Výsledky v oblasti místního rozvoje
Redakce časopisu požádala ministra pro místní rozvoj o zhodnocení vývoje posledních let v oblasti regionální a bytové politiky i úseku cestovního ruchu, což jsou nosné úseky, které podle kompetenčního zákona přísluší do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Ve státech Evropské unie má regionální politika dlouholetou tradici a je jí přikládán naprosto klíčový význam. Vychází z jednoduché logiky, že totiž pouze vyvážený a harmonický rozvoj jednotlivých regionů může trvale zajistit vyvážený a harmonický rozvoj unie jako celku.
V České republice byla regionální politika poměrně dlouhou dobu na okraji zájmu. Do roku 1998 nebyla vypracována žádná koncepce a opatření byla zaměřena pouze na podporu malého a středního podnikání v hospodářsky problémových okresech. Nebyl vytvořen systém programových podpor problémových regionů a pro přístup státu byl charakteristický resortismus. Ve stanovisku Evropské komise z roku 1997 zaznělo konstatování, že ČR nemá žádnou regionální politiku.
Regionální politika
Také proto byly vládou v dubnu 1998 schváleny Zásady regionální politiky vlády a k zásadnímu obratu došlo po volbách v souvislosti s nutností vytvořit nezbytné legislativní, institucionální a programové předpoklady pro využívání strukturálních fondů Evropské unie. Právní rámec pro realizaci regionální politiky vytvořil Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a základním koncepčním dokumentem se stala Strategie regionálního rozvoje z července 2000. Klade si velice náročný cíl, aby se Česká republika stala do roku 2010 plnoprávným, ekonomicky výkonným členem Evropské unie.
Zatím pouze v Praze výše hrubého domácího produktu na hlavu převyšuje průměr zemí Evropské unie. Ostatní regiony jsou na tom hůře, žádný z nich nedosahuje úrovně 75 % průměru zemí EU. To sice otvírá možnost získat peníze ze strukturálních fondů, nelze však jenom čekat se založenýma rukama na peníze "zvenčí".
V souladu s programovým prohlášením byly proto v roce 1999 vypracovány státní programy regionálního rozvoje pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony. Jejich zaměření schválila vláda v dubnu 2000 a územně jsou lokalizovány do regionů s nejvyšší nezaměstnaností -- Severozápad a Moravskoslezsko. Programy jsou zaměřeny na zvyšování kvality života v regionech v tom nejširším slova smyslu. Vedle snahy o vyrovnání úrovně těchto regionů mají tyto programy i prorůstový charakter.
Jenom v roce 2001 vynaložilo MMR na realizaci programů zaměřených na regionální rozvoj, podporu malého a středního podnikání, bydlení, přeshraniční spolupráci, nebo rozvoj cestovního ruchu více než 8 miliard korun. Vznikly tak tisíce nových pracovních míst, vyrostly nové nájemní byty a domy s pečovatelskou službou, zkrásněly mnohé obce, proběhla rekonstrukce celé řady panelových domů, výrazně se zlepšila infrastruktura a dopravní dostupnost desítek obcí.
Cestovní ruch
Z Koncepce rozvoje cestovního ruchu na léta 2002--2007 vyplývá, že stát bude v nejbližších letech podporovat hlavně výstavbu, rekonstrukci a modernizaci infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství, zkvalitnění služeb, tvorbu nových produktů a zachování, obnovu a využití kulturně historických a technických památek. Silná podpora cestovnímu ruchu je naprosto nezbytná, protože efekt pádu "železné opony" je už vyčerpán a Česká republika se zařadila mezi standardní turistické země a jednotlivé destinace a musí svou příjezdovou politiku podporovat.
Kromě tradičních produktů cestovního ruchu má Česká republika ideální podmínky pro prakticky všechny moderní produkty, zejména však pro rozvoj venkovské turistiky. Tento nový produkt může ekonomicky oživit například problematické severomoravské okresy, oblast Českomoravské vrchoviny a zejména bývalé vojenské újezdy. Některé subprodukty, například agroturistikou nebo ekoturistikou, lze dokonce částečně přenést i do chráněných krajinných oblastí a do národních parků. Optimální podmínky má Česká republika také pro rozvoj cykloturistiky, včetně mezinárodní, turistiky kongresové, incentivní, církevní a kulturní.
Vláda v roce 1998 schválila novelu programu obnovy venkova. Cílem je podpořit rozvoj podnikání ve venkovských regionech, vlastní stavební obnovu vesnic a zlepšit péči o krajinu. Program obsahuje 9 dotačních titulů a hlásí se k němu více než 4800 obcí. Celkový objem dotací dosáhl v letech 1998-2001 více než 2,1 mld. Kč.
Příprava vstupu do EU
V letošním roce se v plném rozsahu rozeběhne realizace tří předvstupních programů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti -- Phare, ISPA a SAPARD, které v zásadě sehrávají dvojí roli. Kromě konkrétní podpory dávají možnost ověřit si postupy, kterými se budeme řídit po vstupu do EU. V průběhu roku 2001 byla dokončena realizace pilotních programů Phare Haná a Jeseníky a v roce 2002 se zahájí realizace investičních programů v regionech Severozápad a Moravskoslezsko.
V rámci vyjednávacího procesu o vstupu České republiky do Evropské unie byla kapitola 21, věnovaná regionální politice, otevřena v dubnu 2000. Česká republika se v oblasti přípravy na zapojení do regionální politiky EU a využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti řadí mezi kandidátské země, které udělaly nejvýznamnější pokrok. Jako zcela reálný se jeví předpoklad, že se nám podaří dovést jednání do úspěšného konce a kapitola 21 "Regionální politika" bude uzavřena v první polovině letošního roku.
Základní rámec rozvojové strategie ČR tvoří Národní rozvojový plán a z něj vychází operační plány (OP). Vláda rozhodla o realizaci šesti sektorových a jednoho společného regionálního OP pro 7 regionů soudržnosti NUTS 2. Pro Prahu budou vypracovány programové dokumenty pro Cíl 2 -- městské oblasti, které čelí strukturálním obtížím a Cíl 3 -- podpora rozvoje lidských zdrojů.
Bytová politika
Také ve sféře bytové politiky dochází k zlepšení. Počet bytů na 1000 obyvatel dosáhl v roce 2001 čísla 424, přičemž počet bytů schopných užívání je v přepočtu na tisíc obyvatel 418. To jsou ukazatele srovnatelné s vyspělými evropskými zeměmi. S byty se lépe hospodaří, poprvé v poválečné historii klesá významně roční úbytek bytů. Státní podpůrné programy obsahují totiž i nástroje zacílené na opravy a modernizaci bytového fondu.
Vláda si také "všimla" problémů panelových sídlišť a začala jejich regeneraci systematicky podporovat. Jen za poslední tři roky bylo se státní podporou opraveno přes 60 tisíc bytů v panelových domech! Stoupá počet bytů získaných adaptací nebo nástavbou. K razantnímu nárůstu došlo po roce 1998 v počtu modernizovaných starých bytů. V roce 2001 toto číslo dosáhlo 13,5 tis. bytů!
Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje opravy a modernizace bytů v rámci tzv. "havarijního" programu. Ten umožňuje všem vlastníkům panelových bytových domů získat dotaci na opravu vady havarijního charakteru. Další program je určen obcím, má rovněž dotační charakter a umožňuje zlepšení celkového prostředí sídliště -- veřejných ploch, hřišť, cyklostezek, veřejného osvětlení, parkování apod.
Velkou a trvalou pozornost věnuje vláda nové bytové výstavbě. Počet nově dokončovaných bytů je v posledních dvou letech cca 25 tis. Státní podpora bydlení a bytové výstavby za poslední čtyři roky je ve svém objemu zhruba dvojnásobná ve srovnání s lety předchozími. A výsledky se dostavily -- od roku 1998 bylo se státní podporou postaveno a předáno do užívání zhruba 45 tis. nových obecních nájemních bytů a bytů v domech s pečovatelskou službou.
Jsem rád, že absolutní počet bytů stoupá ve všech velikostních kategoriích, nejen ve městech. Svědčí to o skutečnosti, že se podařilo nejen zastavit vylidňování venkova a malých sídel, nýbrž mnohdy i jejich znovuosídlování. To je velmi významný moment a pevně doufám, že tento trend bude pokračovat.
V roce 2000 se podařilo vytvořit nový mimorozpočtový zdroj pro podporu bydlení - Státní fond rozvoje bydlení. Jeho faktickou činnost se vládě podařilo "nastartovat" ještě v roce jeho vzniku, kdy byly poskytnuta finanční podpora obcím na výstavbu téměř tří tisíc nových nájemních bytů. Od té doby fond pravidelně rozděluje dotace na další nové obecní byty, z nichž mnohé jsou určeny mladým domácnostem nebo naopak důchodcům v domech s pečovatelskou službou.
Vláda drží své slovo a přistupuje k bydlení jako k jedné ze svých priorit. Podporuje bydlení mnoha programy a celkový objem prostředků má stoupající trend - v roce 1999 bylo vydáno ze státních prostředků na podporu bydlení celkem 17 mld. Kč, v roce 2000 -- 18 mld. Kč, v roce 2001 -- 23 mld. Kč a letos to bude zhruba 25 mld. Kč. Tento objem přesáhl v roce 2001 poprvé od roku 1989 1% podíl na HDP. Celková výše podpory včetně nepřímých forem je ještě vyšší.
Je tak splněn jeden ze základních závazků současné vlády, kterým bylo nasměrování podpory do bydlení v objemu 1,5 % HDP. Uvedených 25 mld. Kč jsou pouze přímé výdaje státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení; celková podpora ze strany veřejných rozpočtů zahrnuje dále řadu daňových úlev -- zejména v oblasti daně z příjmů a daně z nemovitostí.
Bytová politika se ubírá správným směrem a potvrzují to i výsledky sociologického výzkumu Akademie věd. Více než 80 % obyvatel České republiky bylo, podle tohoto výzkumu, se svým bydlením v roce 2001 spokojeno, 65 % považuje své současné bydlení dokonce za ideální.
Dva nové nástroje pro mladé lidi do 35 let "plně zapadají" do zjištěných skutečností. Nařízení vlády o desetiletých nízkoúročených úvěrech do 200 tis. Kč mladým lidem na výstavbu nového bytu nebo domku již vyšlo ve Sbírce zákonů a Státní fond rozvoje bydlení bude od 15. dubna 2002 přijímat žádosti. Druhý návrh zacílený na mladé lidi bude v nejbližších dnech předložen vládě a bude zaměřen na pořízení staršího bydlení.
Závěrem
Jsem realista a rozhodně netvrdím, že situace v oblasti bydlení je ideální. Jsem si vědom stále nízké dostupnosti bydlení v lokalitách s dobrými pracovními příležitostmi a poměrně vysoké rozestavěnosti více než 120 tis. nových bytů. Bytová politika je však nikdy nekončící proces, v němž lze ze strany státu mnohým momentům výrazně napomoci. O to usiluji a k efektivní státní podpoře také směřují všechny mé návrhy jako ministra odpovědného za politiku bydlení.