Rozdělení nemusí být ke škodě

Srovnávací analýzy měst a obcí, které mají něco společného se staly v našem časopise již tradicí. Tentokrát jsme navštívili známé souměstí na Moravském Slovácku. Ještě v roce 1990 bylo součástí velkého Uherského Hradiště také Staré Město a Kunovice. Jejich osamostatnění bylo provázeno různými úvahami, dnešní zkušenosti však potvrzují, že rozdělení nemusí být vždy ke škodě věci. Navíc všechna tři města spolu vzájemně velmi úzce spolupracují a nenaleznete tady ani stopu nevraživosti.

Oblast kolem Uherského Hradiště má svoji dlouhověkou a nesmazatelnou historii, sahající až do dob Velkomoravské říše. Vedle nesporně samostatného vývoje uvedených měst naleznete i prvky, které potvrzují velkou blízkost zájmů všech zdejších obyvatel. Ty vycházejí nejenom ze stejného kulturního povědomí, naturelu a folklórních tradic, ale i z prvků moderního života, který souvisí s propojeností technické infrastruktury a ekonomické činnosti firem, které zdejší lidi zaměstnávají.

Názory starostů

Je pochopitelné, že při návštěvě všech tří starostů jsme se ptali na stejné otázky. Nejprve nás zajímalo, co si myslí o osamostatnění těchto měst -- vedlo k rychlejšímu rozvoji jejich území?

Zde jsou jednotlivé odpovědi:

František Slavík, Staré Město: Osamostatnění Starého Města bylo pro obyvatele určitě přínosem. Vznik samosprávy znamenal výraznou změnu, neboť v minulosti bylo naše město chápáno jako předměstí, směřovala sem lokalizace průmyslových objektů, což do určité míry bylo výhodné, ale na druhé straně pro obytnou zónu zde byla neodpovídající struktura vybavenosti a služeb. Obyvatelé osamostatnění podporovali, vracíme se totiž do stop minulosti.

Současný rozvoj je nejenom rychlejší, ale především je smysluplný. Zařízení a objekty, které v centru chátraly se postupně rekonstruovaly, opravily a předaly do užívání lidem. Rozpočtové prostředky se dostávají přímo na místo určení, mohou se okamžitě použít. Důležitý je taky velký zájem zastupitelstva, neboť znalost podmínek a prostředí urychluje možnosti našeho rozvoje. Je zde množství místních podnikatelů a příjmy z odvodu jejich daní se trvale zvyšují.

Konkrétní výsledky se projevily velmi brzo. Máme všude plyn, kanalizaci a vodovod. Jsme napojeni na ČOV v Uherském Hradišti. Provedli jsme např. opravu všech budov škol, postavili novou sportovní halu, vybudovali obchvat a další akce se připravují.

Ing. Jiří Deml, Kunovice: Myslím si, že osamostatněním Kunovic jsme přispěli k jejich rychlejšímu rozvoji. Do počátku devadesátých let jsme zde v podstatě žádnou výraznější činnost nepozorovali, bylo to předměstí, okrajová část.

Vznik samostatné obce (od roku 1997 města) vedlo k mnohem markantnějšímu pohybu. Dokončila se základní škola, umělecká škola, Evropský polytechnický institut má dneska statut vysoké školy. Vybudovaly se sportovní areály. Zcela se změnil střed města a náměstí, vystavěly se nové a opravily stávající budovy. Opraveny jsou také místní komunikace, městský úřad, kostel a památky. Dokončena je plynofikace, telefonizace, zásadně se posílily elektrorozvody. Paradoxně však zůstává městská kanalizace nepřipojena k ČOV, která leží na našem katastru.

Rozdělením Uherského Hradiště v roce 1990 však nedošlo k vytvoření napjatého vztahu. Spolupráce je korektní a vstřícná, snažíme se dosáhnout prospěchu celého regionu.

Maximálně se snažíme podporovat podnikatelskou činnost. Snad jediná věc nás mrzí, že zdejší největší podnik, LET Kunovice, stagnuje.

Ing. Ladislav Šupka, Uherské Hradiště: Myslím, že rozdělení v prvních letech přispělo k rychlejšímu rozvoji -- ačkoliv jsem tehdy, když se Uh. Hradiště dělilo, byl důrazně proti.

Měřítko hodnot z hlediska priorit investování je jiné v rámci jednoho většího celku a jiné v rámci správy více menších celků. Stav infrastruktury a komunikací ve Starém Městě a zejména v Kunovicích byl začátkem 90. let žalostný a její rekonstrukce a doplnění by byly pro město Hradiště stejně vyčerpávající, jako tomu bylo u našich čtvrtí Jarošov, Míkovice a Vésky. Podařilo se tak zvelebit centra v Kunovicích a Starém Městě a možná i větší díl prostředků zůstal pro památkovou zónu Uherské Hradiště. Takže rozdělení bylo pro vnější obraz všech tří sídel pozitivem. V možnostech rozvoje industriálních zón a v profitu z nich bylo tedy Uh. Hradiště rozdělením ochuzeno.

Historicky pozitivní je společný Prostorový plán městského regionu Uherské Hradiště--Staré Město--Kunovice, schválený v roce 1992 všemi zastupitelstvy. I připravovaný územní plán se koncipuje jako společný pro všechna tři města. Při tom se však objevují některé negativní signály, pramenící z nedostatku koordinace při společném řešení některých otázek. Protože Okresní úřad nesehrává patřičnou roli koordinátora, vidím zde otevřené pole působnosti pro budoucí krajské orgány.

Srovnání nesrovnatelného

Pro vnímavého čtenáře jsme se snažili, jako vždy, přinést dostatek údajů, které charakterizují všechna tři města. Z podkladových materiálů jsou sestaveny dvě tabulky. První z nich přináší přehled základních technických údajů, z nichž si čtenář může udělat přehled o vybavenosti jednotlivých měst. Druhá tabulka je přehledem ekonomických výsledků hospodaření, vycházejících z finančních výkazů. Graf uvádí přehled vývoje příjmů v posledních letech v přepočtu na jednoho obyvatele.

Tabulka 1: Charakteristické údaje srovnávaných měst

Ki -- kino, DK -- dům kultury, MKZ -- městské kulturní zařízení, P -- penzion, DPS -- dům s pečovatelskou službou, OS -- obřadní síň, SS -- společenský sál

Tabulka 2: Výsledky finančního hospodaření

Graf: Vývoj celkových příjmů na obyvatele (tis. Kč)

Ekonomické srovnání

V zájmu co nejvyšší vypovídací schopnosti jednotlivých údajů finančního hospodaření, uvádíme jednotlivé ukazatele v přepočtu na obyvatele. Vzhledem k rozdílnému počtu obyvatel uvedených měst, mají pro jejich porovnávání také jistý význam poměrová čísla, charakterizující podíl jednotlivých položek rozpočtu.

Příjmy

Při porovnání celkových příjmů na jednoho obyvatele se prokazuje přímá úměra mezi objemem rozpočtových příjmů a počtem obyvatel. Největší z porovnávaných měst, sedmadvacetitisícové Uherské Hradiště vykazuje po celé tříleté období podstatně vyšší příjmy než pětitisícové Kunovice. Tento rozdíl byl v roce 1998 téměř dvojnásobný. Kunovice z tohoto pohledu vykazují nepříznivý vývoj výše příjmů i ve vztahu ke Starému Městu, které je větší o cca jeden tisíc obyvatel. Jestliže v roce 1996 vykázaly Kunovice celkové příjmy na obyvatele vyšší o cca 11 % než Staré Město, potom v následujících dvou letech se situace obrátila a dochází k prohlubování rozdílu v neprospěch Kunovic. Jejich celkové příjmy byly v přepočtu na obyvatele v roce 1998 nižší již o 80 % .

Vzhledem k tomu, že v celkových příjmech mohou mít poměrně vysokou váhu tzv. jednorázové příjmy, ať již v podobě dotací, darů, plnění pojistných událostí či ostatních nahodilých příjmů, lepší vypovídací schopnost má ukazatel tzv. opakujících se příjmů. Při použití tohoto ukazatele, jak je patrné z přiložené tabulky, dochází k výraznému vyrovnání příjmové úrovně Kunovic a Starého Města; Uherské Hradiště je na tom však stále výrazněji lépe, zejména v posledním porovnávaném roce. V tomto roce činil rozdíl ve srovnání se Starým Městem pět tisíc Kč a s Kunovicemi více než čtyři tisíce Kč na jednoho obyvatele.

Míra investování

Vyšším příjmům odpovídají také vyšší výdaje, i když nejvíce prostředků vydalo Staré Město v roce 1998 díky realizaci rozsáhlé investiční výstavby. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích představoval v tomto roce téměř 66 %. S téměř stejnou intenzitou investovaly i Kunovice, a to 63 % celkových výdajů, nicméně z důvodů nižšího objemu rozpočtu je absolutní částka věnovaná na investice o sedm set Kč nižší než v Uherském Hradišti.

Pořizování nového majetku městy je na druhé straně doprovázeno odprodejem majetku stávajícího, i když v jednotlivých městech s rozdílnou měrou. Za celé tříleté období nejvíce majetku odprodalo Uherské Hradiště, které si vylepšilo rozpočtové příjmy každoročně v průměru o 9 %, Staré Město o 8 %, ale Kunovice pouze o necelé 1 %. Roli zde hraje samozřejmě to, zda města disponovala s majetkem, který se jeví zastupitelům jako nepotřebný pro rozvoj funkcí města a dále i to, zda se najde kupec, který by vyhověl představám o prodejní ceně majetku.

Míra investování nachází svůj odraz většinou v míře deficitu rozpočtového hospodaření, neboť je velmi zřídkavým případem, že by města financovala investiční výstavbu pouze z příjmů daného fiskálního roku. Dluhové financování a financování z předešlých úspor se projeví v převaze výdajů nad příjmy. Deficitní hospodaření vykázalo Staré Město ve dvou ze tří sledovaných let, ostatní dvě města pouze v jednom roce, a to v roce 1998, kdy tento deficit ale nebyl nijak výrazný. V Kunovicích představoval cca 5 % celkových příjmů, v Uherském Hradišti necelé 1 %. Ve Starém Městě byly tyto deficity výrazně vyšší, v roce 1996 téměř 15 % a v roce 1998 necelých 21 %. Rok mezi těmito červenými čísly se však vyznačoval naopak výrazným přebytkem, a to dokonce ve výši 33 % celkových příjmů.

Zadluženost

S investiční výstavbou je spojena i zatíženost obcí dlouhodobými úvěry nebo návratnými finančními prostředky. Nejvyšší dluh v přepočtu na jednoho obyvatele vykazuje Staré Město, kde by každý obyvatel musel zaplatit částku necelých sedmi tisíc, aby se město na konci roku 1998 ocitlo bez dluhu. V Uherském Hradišti připadala na jednoho obyvatele částka necelých čtyř tisíc a v Kunovicích pouze osm set Kč.

Jak zatěžuje tento dluh roční rozpočet ilustruje ukazatel celkové dluhové služby (součet splátek jistiny a úroků) vztažený k opakujícím se příjmům. I když Kunovice byly po celé období nejmenším dlužníkem z hlediska absolutní výše dluhu na obyvatele, jejich dluhová služba za rok 1998 vykazuje nejvyšší podíl na opakujících se příjmech. Nejvíce ze svých opakujících se příjmů muselo však na dluhovou službu vynaložit Staré Město nejen v roce 1996 (20 %), ale i v roce 1997 (14 %). Poměrně značně vysoký dluh, ale nepříliš vysoká dluhová služba je spojena s využitím návratných finančních prostředků s odloženými splátkami.

Budoucí možnosti

Vzhledem k tomu, že se připravuje reforma veřejné správy, zeptali jsme se všech tří starostů také na obecnější problém, který se v podstatě dotýká každého města a každé obce. Druhá otázka tedy zněla: Jaký je váš názor na možnosti zvyšování finančních příjmů města a jak to děláte ve vašich podmínkách?

František Slavík: Jednou z možností jak vytvářet podmínky pro růst příjmů obecního rozpočtu je dlouhodobý rozvojový plán. Na jeho základě a v souladu s územním plánem se snažíme vykoupit a scelit určité pozemky, které po zasíťování umožní vytvořit průmyslovou zónu. Prodejem takové lokality, za zvýhodněných podmínek, lze získat investora, který vybuduje objekty, zajistí zaměstnanost a potencionálně vytvoří zdroje příjmu do obecního rozpočtu. Uvedená investice má pochopitelně další synergický efekt.

Všechny akce se snažíme spolufinancovat z více zdrojů. Vedle vlastních prostředků vždy usilujeme o zapojení dotací ze státních podpůrných programů a je-li to nezbytné volíme i cestu komerčního úvěru. V současné době hledáme rovněž možnosti využití prostředků z programů Evropské unie.

Snažíme se obecní vlastnictví využívat co nejefektivněji, pronajímat objekty, které přináší určitý zisk. Majetek, který není perspektivní prodáváme zájemcům, kteří jej umí lépe zhodnotit a tím šetříme provozní náklady. V malé míře se také snažíme zhodnocovat volné finanční zdroje. Máme smlouvu s dvěma vybranými subjekty, které provádí správu našich akcií s poněkud vyšším efektem, než bychom dokázali sami.

Ing. Jiří Deml: Pokud se nezlepší ekonomické situace v celé zemi, nevidím do budoucnosti příliš optimisticky možnost zvyšování obecních rozpočtů. Financování veřejné správy i v místních podmínkách závisí na prosperitě společnosti. Dosud může obec určitým způsobem ovlivňovat své příjmy vytvářením výhodných podmínek pro podnikatele. Podle nových návrhů na rozdělení daňových výnosů však motivace obcí k podpoře podnikání zanikne.

Daň z nemovitostí, která bude nadále výlučným příjmem obcí se má zvýšit, ale její objem stále není rozhodující a může mít větší význam při vzniku průmyslových zón. Prodej nevyužitého obecního majetku nelze provádět do nekonečna, a tak určitou možností pro růst příjmů bude zavedení místních (obecních) daní. Jejich navržený rozsah však rovněž nebude pro obce rozhodující položkou.

Zvyšovat efektivnost svého rozpočtu mohou obce rozumným hospodařením, snižováním provozních nákladů, zaváděním úsporných opatření a racionálním chováním na všech úsecích. Musí se hledat také zdroje plynoucí z nakládání s majetkem obce, zvyšovat příjmy z hospodářské činnosti apod. Tady je však potřebné postupovat optimálně, neboť ziskovost v oblasti veřejných služeb není prioritou.

Ing. Ladislav Šupka: Naše město sleduje několik zásadních linií zvyšování zdrojů.

Především jsou to výnosy z daní, které vedou k podpoře místních podnikatelských aktivit, podpoře investorů a nových pracovních příležitostí. Přímý a adresný výsledek takového postupu však nyní podvazuje návrh nového zákona o rozpočtovém určení výnosu daní a přirážkách k daním. Vytratí se tím veškerá motivace pro spolupráci s podnikatelskou sférou.

Za druhé se snažíme využívat dotační zdroje. Doposud to byly především rozličné tuzemské programy, nyní se zaměřujeme také na získání prostředků z Evropské unie. Pro tento účel jsme pozměnili organizační strukturu úřadu a zřídili nový odbor, soustřeďující odborníky schopné připravit vhodné podmínky pro investory a koordinovat k tomu potřebné aktivity.

Využíváme dále ostatní možné zdroje, např. v rámci kvalitní správy cenných papírů a zhodnocování volných peněz. Účelově provádíme rekonstrukce nemovitostí, určených k dlouhodobým pronájmům. Zisk může přinést účelné zainvestování pozemků a efektivní je bezesporu sdružování prostředků.

Snažíme se udržovat minimální zadluženost, i když pochopitelně využíváme půjčky a úvěry poskytované za výhodných podmínek. Dluhová služba v příštím roce bude na úrovni 3,5 %.