Holobyty a vytěsňování

V průběhu 90. let došlo k mnoha transformačním změnám v oblasti bydlení, které však nepřinášely pouze pozitivní změny. Negativní dopady se odrazily ve zhoršení bytové situace sociálně slabších skupin společnosti, zejména pak příslušníků romské menšiny.

Zhoršení postavení romských rodin v oblasti bydlení bylo impulsem k provedení různých šetření a studií. Výsledky naznačují, že tyto procesy získávají segregační charakter v bytové politice na úrovni obcí.

Proces vytěsňování

Jedním z takových šetření byl také Výzkum k problematice "holobytů" ve vztahu k romské komunitě, který ve spolupráci s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Výzkum, který provedl Socioklub -- sdružení pro podporu a rozvoj teorie a praxe sociální politiky, probíhal na podzim roku 2001. Výsledky potvrdily, že proces vytěsňování určité skupiny lidí není ojedinělou, ale rozšířenou praxí, a týká se převážně romských obyvatel.

Vytěsňováním problémových nájemníků na okraj svěřeného území, případně zcela mimo prostor nájemního bydlení, se snaží mnohé obce zbavit odpovědnosti za účinné řešení problémů svých občanů, přičemž si jen velmi zřídka uvědomují, že segregační tendence představují vážný celospolečenský problém, který získává velmi nebezpečný etnický rozměr.

Podstata vytěsňovacího procesu spočívá v odchodu Romů z chráněných nájemních vztahů (nájem na dobu neurčitou) do nájemních vztahů nechráněných (nájem na dobu určitou) či podnájmů. Posléze z těchto nechráněných nájemních vztahů mimo sféru bydlení. V prvé instanci jde o vystěhovávání neplatičů do tzv. holobytů. Právně pojem "holobyty" neexistuje. Neformálně je však chápán jako určitá náhrada a umístění, kterým se realizuje jistá sankce. Slovní spojení "výstavba holobytů" pak autoři zprávy překládají jako zřizování soustředěného bydlení pro nepřizpůsobivé občany.

Dvě poučení

Obsahem samotného aktu vytěsňování je nabídka náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší po přivolení soudu s výpovědí. Zdá se tedy, že jde o zcela legální postup, ve kterém obec jedná v souladu s ekonomickými zájmy (péče o svěřený majetek) a v souladu s politickým zájmem (ohled na přání většiny voličů).

Výzkum však potvrdil i užívání pololegálních i zcela nelegálních vytěsňovacích mechanismů, při kterých vědomě dochází ke zneužití sociální situace romských občanů. V tomto ohledu chybí jakákoliv aktivní, účinná a zejména preventivní ochrana a osvěta romské komunity.

K diskriminačním postupům patří i vyhlášky upravující podmínky obcí pro přidělení obecního nájemního bytu. Stanovování kritérií pro pořadí k zajištění náhradního bytu je oblast, kde nejčastěji dochází k uplatňování nezákonných nebo skrytě diskriminačních postupů. Při prověrce 47 vyhlášek týkajících se bydlení byl proti 34 (tj. 72 %) podán podnět k pozastavení a ve 47 % okresní úřad nebo obce vyhověly námitkám, tzn., že připomínky byly oprávněné.

1. I v případě, že by všechny kroky procesu neporušily zákon, výsledkem je stav, který může být předmětem kritiky s ohledem na mezinárodní závazky ČR. Jde totiž o vytěsňování etnické minority, její marginalizaci a segregaci.
2. Náprava tohoto procesu v budoucnu bude mnohem nákladnější, než jeho zastavení a korekce v současnosti.

Vznik enkláv

Povinností obce, která vykonává v přenesené působnosti státní správu v oblasti sociální péče, je pečovat o sociální rozvoj a zabezpečení potřeb v oblasti bydlení pro všechny občany, tedy i romskou minoritu. A právě uvážlivou bytovou politikou a prostřednictvím sociálních aktivit může zabránit startovacím mechanismům, které vytěsňování nejčastěji umožňují.

Větší soustředění romských občanů (enklávy) však vznikají různým způsobem. V zásadě je však lze rozlišit na dobrovolné či nedobrovolné sestěhování:

• nedobrovolné enklávy vznikají vlivem rozhodnutí obcí při přidělování bytové náhrady
• dobrovolné enklávy mohou vzniknout sestěhováním romských občanů na základě jejich svobodné vůle
• postupnné vystěhovávání majoritní populace v důsledku odlišných vzorců života.

Vznik enkláv je proces nevyhnutelný, probíhá také v důsledku sociálních změn a má i své objektivní příčiny. Přesto nelze připustit, aby vznikaly mimo jakoukoliv kontrolu. Segregace určité společenské skupiny prohlubuje její sociální izolaci až vyloučení, je spojena s hygienickými riziky, rostoucím oboustranným nepřátelstvím a vzrůstající kriminalitou.

Soustředění cílové skupiny však na druhé straně také umožňuje soustředění vyrovnávacích a podpůrných aktivit ve prospěch sociálně handicapované skupiny. Tzn. pokud už enklávy vzniknou, je třeba jich využít pro dlouhodobou a cílenou sociální práci.

Dlouhodobý problém

Eminentním zájmem obce by tedy měla být snaha udržet své klienty ve stavu "chráněného bydlení", nepřipustit jejich zadlužení, provádět sociální práci a bránit vzniku segregovaných enkláv, hledat nástroje k eliminaci vytěsňovacích mechanismů a vybudování ochranných a nápravných opatření.

Tento cíl se zdá být v určitém konfliktu s politicko-ekonomickými zájmy. Z krátkodobého hlediska je snad proces vytěsňování působivý, nikoliv však účinný ze zorného úhlu dlouhodobého vývoje. Ve svých důsledcích vede k bezdomovectví, vytváření slumů a dalším negativním jevům.

Strategicky pojaté, promyšlené a komplexní řešení bydlení romské minority, vycházející z  analýzy celkové situace může být v souladu s dlouhodobými zájmy obce a může tudíž získat i podporu občanů.

V důsledku odlišnosti mezi Romy a ne-Romy, kterou vytvořila odlišná historická zkušenost a kterou je třeba vzít na vědomí, je nezbytné formulovat spíše minimalizované cíle, jakými je hledání forem bezkonfliktního soužití obou stran.

Možnosti řešení

Jednu z možností, jak řešit otázku bydlení romské komunity, by mohl přinést program výstavby podporovaných bytů, který v loňském roce připravilo MMR. Cílem programu je mimo jiné také integrace cílových skupin, prevence sociálního vyloučení, zlepšení společenského obecného povědomí o zranitelných skupinách a odbourání předsudků. Investor spolu se žádostí o dotaci bude muset předložit projekt, obsahující mj. koncepci sociálního bydlení obce a její připravenost na poskytování sociálních služeb spojených s bydlením právě i pro tzv. nepřizpůsobivé občany.

Kromě zmíněného nového dotačního titulu byla na základě výsledků výzkumu zaměřeného na výstavbu holobytů připravena publikace s názvem Romové ve městě, která poskytuje nejen obecné poznatky o procesu segregace jako o společenském jevu existujícím ve všech společnostech, ale také návrhy na řešení problému soužití kulturně rozdílných komunit.

Věra Pelíšková