Zákony pro II. etapu
Balík zákonů předložený Poslanecké sněmovně k realizaci II. fáze reformy veřejné správy byl projednán na březnovém a dubnovém zasedání. Většina vládních návrhů byla schválena, i když mnohdy s řadou pozměňovacích návrhů. O jednotlivých zákonech jsme hovořili s náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josefem Postráneckým.
Jak probíhalo projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně?
Vláda předložila ne podzim soubor osmi zákonů, které tuto problematiku zabezpečují a Sněmovna je projednala v prvním čtení. S výjimkou zákona, který pojednával o změně hranic krajů všechny pustila do dalšího projednávání. V lednu a únoru probíhalo jednání ve výborech.
Jaký byl osud jednotlivých zákonů ve výborech Sněmovny?
Pokud jde o zákon, kterým se stanoví obce II. a III. stupně, doporučil výbor pro veřejnou správu rozšířit počet pověřených obcí o sedm obcí a ve věci obcí s rozšířenou působností ve výboru těsně převládl názor, ponechat působnosti okresů na městských úřadech v sídle okresních úřadů.
A další zákony?
Zákon o přechodu majetku, práva a povinností v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů byl s určitými úpravami doporučen, zákon o úřednících územních samosprávných celků byl hodnocen pozitivně a rovněž doporučen. Nedošlo k dohodě u tzv. změnového zákona, i když většina výborů jej projednala a doporučila. Ani po dvojím projednání však nedospěl k závěru výbor pro sociální politiku a zdravotnictví a následně nedošlo k přijetí souhrnného stanoviska ve výboru pro veřejnou správu.
Jaký byl názor na novely zákonů o obcích, o krajích a hlavním městě Praze?
Tyto tři novely vlastně stanoví podmínky pro fungování územní samosprávy a v podstatě reagují na to, jak se přesuny působností z okresních úřadů projeví v činnosti obcí a krajů. Šlo také o to, aby se sjednotila právní úprava obecního a krajského zřízení. Výbor pro veřejnou správu doporučil některé změny v zákoně o hlavním městě Praze přesunout do změnového zákona.
Sněmovna tedy v druhém a třetím čtení projednávala šest zákonů. Nejvíce se hovořilo o stanovení počtu obcí II. a III. stupně.
Ano, projednávání tohoto zákona trvalo řadu hodin. Počet pověřených obcí se rozšířil o sedm -- Hodkovice (Lb), Krupka (ÚL), Vratimov (Msz), Spálené Poříčí (Plz), Kamenice (Sč), Velké Opatovice (Jm) a Hlubočky (Ol). Bude tedy nyní 389 těchto obcí. Proti vládnímu návrhu se počet obcí s ozšířenou působností zvýšil o dvě (Železný Brod a Vansdorf), i když se hlasovalo o zhruba 40 dalších obcích.
Jak to bude v okolí velkých měst?
Pro obce v okolí velkých měst budou v některých případech zřízena detašovaná pracoviště. Týká se to Černošic, Nýřan, Brandýsa nad Labem a Šlapanic.
Počítá se s nějakou finanční pomocí pro obce s rozšířenou působností z hlediska jejich přípravy na novou úlohu, kterou budou plnit?
Na základě pozměňovacího návrhu zákon stanoví příspěvek na úhradu nákladů spojených s přípravou obcí s rozšířenou působností. Z letošní vyčleněné částky obce obdrží celkem 1,1 mld. Kč a Ministerstvo vnitra 100 mil. Kč na jejich komunikační připojení. V roce 2003 to bude 1,3 mld. Kč pro obce III. stupně a 100 mil. Kč pro MV ČR. Zároveň zákon obsahuje ustanovení, že obce s rozšířenou působností v sídlech okresních úřadů budou moci využívat administrativní budovy v majetku státu pro přenesený výkon státní správy.
Kdy budou stanoveny obvody určených obcí s rozšířenou působností?
Všechny zákony, o kterých hovoříme musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky. Poté na základě zmocnění Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností. Chceme maximálně sjednotit náš pohled s pohledem dotčených obcí a zařadit je do správního obvodu podle jejich přání. Ovšem je zde podmínka územní celistvosti správních obvodů, která nesmí být narušena.
Co nového přinesl zákon o úřednících územních samospráv?
Tento zákon byl v podstatě schválen ve znění předloženém vládou. Zákon navazuje na obdobnou normu -- zákon o státní službě, který se týká státních úředníků. Délka dovolené pro úředníky samosprávy bude 5 týdnů, budou mít nárok na 6 dnů placeného volna na vzdělávání v kalendářním roce, nárok na určité odstupné po výsluze let apod. Povinné bude absolvování jednotlivých druhů vzdělání -- vstupní, specializované, pro vedoucí pracovníky. Všechna místa budou obsazována na základě výběrového řízení. Domnívám se, že tímto zákonem jsme získali normu na evropsky srovnatelné úrovni.
Pokud jde o zákon o obcích a o krajích. Jak byla vyřešena otázka dozoru nad výkonem státní správy vykonávaném obcemi a dohled nad činností obecní samosprávy?
Tady probíhaly již velké diskuse ve výboru pro veřejnou správu a bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. I ve Sněmovně se na poslední chvíli řada věcí formulačně upravovala. V principu však dozor nad výkonem státní správy vykonávané obcemi bude svěřen krajským úřadům. Pokud jde o dohled nad samosprávou na úrovni obcí, krajský úřad bude monitorovat situaci a pokud obec nezjedná nápravu bude předávat podněty Ministerstvu vnitra, které rozhodne o pozastavení účinnosti právního předpisu, usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce a předá záležitost soudům.
Jak bude řešena otázka financování výkonu státní správy, který budou provádět obce s rozšířenou působností?
Výbor pro veřejnou správu doporučil Poslanecké sněmovně, aby výkon státní správy byl obcím hrazen v plné výši. To by ovšem pro obce znamenalo prokazovat náklady na výkon státní správy, což by je značně administrativně zatěžovalo. Nakonec byl v plénu Sněmovny původně navržený princip v podobě příspěvku na výkon státní správy zachován.
Zákon o "převodu majetku" řeší problematiku zřizovatelských funkcí ve vztahu k jednotlivým organizacím okresních úřadů. Jaká tady byla převládající tendence?
Zákon připravilo Ministerstvo financí, nechtěl bych k němu hovořit podrobněji. V podstatě většina zařízení zřizovaných okresními úřady přechází na kraje. Menší část zařízení s lokální působností přechází na obce, např. knihovny. A potom je zde část institucí, které zůstanou v působnosti státu, např. okresní hygienické stanice.
Z hlediska konkrétních působností, které se budou převádět je nejobsáhlejší tzv. "změnový zákon". Jaký je jeho osud?
Tento zákon bude projednáván ve třetím čtení 9. dubna na schůzi Poslanecké sněmovny. Je k němu připraveno několik pozměňovacích návrhů, z nichž však některé směřují k nepřímé novelizaci některých zákonů, bez vazby na ukončení činnosti okresních úřadů. (Pozn. red.: Rozhovor probíhal 2. dubna, jednání Sněmovny proběhlo po uzávěrce tohoto vydání).
Jaký byl přijat závěr k delimitaci pracovníků okresních úřadů?
Na uvedené schůzi se bude mj. hlasovat o delimitační doložce zákona. V podstatě by se princip delimitace neměl narušit, ale do vyjednávání o delimitaci pracovníků by měly vstoupit i obecní a krajské úřady, jako budoucí zaměstnavatelé.
Jaké dělá vaše ministerstvo opatření k zabezpečení personální části činnosti obcí s rozšířenou působností?
Jde o prioritní záležitost v rámci 2. fáze reformy. Dost bude záležet na ochotě dnešních pracovníků okresních úřadů dojíždět na nová pracoviště -- někdy dosti vzdálená. Přednostové okresních úřadů do konce srpna zpracují tzv. personální mapy, ze kterých bude zřejmé, kam jednotliví pracovníci přejdou. Podporujeme rovněž přípravu stávajících pracovníků na obcích s rozšířenou působností, na výkon příslušných agend. V některých případech přednostové OkÚ za odcházející pracovníky prioritně přijímají nové zaměstnance s ohledem na jejich bydliště v obcích s rozšířenou působností nebo jejich blízkosti.
Připravujeme na červen komplexní prověrku připravenosti určených obcí, aby bylo možné s předstihem navrhnout opatření k včasnému řešení případných problémů.
Jaký bude osud pracovníků okresních úřadů, které se nepodaří umístit na obce s rozšířenou působností?
Pracovníci okresních úřadů, kteří nebudou delimitováni v souvislosti s převodem výkonu státní správy, se stanou zaměstnanci “Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových”. To je nová instituce, která vznikla na základě zákona přijatého Poslaneckou sněmovnou v březnu t.r. Tento úřad bude mj. po ukončení okresních úřadů řešit jejich likvidaci.
Jak se budou řešit případy, kdy se přece jenom nepodaří v plném rozsahu personálně vybavit obce s rozšířenou působností?
Prioritně chceme zabezpečit, aby se přenesený výkon státní správy vykonával tam, kam bude přenesen. Pro případ, který uvádíte, však novela zákona o obcích umožňuje, aby obce vykonávající státní správu vzájemně uzavřely smlouvu o zabezpečení výkonu státní správy v daných správních obvodech. Ministerstvo vnitra bude vyslovovat souhlas s těmito veřejně právními smlouvami a přísluší mu sledovat, aby byl výkon státní správy zajištěn po celém území ČR.
Jaký bude vývoj v dalších etapách reformy veřejné správy?
Další vývoj reformy a její směr stanoví nová vláda. Podle schválené koncepce by reforma měla pokračovat především reformou ústřední státní správy, která bude nezbytná i v návaznosti na přijatý zákon o státní službě. Dále je to řešení podmínek pro výkon veřejné správy v malých obcích, které ve struktuře obcí převládají. Zdůrazňuji, že by mělo jít o opatření, která nebudou znamenat tlak na integraci obcí, ale podporovat jejich spolupráci a sdružování.
Jak se díváte na specializované úřady státní správy?
To bude úkol, který je nutno řešit snad nejdříve. Je potřebné co nejvíce územně sjednotit výkon specializované státní správy. Územní obvody různých typů úřadů by měly být sjednoceny, podle mého názoru, s obvody obecních úřadů třetího stupně -- mám na mysli zejména finanční úřady, úřady práce, správu sociálního zabezpečení apod. Tedy takové úřady, které mají největší vztah k potřebám občanů. V řadě jiných případů však bude nutno postupovat individuálně (např. báňské úřady).
Vláda projednávala také návrh věcného záměru zákona o standardizaci veřejných služeb. Jak tato oblast ovlivňuje reformu veřejné správy?
Tady jde o širší otázky, které souvisí s pojetím veřejného sektoru jako celku. Vláda v rámci prvního kroku rozhodla řešit problematiku standardů vybavenosti a poskytování veřejných služeb prostřednictvím zákonů, upravujících jednotlivé segmenty veřejných služeb např. v oblasti zdravotnictví, kultury, sociálních věcí atd.
Děkuji za rozhovor