Reforma nekončí
V roce 2000 byl přijat zákon o okresních úřadech, který stanovil ukončení jejich činosti k datu 31. 12. 2002. Tento termín a zásada budování spojeného modelu výkonu státní správy a samosprávy v územní veřejné správě určily směr a obsah další etapy reformy. Projednávání příslušných zákonů se však dostalo do časové tísně vzhledem k termínu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu.
V těchto dnech jsme svědky unikátní situace, kdy jeden den před volbami bude Poslanecká sněmovna hlasovat o pozměňovacích návrzích Senátu k většině zákonů, kterými se realizuje druhá fáze územní reformy veřejné správy. Požádali jsme proto o rozhovor senátora Jiřího Brýdla, předsedu Výboru pro veřejnou správu Senátu.
Prováděcí zákony k druhé fázi reformy veřejné správy jsou poměrně obsáhlé. Jak se s celou problematikou Senát vyrovnal?
V třicetidenní lhůtě bylo nutno vyřešit řadu problémů. Naštěstí jsme byli připraveni, v posledním roce k této problematice proběhla řada seminářů, přednášek, diskusí. Chtěl bych ocenit práci kolegů, kteří dokázali formulovat řadu připomínek, čímž se zúročila dlouhodobá příprava zákonů.
Ve vztahu k reformě veřejné správy jste ve Výboru projednávali také petici starostů.
Ano, na veřejném zasedání, které jsme přenesli do hlavního jednacího sálu byla projednávána Hradecká výzva, která měla náležitosti petice i Orlická výzva, která byla zveřejněna později. Jednání se zúčastnilo více než 150 starostů a bylo poměrně dramatické, neboť v dané situaci již nebyl příliš čas naslouchat. Snažil jsem se vysvětlit své postoje, což nebylo vždy přijato s pochopením.
V čem vidíte příčinu protestů?
V souvislosti s převodem kompetencí z okresních úřadů se objevily dvě příčiny. Za prvé se obnovily staré rivality mezi sousedními městy, které mají dlouholetou tradici. Za druhé došlo k interpretaci, že jedna obec bude nadřízena jiné obci, a to bude mít závažné dopady do ekonomiky těch podřízených obcí. Není tomu tak, vždyť reforma se týká převodu působností v oblasti výkonu státní správy. To nezasahuje do rozpočtového určení daní ani do ekonomických aktivit obce. Rétorika kolem toho nebyla korektní.
Náklady na výkon státní správy v okresech však nejsou malé. Rozděluje se řádově cca 6 mld. korun.
Reforma vlastně přerozděluje výkon státní správy okresních úřadů do tří směrů. Jedna část kompetencí jde na kraje, další na obce s rozšířenou působností a zbytek zůstane na okresní úrovni -- to je část působností pozemkových úřadů, které budou samostatným novým úřadem a činnosti, které zůstanou na Úřadě pro správu státního majetku.
Dělí se v podstatě 6,5 mld. Kč a ty se dělí tak, že za agendou jde úředník a za úřadníkem peníze podle uvedených tří směrů (v rozsahu cca 320--340 tisíc na pracovníka). Nepředpokládá se žádný nárůst finančních prostředků. Dokonce si dovolím tvrdit, že náklady na úředníky budou nižší.
To se ovšem říkalo při vzniku krajů také a dnes jejich budovy praskají ve švech.
Máte, pravdu, to je ovšem chyba vlády, neboť s tímto převodem nedošlo k reformě na úrovni ústředních orgánů státní správy. v souvislosti s převodem majetku a činností z ministerstev mělo dojít k převodu odpovídajících zdrojů z jednotlivých resortů. Dalo se předpokládat, že se vznikem nových krajů se sníží kompetence ministerstev např. školství. Mimo jiné byl tím založen úkol pro další vlády -- reforma nekončí a tento problém se bude muset řešit.
Jaké argumenty ještě zazněly proti reformě?
Rétorika kolem dramatického zdražení je tedy nekorektní a s tím souvisí i teze o dramatickém zvýšení počtu úředníků. To je věc která se musí modelovat -- okres podle okresu. Po schválení zákona se musí obce III.stupně s okresem na základě veřejnoprávních smluv na logistice té věci dohodnout. Individuální přístup je nutný i proto, že není na všech okresech rovnoměrná počet jednotlivých agend. Jsou obrovské rozdíly -- někde mají lesy, někde vody. Zkušenost říká, že je-li to nutné, obce se s problémy vyrovnají. Domnívám se, že čas ukáže, že potřeba úředníků nebude tak dramatická.
Další argumenty orlické výzvy (mám dojem, že za přípravou stáli zhrzení přednostové) bylo, že dojde k poklesu kvality a odborné způsobilosti a kvality výkonu státní správy. Přece od roku 1992 vykonávají úřady obcí s přenesenou působností řadu agend a je to bez nejmenších problémů. Vždyť obce vykonávají ty nejobtížnější činnosti, stavební úřady doslova v první linii.
Argumenty že se to časově nezvládne. Projednává se to dlouho a je zde dlouhodobá podpora v té věci a během půl roku si to obce vyřešily v roce 1992. Na úřadech byly desítky lidí a zvládlo se to. Je možné, že volební rok není zrovna nejšťastnější, může se zcela vyměnit vedení radnic a to může způsobit potíže. I to je zavádějící. Pokud to nebude do poloviny listopadu připraveno, nemůže to řádně od ledna fungovat -- z toho byla řada nervozit. Výbor má čisté svědomí, otevřeli jsme se jednání, potom už diskuse nebylo třeba vést, senátoři se seznámili s problémy. Neplatí teze, že jsme odtrženi od života. Jsou tam dva starostová, řada z nás dlouho působila.
Co byste řekl k pozměňovacím návrhům, které Senát schválil?
Zákon o krajích prošel beze změn, nebyl důvod ke změnám. Byl koncipován v dohodě s kraji -- problémy technického rázu byly vyřešeny. U všech jiných zákonů byly přijaty pozměňovací návrhy -- odstraňují technické a věcné chyby, snižují rizika ostrého přechodu. Některé jsou zásadnější.
Chcete uvést některé věci konkrétně?
Naše pozměňovací návrhy neznamenají, že by sněmovna odvedla špatnou práci. Naopak. Ani my si neděláme iluzi, že zákony jsou čisté. Víme, že bude potřeba řadu věcí postupně změnit. Podpisem prezidenta se zákon dostane na místo, do poloviny listopadu se obce měly připravit. Čas ukáže co je dobré a co ne. To je však praxe každého zákona a nikoliv ukazatel připravenosti nebo nepřipravenosti.
Nyní tedy některé příklady změn.
Zákon o obcích je dobrý zákon, tam při politických vyjednáváních došlo k některým změnám, které nesouvisí s reformou. Byla zrušena ustanovení o zadluženosti. Hlavně přesná definice kdy obec může ručit a kdy nemůže.
V zákoně o obcích došlo ke změnám, které vyplývají např. z toho, že zůstávají ustanovení, která předpokládala, že bude přijat nový správní řád. Ten neprošel a v tom časovém pnutí se to již nepodařilo vyčistit. Vracela se ustanovení -- technická opatření. Dále se opravila působnost veřejnoprávní smlouvy.To umožňuje domluvit se přímo na místě o výkonu některých agend. Například obce se mohou vzájemné době dohodnout, že např. dopravní agenda zůstane přechodně pouze na jednom místě a bude vykonávána pro území obou obcí apod. Poslední návrh souvisí s tím, aby byl soulad mezi zákonem o krajích a obcích. Ustanovení o pokutách, které jsou závislé na majetku přestupce
V zákoně o počtu obcí s rozšířenou působností se přiřadilo do počtu obcí s rozšířenou působností 11 dalších obcí, mj. to jsou obce o kterých hlasovala poslanecká sněmovna a neprošly o jeden nebo dva hlasy, tři hlasy. Nejde o obce vytažené úplně znovu, ale mají jisté parametry.
Zákon o změně zákonů: Jsou zde vážné změny, například v oblasti sociálně právních věcí byly až na každou obec přeneseny některé činnosti, například předběžná opatření se nechávají u trojkové obce s tím, že je tam odborný aparát, který se tím zabývá. Nejvýznamnější změnou je patnáctiměsíční přechodné období pro na výplatu sociálních dávek, kontaktní místa, kde vlastně se nerozděluje výplata dávek sociálního zabezpečení (sociálních dávek) na trojky, ale zůstává tato agenda ve městech v sídle okresního úřadu.
To včetně HW a SW i personálu. Tento pozměňovací návrh patří do té oblasti, kde se snižuje riziko převodu agend. Jde o činnosti, které se dotýkají desetitisíců osob a velkého množství prostředků (řádově mld. Kč).
Návrh Senátu (jedenáct dalších obcí s rozšířenou působností)
- Votice (Středočeský kraj, okres Benešov)
- Nepomuk (Plzeňský kraj, okres Plzeň-jih)
- Králíky (Pardubický kraj, okres Ústí nad Orlicí)
- Pacov (Vysočina, okres Pelhřimov)
- Kuřim (Jihomoravský kraj, okres Brno-venkov)
- Pohořelice (Jihomoravský kraj, okres Břeclav)
- Lipník nad Bečvou (Olomoucký kraj, okres Přerov)
- Odry (Moravskoslezský kraj, okres Nový Jičín)
- Kravaře (Moravskoslezský kraj, okres Opava)
- Luhačovice (Zlínský kraj, okres Zlín)
- Vizovice (Zlínský kraj, okres Zlín)
Děkuji za rozhovor.