K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Vláda předložila zákony k II. fázi reformy veřejné správy

Datum: 14. 1. 2002, zdroj: OF 5/2001, rubrika: Reforma veřejné správy

Vláda na svém jednání dne 7. listopadu 2001 projednala, schválila a předložila Parlamentu druhý balík návrhů zákonů, zaměřený stejně jako v loňském roce na realizaci, tentokrát II. fáze, reformy veřejné správy. Soubor osmi zákonů projedná Sněmovna na své listopadové schůzi.

Jak je všeobecně známo, realizace druhé fáze reformy územní veřejné správy je podpořena platným zněním zákona o okresních úřadech, které ukončí svoji činnost dne 31. prosince 2002. Návrhy nových zákonů především legislativně řeší převody výkonu státní správy, majetkové, územní a personální návaznosti. Situace se odráží v novelizaci obecního zřízení (zákon č. 128/2000 Sb.), krajského zřízení (zákon č. 129/2000 Sb), zákona o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.) a předkládají se návrhy pěti nových zákonů -- o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností, o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, návrh zákona, kterým se mění vymezení hranic krajů, o úřednících územních samosprávných celků a o změně zákoníku práce a konečně, návrh zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce

Novelizace zákonů

Probíhající II. fáze reformy územní veřejné správy si vyžádá novelizaci zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze. Zákon o obcích bude doplněn o "nový typ obce" -- obec s obecním úřadem s rozšířenou působností. Větší část působností okresních úřadů bude přenesena na 193 vybraných obcí, jejichž obecní úřady budou vykonávat rozšířenou přenesenou působnost, svěřenou jim zvláštními zákony. Nově je koncipován systém výkonu státního dozoru vůči obcím. Tyto úkoly okresních úřadů jsou převáděny na kraje. Do působnosti kraje je dále svěřen i dozor nad výkonem přenesené působnosti obce.

Zároveň se upravuje výkon dozoru prováděného krajem. Na úrovni kraje se vytváří zvláštní orgán svého druhu, jemuž budou zákonem svěřeny kompetence spočívající ve výkonu správního dozoru. Kraj vykonávat i metodickou pomoc ve vztahu k obcím, a to při výkonu státní správy.

V souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se nově upravuje i přezkoumávání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. Obce, které mají maximálně 300 obyvatel, tedy i nízký objem rozpočtových prostředků, si mohou zvolit zda jejich hospodaření bude přezkoumávat auditor nebo krajský úřad v přenesené působnosti. U ostatních obcí bude jejich hospodaření přezkoumávat auditor.

Součástí předložených novel je vedle věcných změn i odstranění určitých legislativních nedostatků platné úpravy. Druhá fáze reformy veřejné správy a zánik okresních úřadů se právních poměrů hlavního města Prahy dotkne jen terminologicky.

Obce s rozšířenou působností

Současné okresy nepředstavují v řadě případů přirozené spádové obvody. Reforma územní veřejné správy si klade za úkol tyto nedostatky napravit. Předpokládá se proto, že namísto stávajících sedmdesáti šesti okresů vznikne téměř dvě stě tzv. obcí s rozšířenou působností.

Při vymezení těchto obcí se vycházelo především ze stanovisek zastupitelstev obcí v příslušném správním obvodu, z minimální velikosti správního obvodu 15 000 obyvatel a z komplexu geografických kritérií, zejména dostupnosti navrhovaného centra, hustoty osídlení, dojížďky za prací a službami a tradiční správní spádovosti.

Při přenosu působností okresních úřadů se navrhuje, aby obcím s rozšířenou působností bylo svěřeno prvoinstanční rozhodování. Seznam obcí s pověřeným úřadem a obcí s rozšířenou působnosti je součástí samostatných příloh zákona. Taková úprava zaručuje větší stabilizaci navrženého uspořádání.

Vymezení hranic krajů

Územní obvody některých krajů nejsou vymezeny vhodně z hlediska přirozené spádovosti. Při vzniku krajů bylo totiž nezbytné respektovat hranice okresů, založených správní reformou z roku 1960. Tím vznikl rozpor mezi správní strukturou a územní strukturou z hlediska komplexu geografických kritérií.

V případě změny krajské příslušnosti celých správních obvodů musela o změnu krajských hranic požádat nadpoloviční většina obcí správního obvodu včetně samotného střediska. Obavy spojené s rozsáhlými požadavky na změny hranic krajů se nepotvrdily, úprava se týká přibližně stovky obcí.

Zákon o změně zákonů

Působnost okresních úřadů je vymezena ve více než stovce speciálních zákonů. Proto je převod jejich působnosti technicky proveden návrhem zákona o změně některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

Východiskem legislativních prací byla teze, že působnosti, které mají vazbu k občanovi, musí být vykonávány na úrovni nižší (tj. obecní).

Na obecní úřady obcí s rozšířenou působností se proto navrhuje přenést například působnosti na úseku evidence obyvatel, dále pak v oblasti cestovních dokladů a občanských průkazů. Na úseku životního prostředí jde zejména o vodoprávní řízení, ochranu přírody a krajiny, evidenci odpadů, myslivost, rybářství aj. V oblasti dopravy a silničního hospodářství se jedná o vedení registru motorových vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, agenda řidičských oprávnění atd. Dále je třeba zmínit přenesení působnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí, agendu dávek a služeb sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany, dávky státní sociální podpory apod. Významné jsou působnosti na úseku živnostenského podnikání v rozsahu vedení živnostenského rejstříku, příjem oznámení o provozování živností ohlašovaných a vedení správních řízení pro živnosti vázané.

Zákon o úřednících samosprávy

Koncepce návrhu zákona o úřednících územních samosprávných celků odpovídá převládajícím evropským trendům. Je zachován smluvní systém, založený na podpůrné platnosti zákoníku práce pro pracovněprávní vztahy úředníků a územních samosprávách. Zákon se týká pouze zaměstnanců samosprávných celků, zařazených v jejich úřadech a vykonávajících činnosti v oblasti veřejné správy, nevztahuje se na volené členy zastupitelstev, na zaměstnance zařazené v organizačních složkách, ani na zaměstnance vykonávající výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce. Uzákoňuje se zásada zveřejňování volných míst a pro vymezené funkce se navrhuje výběrové řízení. Vzdělávání úředníků samosprávy je chápáno jako prvek profesionalizace veřejné správy.

-as-

TOPlist
TOPlist