Fond rozvoje bydlení

V závěru loňského roku předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o Státním fondu rozvoje bydlení. Je to pokus o změnu financování v této oblasti, který vychází z vládou schválené koncepce bytové politiky. Zkušenosti zemí Evropské unie v tomto směru nejsou jednotné. Některé státy tak, jak tomu je doposud u nás, financují podpory bydlení cestou státního rozpočtu. Jiné země mají k tomuto účelu nějaký typ fondu bydlení či vládní agentury. Nejvýhodnější je patrně kombinace obou způsobů.

Otázkou dostupnosti bydlení pro obyvatele se zabývají všechny hospodářsky vyspělé země. Vedle nejrůznějších programů, podporovaných přímo státním rozpočtem jednotlivých zemí, vznikají např. ve Finsku, Švédsku, Nizozemí či Francii fondy či agenturní organizace, nezávislé na státním rozpočtu a podporující výstavbu bytů.

Zahraniční zkušenosti

Finsko založilo fond bydlení v roce 1990 při ministerstvu životního prostředí. Zpočátku fond dostával dotace za státního rozpočtu, nyní je plně samofinancován. Své zdroje získává na kapitálovém trhu např. také emisí vlastních obligací. Financuje hlavně výstavbu nájemního bydlení a spravuje k tomu účelu státní bytové půjčky a úrokové dotace státních úvěrů. Kontroluje kvalitu projektů včetně energetické náročnosti a výše nákladů.

Švédsko zřídilo v roce 1992 garanční bytovou agenturu při ministerstvu průmyslu a obchodu. Poskytuje záruky peněžním ústavům na půjčky poskytnuté na projekty bytové výstavby a renovace. Záruky jsou poskytnuty za poplatek 0,5 % garantované částky ročně. Agentura také zprostředkovává přístup k státním úrokovým dotacím.

Nizozemí má v oblasti bydlení dva typy fondů. Jeden je záručním fondem a usnadňuje financování výstavby, prováděné tradičními bytovými sdruženími. Druhý, podpůrný fond, pomáhá sdružením, které se dostaly do potíží.

Francie má dvě finanční instituce s veřejnou účastí, které se zabývají financováním bydlení. Je to nebankovní instituce CDC, zaměřená na investice ve veřejném sektoru a soukromá bankovní instituce CCF, která se zabývá především subvencovanými půjčkami.

Polsko má Národní fond bydlení od roku 1995.

Státní fond

Návrh zákona o zřízení Státního fondu rozvoje bydlení vychází z programového prohlášení vlády. Fond se má stát důležitým nástrojem k realizaci bytové politiky státu tím, že bude vytvářet potřebné dlouhodobé zdroje pro financování podpůrných programů mimo státní rozpočet.

Současný stav bytového fondu je charakterizován nízkým objemem výstavby vlastnického i nájemního bydlení a dlouhodobě zanedbanou údržbou stávajících bytů. To neodpovídá potřebám demografického vývoje. Od roku 1990 vzrostla cena dokončeného bytu více než šestinásobně, příjmy domácností se však pouze ztrojnásobily. Nové byty jsou tedy dostupné pouze vyšším příjmovým vrstvám. Výstavbu dostupných nájemních bytů však nelze zajistit bez cílevědomé podpory státu - formou úvěrů, úrokových dotací a záruk za úvěry. To by měl zprostředkovat právě navrhovaný Fond.

Impulz k výstavbě

Prostředky fondu by tedy měly sloužit jednak k poskytování úvěrů a nenávratných příspěvků fyzickým osobám a dotací právnickým osobám a jednak k poskytování záruk. To se stane hlavním impulzem k výstavbě nájemních bytů, ale i k modernizaci a opravám stávajícího fondu. Nepůjde tedy o tvorbu nových programů či záměrů, ale o vytvoření dlouhodobých zdrojů pro financování dlouhodobých vybraných programů státu.

Zdroje fondu tvoří především počáteční vklad části výnosu z privatizace bank, převedený z Fondu národního majetku. Dále to budou převody části daně z převodu nemovitostí a výnosy z opakovaných emisí dluhopisů Fondu.

Záruky a jejich úhrnná výše nesmí překročit základní jmění Fondu. Záruky za splácení úvěrů se poskytnou na principu sdílení rizika, to znamená, že Fond bude garantovat pouze část jistiny jednotlivých ůvěrů. Na kratí těchto rizik musí být vytvořeny dostatečné rezervy, a to ve stanovené výši 20 % z poskytnutých záruk.

Úvěry budou Fondem poskytovány fyzickým i právnickým osobám. i v tomto případě musí být vytvořeny dostatečné rezervy na krytí rizik, taktéž ve výši 20 % z poskytnutých úvěrů. Úvěry fyzickým i právnickým osobám budou poskytovány na základě nařízení vlády.

Hospodaření Fondu by nemělo vést k jeho zadlužení. Proto je stanoveno v návrhu zákona, že se aktiva nesmí snížit pod 6 mld. Kč. Spolu s výše uvedenými povinnými rezervami je tak dodržen požadavek zdravého financování.

Nezbytný předpoklad

Návrh vychází z reálných ekonomických předpokladů a v současné době je nejméně náročný na finanční prostředky ze státního rozpočtu. Funkce Fondu rozvoje bydlení může výrazným způsobem napomoci k rozvoji výstavby bytů i oprav bytového fondu. To se zejména projeví ve strukturálně postižených regionech s vysokou nezaměstnaností, kde se nachází velká část panelové zástavby. Investice do bydlení a do rozvoje stavební výstavby výrazně podpoří hospodářský růst.

Vládní návrh uvedeného zákona je stále pouze návrhem. Poslanecká sněmovna Parlamentu se jím bude teprve zabývat. Je tedy otázkou, zda uvedený záměr bude politicky přijatelný a nakolik se ho dotknou případné změny. Má-li uvedený Fond vzniknout, vyžaduje se např. rovněž změna zákona o Fondu národního majetku (č. 171/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která má umožnit převod 6 mld. Kč do Fondu rozvoje bydlení. Právě tyto peníze jsou základním předpokladem vzniku a fungování fondu.

Výdaje státního rozpočtu na podporu bydlení (v mil. Kč)