze při poruchách, při výpadku obsluhy toho či onoho média anebo při rozkopávání komunikací, chodníků apod.
Infrastruktura
Infrastrukturou se tudíž rozumí soubor zařízení převážně veřejných služeb (v rámci veřejného zájmu), které jsou za určitých stanovených podmínek k dispozici všem obyvatelům daného spádového území a jsou převážně provozována veřejnými subjekty.
Rozlišuje se infrastruktura dopravní (komunikační sítě), dále technická infrastruktura (zásobování vodou, energiemi, odvádění a čištění odpadních vod, zneškodňování komunálního odpadu, zabezpečení k přepravě informací) včetně veřejné zeleně. Technická infrastruktura zohledňuje také zabezpečení požární vody, ale i některá protipovodňová opatření.
Po vyčerpání kapacity rozvodného systému (např. potrubí, kabelů vč. souvisejících objektů na sítích), uzlových bodů (např. vodojemu, čerpací stanice, odlehčovací komory, dešťové zdrže, trafostanice, regulační stanice apod.) a zdrojů (např. vodní zdroj vč. jímacího zařízení, čistírna odpadních vod, rozvodna, VN a VVN, vysokotlaký plynovod a další) následuje náročné zabezpečování rozšiřování systémů infrastruktury (po technické i ekonomické stránce) bez něhož nelze pokračovat v nové výstavbě.
Rovněž cena pozemků je ovlivňována existencí infrastruktury. Stavební pozemek, který je vymezen v rámci zastavitelného území obce územním nebo regulačním plánem a není ještě zainvestován, má nesrovnatelně nižší hodnotu než pozemek připravený pro následnou výstavbu. Tato provázanost není ještě dostatečně cenově akceptována.
Financování
Financování infrastruktury obce může být zabezpečováno jednak samotnou obcí, ale také developery, kteří mají zájem na realizování staveb na rozvojových plochách. Je zřejmé, že by se určitým dílem měli podílet i vlastníci pozemků, kterým se jejich pozemky zhodnocují.
Obec by však vždy měla mít důležitou roli při koordinaci, jelikož ze zákona je za rozvoj svého území zodpovědná. Při zajišťování financí může obec získat prostředky z příslušných státních dotací, z fondu životního prostředí, z některých fondů Evropské unie.
Pro energetická média platí zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a příslušné vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, které dle uvedených paragrafů zákona stanoví finanční podmínky pro připojení.
U telekomunikací se vychází ze zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, novelizuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, čímž je vymezen poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Zavedení poplatku je stanoveno obecně závaznou vyhláškou obce a zhodnocení vychází z rozdílu cen stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností.
Průměrné ceny
Představitelům obcí je známo, že systémy infrastruktury jsou finančně náročné. Nejenom při jejich zřizování, ale i při jejich provozování se vyžaduje trvalá péče o daný hmotný majetek, aby technický stav měl potřebnou úroveň. Životnost inženýrských sítí a jejich technický stav ovlivňuje kvalitu povrchových úprav komunikací, chodníků veřejných prostranství apod.
Pro účely orientace orgánů venkovských obcí v oblasti financování infrastruktury a veřejné zeleně vypracoval Ústav územního rozvoje Brno (ÚÚR) publikaci "Průměrné ceny technické infrastruktury", která v roce 1999 vyšla v knižní podobě ediční řady VESNICE.
Zadavatelem tohoto úkolu je Ministerstvo pro místní rozvoj -- Odbor realizace rozvojových programů. Zpracované cenové údaje se již dvakrát aktualizovaly na cenovou úroveň roku 2001 a 2002. Podklady jsou určeny především starostům a členům zastupitelstev venkovských obcí, které se zapojily zejména do Programu obnovy venkova a připravují nebo realizují místní programy obnovy vesnice.
Aktualizovaná podoba je nyní v elektronické podobě na webových stránkách www.uur.cz v přehledném tabulkovém uspořádání. Uvádí se jednotkové ceny vybraných inženýrských sítí a objektů dopravní a technické infrastruktury včetně veřejné zeleně. Důraz je kladen na realizace, přicházející v úvahu u venkovských obcí. Lze podotknout, že tyto průměrné ceny mohou být využity i k předběžnému stanovení investičních nákladů při zainvestování rozvojových ploch pro bydlení (provázanost na státní dotaci Program podpory výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury), a to i ve městech.
Pomoc samosprávě
Cílem řešitelů úkolu je napomoci představitelům samosprávy získat přehled o výši nákladů na investiční akce z hlediska infrastruktury, ale i při hledání cest pro zabezpečení nezbytných finančních prostředků na danou výstavbu. Takto získané informace o finanční náročnosti mohou být i dobrým podkladem při výběru vhodného dodavatele.
Průměrné ceny akceptují rozpočtové ukazatele a ceny stavebních prací zpracovávané ÚRS, a. s., Praha. Ústav racionalizace stavebnictví jako inženýrská a poradenská organizace navazuje na zpracované indexy vývoje cen ve stavebnictví podle Českého statistického úřadu. Ústav územního rozvoje spolupracuje s firmou Aquatis, a. s., která zabezpečuje technické a inženýrské služby pro vodohospodářskou výstavbu. Dalším partnerem je i společnost RTS, a. s., zaměřená na oceňování stavebních prací.
Ceny je třeba považovat za průměrné a orientační, ale jelikož jsou koordinovány s údaji specializovaných institucí, je v nich zakomponována i bezpečnost provádění zemních i montážních prací. Při výběrových řízeních je tak možné akceptovat dodavatele, který svou nabídku sníží cca o 10 až 15 %. Při nižší nabídkové ceně již nemusí být stavba bezproblémová.
Srovnání cen
Pro srovnání cen vybraných inženýrských sítí je rovněž uváděna cena dle vyhlášky Ministerstva financí č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Údaje v cenové úrovni 1. pololetí 2002 pro uživatele se nyní na www stránky připravují, úroveň 2001 na výše uvedené adrese je již k dispozici.
Členění tabulek s jednotkovými náklady je provedeno dle druhu infrastruktury:
- zásobování vodou,
- odvádění a čištění odpadních vod,
- zásobování elektrickou energií,
- zásobování plynem,
- veřejné osvětlení,
- obecní rozhlas,
- místní komunikace a
- veřejná zeleň.
Pro další přiblížení uvádíme vybrané tabulky za některé systémy infrastruktury, které se často musí v obcích realizovat.
Zásobování vodou
Tab. 1: Vodovod v nezastavěném území -- otevřená rýha, zářez 2:1 (cena v Kč za 1 bm)
| Konstrukčně materiálová charakteristika trub | Profil potrubí DN v mm | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 80 | 100 | 150 | 200 | 250 | 300 | |
| PVC | 2 180 | 2 210 | 2 380 | 2 800 | 3 600 | 3 950 |
| HD PE 80 | 2 250 | 2 320 | 2 660 | 3 150 | 4 130 | 4 720 |
| HD PE 100 | 2 280 | 2 370 | 2 740 | 3 360 | 4 250 | 4 830 |
| Tvárná litina natural | 2 780 | 2 810 | 3 220 | 3 770 | 4 420 | 4 950 |
| Tvárná litina s vnější ochranou | 3 270 | 3 320 | 3 850 | 4 350 | 5 100 | 5 780 |
Průměrné rozpočtové náklady předpokládají skladbu
těžitelnosti hornin: 40 % tř. 3 vč. ornice, 50 % tř. 4 a 10 % tř. 5 a sejmutí
ornice 30 cm.
Hloubka krytí nad potrubím se předpokládá 150 cm + 10 cm na nerovnosti
terénu. Šířka rýhy je stanovena podle ČSN 73 3050.
V ceně jsou započteny zemní práce, obsyp potrubí z písku 30 cm nad
potrubí, lože pod potrubí z písku tl. 10 cm, identifikační vodič -- PE páska
s vodičem, bez podílu příslušných objektů na vodovodu (šachty, vzdušníky,
kalovody, podchody pod komunikacemi apod.). Ukazatele obsahují i podíl příslušných
objektů na vodovodu (šachty, vzdušníky, kalosvody).
Tab. 2: Vodovod v zastavěném území -- pažená rýha v nezpevněné ploše (cena v Kč za 1 bm)
| Konstrukčně materiálová charakteristika trub | Profil potrubí DN v mm | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 80 | 100 | 150 | 200 | 250 | 300 | |
| PVC | 2 550 | 2 620 | 2 890 | 3 680 | 4 210 | 4 680 |
| HD PE 80 | 2 620 | 2 710 | 3 110 | 4 030 | 4 740 | 5 430 |
| HD PE 100 | 2 640 | 2 760 | 3 200 | 4 230 | 4 830 | 5 500 |
| Tvárná litina natural | 3 030 | 3 050 | 3 470 | 3 980 | 4 750 | 5 380 |
| Tvárná litina s vnější ochranou | 3 530 | 3 550 | 4 070 | 4 540 | 5 450 | 6 070 |
Odvádění a čištění odpadních vod
Tab. 3: Kanalizace v nezpevněné ploše (cena v Kč za 1 bm)
| Konstrukčně materiálová charakteristika trub |
Profil potrubí DN v mm | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 250 | 300 | 400 | 500 | 600 | 800 | 1000 | ||
| 1 | plastové (tuzemské) | 4 930 | 5 510 | 6 300 | 7 750 | - | - | - |
| 1 | sklolaminátové | 4 980 | 5 500 | 6 650 | 8 900 | 10 200 | 12 300 | 16 800 |
| 4 | betonové | 4 950 | 5 850 | 6 650 | 7 300 | 8 600 | - | - |
| 4 | betonové s 360° čedič. vystýlkou | - | 6 650 | 8 200 | 10 590 | 10 640 | - | - |
| 4 | betonové s 360° kamenin. vystýlkou | - | 5 900 | 7 980 | 10 080 | 10 300 | - | - |
| 4 | železobetonové | 5 280 | 5 860 | 7 470 | 8 860 | 10 700 | 16 800 | 18 700 |
| 5 | kameninové obetonované | 5 400 | 6 390 | 8 490 | 12 020 | 13 230 | - | - |
| 5 | kameninové na betonové sedlo | 4 300 | 5 100 | 6 250 | 7 900 | 8 500 | - | - |
Tab. 4: Příklad čistírny odpadních vod -- KOMBIBLOK
| Typ | Počet ekvivalentních obyvatel (EO) |
Orientační cena v Kč | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Stavební část | Technolog. část | Náklad celkem | Náklad na 1 EO | ||
| MČK 100 | 500 | 8 835 000 | 2 060 000 | 10 895 000 | 21 790 |
| MČK 160 | 800 | 13 250 000 | 2 660 000 | 15 910 000 | 19 900 |
| MČK 250 | 1 250 | 16 885 000 | 3 120 000 | 20 005 000 | 16 000 |
| MČK 400 | 2 000 | 20 860 000 | 3 500 000 | 24 360 000 | 12 200 |
Tyto čistírny jsou vhodné pro splaškovou kanalizaci.
Typ KOMBIBLOK zahrnuje aktivační a dosazovací nádrže. Akumulace kalu je v
uskladňovací nádrži s kapacitou 100 dní.
V ceně stavební části nejsou zahrnuty náklady na příjezdnou komunikaci, přípojku
vody a dešťovou zdrž.
Kořenová čistírna
Průměrný náklad na 1 EO 18 500 Kč; EO = ekvivalentní obyvatel, definován produkcí znečištění 60 g BSK5 za den. V ceně jsou zahrnuty náklady na mechanickou a biologickou část čistírny odpadních vod (ČOV).
Závěrem
Pokud obec investuje finanční prostředky do infrastruktury, je důležité, aby vlastní realizace byla pod kontrolou odborníka, který zná proces výstavby a v průběhu kontroluje postup prací. Vzniká tak přehled jak o čerpaných finančních prostředcích, tak i o kvalitě provedené infrastruktury. Zrealizované dílo musí obci zaručit, že po dobu životnosti by provozování mělo být bezkolizní.
Obce nyní čeká nelehký úkol zejména při odvádění odpadních vod s dořešením jejich čištění. Zde je vhodné variantně posoudit jak různá technická řešení, tak jejich ekonomickou náročnost při vlastní realizaci i při následném provozování.
Zabezpečení a udržování infrastruktury je pro obce složitým úkolem. Nabízený přehled průměrných cen v tomto procesu obcím pomáhá získat základní potřebné informace.