Neschválení správního řádu ohrožuje uskutečnění 2. etapy reformy VS
Neschválení nového správního řádu ohrožuje uskutečnění druhé etapy reformy veřejné správy a ponechává i nadále volný prostor pro blokování veřejně prospěšných staveb
Poslanecká sněmovna dnes rozdílem 4 hlasů nepřijala vládní návrh nového správního řádu, který měl nahradit zastaralou a v mnoha směrech nevyhovující právní úpravu z r. 1967. Toto rozhodnutí udělalo velký otazník nad uskutečněním druhé etapy reformy veřejné správy. Jejím hlavním bodem má být ukončení činnosti 73 okresních úřadů k 31. 12. 2002 a přenesení jejich kompetencí dílem na krajské úřady, ale především na vládou navrhovaných 193 obecních úřadů. Návrh správního řádu byl nedílnou součástí celého souboru návrhů zákonů souvisejících s reformou veřejné správy (především novela zákona o obcích, novela zákona o krajích, zákon o přenosu působností okresních úřadů na krajské úřady a vybrané obecní úřady). Nepřijetí nového správního řádu se do těchto návrhů pochopitelně promítne. V čem?
Vládní návrhy novel obecního a krajského zřízení např. předpokládají, že po zrušení okresních úřadů by o odvoláních proti správním rozhodnutím přijatým obecními úřady rozhodovaly úřady krajů. Ty by zároveň vykonávaly nad obcemi po zániku okresních úřadů dozor. Stávající správní řád ale stále vychází ze soustavy přísně hierarchicky organizovaných národních výborů jako orgánů státní moci a vůbec nepočítá se zcela odlišnými vzájemnými vztahy obcí a krajů při spojeném modelu veřejné správy, o němž bylo rozhodnuto již před dvěma lety. Navrhovaný správní řád tuto dimenzi reformy veřejné správy řešil a nyní lze jen těžko odhadnout, jaké následky bude nepřijetí nového správního řádu v tomto směru mít.
Vládní návrh novely zákona o obcích dále předpokládá, že by obce mohly mezi sebou uzavírat veřejnoprávní smlouvy o společném výkonu státní správy, což by zajistilo hladký přechod těchto kompetencí ze zaniknuvších okresních úřadů na vybrané obce. Způsob uzavírání veřejnoprávních smluv, proceduru s tím spojenou i jejich přezkum co do souladu se zákonem ale obsahoval právě návrh nového správního řádu. Jeho neschválení bude znamenat, že obce nebudou moci tyto veřejnoprávní smlouvy uzavírat a výkon některých kompetencí v oblasti státní správy tak může být ohrožen.
Pro obce jako investory nebo iniciátory řady veřejně prospěšných staveb měl navrhovaný správní řád velký význam i z jiného důvodu. Ve srovnání se stávajícím více než 30 let starým zákonem měl dát průběhu správního řízení mnohem přesnější a podrobnější pravidla a zamezit (nebo alespoň omezit) časté obstrukce ze strany nejrůznějších sdružení především v případech veřejně prospěšných staveb. Dnešní správní řád ve spojení s dalšími zákony (zejména na úseku práva životního prostředí) dává velmi silné postavení ekologickým iniciativám, které mohou poměrně jednoduše (své odvolání proti rozhodnutí např. nemusí nijak zdůvodňovat) zablokovat nebo alespoň velmi zpomalit prakticky jakékoliv správní řízení týkající se nějakým způsobem životního prostředí. Nový správní řád by je donutil říci zcela přesně (v řízení na prvním stupni i v případě odvolání), co navrhované veřejně prospěšné stavbě vytýkají a z jakých důvodů. Odmítnutí nového správního řádu ale zachová stávající stav na několik dalších let.