Státní dluh a zadluženost obcí

V druhé polovině března byly publikovány údaje o velikosti státního dluhu a o tempu růstu národního důchodu. Tyto makroekonomické údaje jsou středem pozornosti ekonomů a vzhledem k blížícím se volbám také politiků. Novela zákona o obcích, která zavedla regulaci zadluženosti územních samospráv způsobila na přelomu roku vlnu protestů. Proto bude zajímavé všimnout si některých souvislostí.

Ekonomům především vadí, že veřejný dluh České republiky má stoupající tendenci. Vedle státního dluhu, který dosáhl 345 mld. Kč, je veřejný dluh totiž ještě vyšší. K státnímu dluhu je třeba připočítat dluhy obcí a krajů, mimorozpočtové fondy a Fond národního majetku. Očekává se, že veřejný dluh dosáhne za rok 2001 částky přibližně 418 mld. Kč.

Z hlediska mezinárodních souvislostí jsou důležitá pravidla Evropské unie, která stanoví, že veřejný dluh by neměl překročit hranici 60 % hrubého domácího produktu. Z tohoto pohledu jsme hluboko pod stanoveným limitem (viz tabulka).

Tabulka 1: Podíl veřejného dluhu na HDP

Ve srovnání s většinou vyspělých zemí tedy nevadí výše veřejného dluhu, jako spíše tempo jeho růstu. Podstatná část uvedených zemí (mimo Slovensko) totiž systematicky svoji zadluženost snižuje.

Vliv obecního dluhu

Podíl zadluženosti obcí na veřejném dluhu je přibližně 10 %, což není rozhodující část. Za rok 2001 dosud nebyla publikována výše obecního dluhu, očekává se však částka cca 45 mld. Kč, vzhledem k poměrně vysoké emisi komunálních obligací hlavního města Prahy. Přesto je možné konstatovat, že obecní dluh je v zásadě stabilizován a nevykazuje žádné extrémní situace (blíže viz OBEC a finance č. 1/2002, str. 18--21).

Přes tuto skutečnost se vyskytly názory, že příčinou komplikací veřejných financí jsou především rozpočty obcí a je proto nutné regulovat jejich zadluženost. Každý rozumný ekonom, i ze sféry místních samospráv, připustí možnost stanovení pravidel, která povedou k omezení přílišné zadluženosti. Taková pravidla je však nutno formulovat na základě komplexní analýzy, v dostatečném předstihu a v návaznosti na opatření přijatá v celé soustavě veřejných rozpočtů včetně rozpočtu státního.

Regulace a "regulace"

Zákon č. 450/2001 Sb., který nepřímo novelizoval obecní a krajské zřízení zavedením nesystémových pravidel regulace zadluženosti, způsobil z tohoto hlediska spíše škodu než užitek. Ministerstvo financí napravilo některé nepřesnosti výkladem pojmů (viz Zprávy Ministerstva financí 2/2002), zákon však již byl v těchto dnech opraven.

Při projednávání zákonů, které souvisí s II. fází reformy veřejné správy byl v této souvislosti zákon o obcích opět novelizován a opatření zavedená v 85 tohoto zákona byla vypuštěna. (Toto je ovšem informace z jednání Poslanecké sněmovny koncem března. Zákon bude platný až po schválení Senátem a po podpisu prezidentem!).

Vypuštěna byla ustanovení, která vyžadovala např. schválení vlády pro vydání obligací a přijetí úvěru ze zahraničí, zakazovala přijetí úvěru pokud dluhová služba přesáhne 15 % vlastního rozpočtu apod. Rozumně byl přeformulován § 38, jeho třetí odstavec, který se vztahuje k zárukám obce za závazky druhých osob.

Pozitivní vývoj ekonomiky, potvrzený indexem růstu HDP v loňském roce, dává jistý předpoklad pro stabilizaci veřejných rozpočtů. Rozpočty územních samosprávných celků by tuto stabilitu potřebovaly "jako sůl". Pevná a neměnná pravidla jsou zárukou dlouhodobé koncepce investiční politiky každé obce a každého města. Změny rozpočtových pravidel, zvláště jsou-li prováděny často a neočekávaně, způsobují velké problémy a mohou vést i k zadlužení.

Především pevná a objektivní pravidla financování územních rozpočtů jsou jednou ze záruk efektivního hospodaření obcí. Preventivní pravidla pro regulaci zadluženosti mohou být jen doplňkem takového objektivního systému.

Tabulka 2: Státní dluh v letech 1993--2004 (mld. Kč)

*) odhady

Tabulka 3: Vývoj hrubého domácího produktu (1990 = 100 %)

- as -