K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Organizace přechází na kraje

(Pouze 5 % organizací zřizovaných OkÚ přechází na obce)

Datum: 15. 7. 2002, zdroj: OF 3/2002, rubrika: Reforma veřejné správy

První etapa reformy veřejné správy byla spojena s ustavením krajských orgánů a vytvořením podmínek pro jejich fungování. Vedle personálních a právních problémů představoval vznik krajů také značné majetkové přesuny včetně zajištění financování vyšších územních samosprávných celků.

Datum 1. ledna 2003 představuje den, kterým má začít realizace druhé etapy reformy územní veřejné správy. Podstatou této fáze je ukončení činnosti okresních úřadů a převod jejich kompetencí i zřizovatelských funkcí na kraje, obce, případně i některé resorty. Okresní úřady vykonávají stále množství zřizovatelských funkcí, především ve vztahu k organizacím v oblasti sociální péče, zdravotnictví a kultury. Tato působnost bude v rozhodující míře převedena na kraje.

Je přitom nezbytné si uvědomit, že v krátké době se v případě krajů prakticky jedná již o druhou "vlnu" převodů těchto funkcí. Během roku 2001 na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv majetku a závazků z majetku ČR do majetku krajů bylo do působnosti krajů převedeno 2641 organizací.

Tehdejším prvořadým úkolem krajů, příslušných odvětvových ministerstev i Ministerstva financí bylo zajistit jejich plynulé financování. Splnění obdobného úkolu se stává v těchto dnech aktuálním i v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

Schválení zákonů

Stejně jako pro realizaci první etapy reformy územní veřejné správy, jejíž cílem bylo zajistit faktické fungování krajských samospráv, je i pro uskutečnění nastávající II. fáze reformy nutná existence příslušných právních norem, na jejichž základě bude činnost okresních úřadů ukončena, a které budou upravovat nově vzniklé podmínky po jejich zániku.

Poslanecká sněmovna Parlamentu již schválila po velmi komplikovaných jednáních celý soubor příslušných zákonů. Mezi stěžejní zákony z celého tohoto souboru patří bezesporu návrh zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, na základě kterého se uskuteční převody zřizovatelských funkcí z okresních úřadů na příslušné subjekty. Dále je to návrh zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve kterém je upraven převod kompetencí.

Zaměřme se nyní na problematiku převodu zřizovatelských funkcí k organizacím, jejichž výkon dosud přísluší okresním úřadům.

Převod na kraje

Návrh zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, v podobě schválené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, předpokládá převod zřizovatelských funkcí z okresních úřadů na kraje, obce, ale i na vybrané resorty. Většina organizací má být převedena do působnosti kraje. V přílohách návrhu zákona nalezneme pouze seznam těch organizací, u nichž výkon zřizovatelských funkcí přejde od roku 2003 na obce a resorty. (Konkrétně se jedná o ministerstvo kultury a ministerstvo zdravotnictví).

Výkon zřizovatelských funkcí k organizacím, které nejsou v přílohách návrhu zákona uvedeny, přejde do působnosti krajů. Je proto obtížné získat kompletní přehled nejen o struktuře organizací okresních úřadů, ale vůbec o jejich počtu.

V dané souvislosti je třeba upozornit, že problematika stávajících okresních hygienických stanic, jejichž zřizovatelem jsou podle současné právní úpravy rovněž okresní úřady, je řešena v návrhu zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Ten předpokládá vytvoření 13 krajských hygienických stanic a hygienické stanice hl. m. Prahy jako nových správních úřadů.

Především zdravotnictví

Celkem se převod zřizovatelských funkcí dotýká 661 organizací okresních úřadů, které vykonávají činnosti ve zdravotnictví (např. nemocnice, záchranné služby, psychiatrické léčebny, ale i okresní hygienické stanice, dětské domovy), v sociálních službách (např. domovy důchodců, poradny), v kultuře (knihovny, hvězdárny, divadla, atd.).

Nejvíce jsou zastoupena zařízení zabezpečující oblast zdravotnictví, která tvoří cca 42 % z celkového počtu organizací okresních úřadů. Jen o něco méně je zařízení v sociální oblasti. Organizací v odvětví kultury je 17 %.

Tabulka č. 1: Přehled organizací okresních úřadů z hlediska jejich příslušnosti k odvětví.
Odvětví Počet % podíl
organizační
složky
příspěvkové
organizace
celkem
Zdravotnictví 25 250 275 41,6
Sociální služby 59 210 269 40,7
Kultura 4 110 114 17,2
Ostatní 0 3 3 0,5
Celkem 88 573 661 100

Mezi všemi zařízeními okresních úřadů převažují příspěvkové organizace, kterých je 87 % z celkového počtu, zbývajících 13 % připadá na organizační složky. Na úrovni schváleného státního rozpočtu roku 2002 je pro uvedených 661 organizací okresních úřadů zajištěno celkem 8,182 mld. Kč.

Největší a nejmenší

Rozbory a zpracování příslušných údajů o zařízeních zřizovaných okresními úřady ještě nebyly dokončeny. Již nyní je však jisté, že největší převody zřizovatelských funkcí se uskuteční na území Středočeského kraje, kde se nachází celkem 103 organizací okresních úřadů, tj. cca 1/6 z celkového počtu všech institucí okresních úřadů v České republice. Přehledně je to vidět z uvedeného grafického znázornění. Na této skutečnosti není nic překvapujícího, vždyť se jedná o kraj s největším počtem obyvatel, s největší rozlohou a s největším počtem okresních úřadů na svém území.

Oproti tomu nejmenší počty zařízení zřizovaných okresními úřady se nachází v Karlovarském kraji (32) a v Pardubickém kraji (31). Jak je z těchto údajů patrné, existují značné rozdíly v četnosti zařízení mezi kraji.

Přerozdělení prostředků

Tabulka č. 2: Konkrétní situaci z hlediska počtu organizací okresních úřadů v členění podle krajů (v mil. Kč)
Kraj Počet obyvatel Rozloha kraje Počet okresních úřadů Počet organizací celkem Počet OS Počet PO Prostředky celkem Běžné výdaje OS Příspěvek na provoz PO
Středočeský 1 128 722 11 014 12 103 11 92 1 131,9 183,7 948,2
Jihočeský 629 898 10 056 7 61 8 53 653,7 180,7 473,0
Plzeňský 553 850 7 561 6 41 5 36 373,7 52,8 320,9
Karlovarský 306 276 3 314 3 33 16 17 405,9 224,1 181,8
Ústecký 826 869 5 335 7 52 7 45 752,4 137,0 615,4
Liberecký 430 820 3 163 4 36 3 33 319,8 81,1 238,7
Královéhradecký 554 594 4 758 5 49 0 49 572,9 0,0 572,9
Pardubický 510 126 4 518 4 32 2 30 427,9 34,2 393,7
Vysočina 521 308 6 925 5 38 4 34 478,1 163,3 314,8
Jihomoravský 1 134 162 7 062 6 65 6 59 702,4 79,2 623,2
Olomoucký 641 038 5 139 5 59 23 36 763,9 342,8 421,1
Zlínský 597 848 3 964 4 42 2 40 722,5 151,5 571,0
Moravskoslezský 1 277 412 5 554 5 50 1 49 877,3 35,3 842,0
Úhrn (bez Prahy) 9 112 923 78 364 73 661 88 573 8 182,3 1 665,7 6 516,6

Poznámky:
1. Do počtu obyvatel a rozlohy není zahrnuto hl. m. Praha.
2. Běžné výdaje organizačních složek (OS) a příspěvek na provoz příspěvkových organizací (PO) je na úrovni schváleného rozpočtu roku 2002.

Tabulka rovněž obsahuje příslušné objemy prostředků (u organizačních složek se jedná o běžné výdaje, u příspěvkových organizací příspěvek na provoz), které jsou pro organizace zřizované okresními úřady zajištěny ve státním rozpočtu na rok 2002, a to konkrétně na úrovni schváleného rozpočtu.

Uvedené finanční objemy se stanou rovněž předmětem převodu na příslušné subjekty, kterým bude v roce 2003 příslušet podle zákona zřizovatelská funkce a tudíž i povinnost financovat převedené organizace zrušených okresních úřadů.

Jak budou konkrétně přerozděleny zřizovatelské funkce k organizacím podle schváleného stavu Poslaneckou sněmovnou mezi obce, kraje a resorty? Jaké je finanční vyjádření objemu zřizovatelských funkcí z hlediska místa převodu? Přehled je obsažen v následující tabulce.

Tabulka č. 3: Finanční vyjádření objemu zřizovatelských funkcí z hlediska místa převodu
Kraj Organizace OkÚ celkem Z toho navrhovaný převod na: Prostředky pro organizace OkÚ ve státním rozpočtu na úrovni roku 2002 Přerozdělení prostředků podle navrhovaného místa převodu
kraj obec resort kraj obec resort
Středočeský 103 90 1 12 1 131,9 995,2 2,8 133,9
Jihočeský 61 47 5 9 653,7 543,9 31,3 78,5
Plzeňský 41 33 1 7 373,7 319,0 7,8 46,9
Karlovarský 33 29 2 2 405,9 376,7 11,4 17,8
Ústecký 52 40 4 8 752,4 597,6 37,6 117,2
Liberecký 36 27 5 4 319,8 276,5 6,4 36,9
Královéhradecký 49 43 1 5 572,9 481,4 19,5 72,0
Pardubický 32 28 1 3 427,9 371,6 9,3 47,0
Vysočina 38 32 0 6 478,1 432,7 0,0 45,4
Jihomoravský 65 53 6 6 702,4 570,8 48,9 82,7
Olomoucký 59 52 2 5 763,9 688,1 18,9 56,9
Zlínský 42 34 3 5 722,5 630,2 40,2 52,1
Moravskoslezský 50 45 0 5 877,3 757,6 0,0 119,7
Úhrn (bez Prahy) 661 553 31 77 8 182,3 7 041,3 234,1 907,0

Poznámky: Jedná se o stav organizací okresních úřadů k 1. 1. 2002.

Z 661 organizací zřizovaných okresními úřady (stav k 1. 1. 2002) má být převedeno 31 organizací do působnosti obce, 77 (včetně hygienických stanic) do správy příslušného resortu a zbývajících 553, tj. cca 84 % do působnosti krajů.

Toto je ovšem stav schválený Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl již projednán Senátem a vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, což podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny znamená další hlasování. Konečná podoba převodu zřizovatelských funkcí tak závisí na tom, zda Poslanecká sněmovna schválí návrh zákona s pozměňovacími návrhy Senátu či zůstane zachována podoba odsouhlasená Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení.

Limituje čas

Vzniklá situace znamená další zdržení při řešení způsobu financování uvedených organizací v rok 2003. Před odvětvovými ministerstvy i před Ministerstvem financí, stojí velmi obtížný úkol zajistit kontinuitu v oblasti financování, stejně jak tomu bylo v roce 2001 v případě organizací v odvětví školství a dopravy.

Je třeba zajistit průkazné a přesné údaje. Je to úkol velmi komplikovaný a v současné době ještě nelze přesně specifikovat, jaká forma financování (dotace či daňové příjmy) bude zvolena pro rok 2003. Zkušenosti první etapy by měly být využity i při řešení tohoto problému.

Poznámka redakce: Kapitola okresních úřadů představuje částku téměř 35 mld. Kč, která by měla v plném rozsahu zůstat na úrovni místních rozpočtů.

Ing. Karla Komárková

TOPlist
TOPlist