Vývoj výdajů obecních rozpočtů

V uplynulých letech došlo ke specifickému vývoji obecních rozpočtů. Nastalo období, kdy se mění celá řada významných finančních zákonů a dochází k reformě veřejné správy. Bude proto vhodné, pozastavit se nad charakteristikou výdajové oblasti. V posledních letech byla příjmová stránka územních rozpočtů několikrát legislativně upravena. Výdajová stránka je však ovlivňována spíše celkovým vývojem ekonomiky.

Obce a jejich financování zapadá do celkového vývoje makroekonomiky. Proto chování výdajové stránky jejich rozpočtů může být východiskem pro odhady vývoje v oblasti krajských samospráv. Vybrané údaje lze adekvátně použít pro připravované řešení financování krajských rozpočtů.

Pohled na celkové příjmy a výdaje obcí od roku 1997 ukazují uvedené tabulky. Je zřejmé, že celkové příjmy obcí v uplynulých letech rostly rychleji nežli celkové výdaje, a to tempem o 4 % vyšším. Pokud se soustředíme na výdaje, je patrné, že běžné výdaje vzrostly od roku 1997 podstatně více než výdaje kapitálové. Zatímco běžné výdaje - určené na platy zaměstnanců, nákup materiálu, sociální dávky, nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatní nákupy - vzrostly cca o 22 % na jednoho obyvatele, kapitálové výdaje - určené na investice se zvýšily ve stejném období pouze o 6,6 %.

Tabulka příjmů a výdajů obcí

Při podrobnějším rozboru je vhodné sledovat obvyklé členění na běžné a kapitálové výdaje.

Běžné výdaje

Pokud bychom hledali části jaké nejvíce ovlivnily nárůst běžných výdajů obcí a zároveň v samotném důsledku zatížily rozpočty obcí musíme z úvahy vyjmout dotované položky. Zejména jde o sociální dávky, jejichž vývoj ukazuje graf 1. Je patrné, že tyto dávky vzrostly téměř trojnásobně.

Nejvýznamnější položky, které zatěžují výdajovou část rozpočtů obcí, a přitom nejsou zahrnuty v dotačním vztahu, tvoří bezesporu náklady na vodu, palivo, energii, služby a ostatní nákupy. Je zřejmé, že na tyto položky bezprostředně způsobuje růst cen. Od roku 1997 vzrostly obcím tyto provozní výdaje o 13 %.

Při sledování výdajové stránky rozpočtů je důležité uvědomit si význam sociální situace obyvatelstva. Úroveň sociálních potřeb ovlivňuje velikost dotací ze státního rozpočtu a tento vzájemný vztah výdajů obcí a státu je nezpochybnitelný. Riziko expanze takových výdajů se tak promítá do celkového stavu veřejných financí.

Stejně tak je pro výdajovou část rozpočtů důležitá i produktivita ekonomicky činného obyvatelstva v území. Oblast s dobrou sociální situací je schopna vyšší produktivity a tím i vyšších výnosů. I sama obec může za takové situace své výdaje efektivně zhodnotit investičními aktivitami.

Kapitálové výdaje

Vývoj kapitálových výdajů závisí na celé řadě faktorů. Existují oblasti, kde se produkují statky méně žádané. Takový stav způsobuje primárně zhoršení sociální situace území a sekundárně neschopnost efektivního a dlouhodobého splácení vstupů vcházejících do procesu tvorby produktu.

Jelikož obce jsou bezprostředně spjaty s územím, projeví se v určitém časovém horizontu i u nich útlum schopnosti platit za vstupy.

Nesmíme zapomenout na důležitý vztah mezi potřebami investic a možností jejich efektivního využití. Území České republiky je z pohledu obecního hospodářství v tomto ohledu velice nerovnoměrné. Vybavenost obcí je na různé úrovni a rozdíly jsou často velké. Přesto existují obecná pravidla jaká souvisí s aktuálními potřebami.

Palčivý je problém investic malých obcí, kde se postupem let kumuluje velká potřeba investování do základní vybavenosti a zároveň jsou zde velmi omezené možnosti realizace takových potřeb. Nebudeme-li v tomto článku přistupovat ke kritice vícezdrojového financování obecních investic, stojí za povšimnutí struktura vývoje kapitálových výdajů podle velikosti obcí. Ta do jisté míry dokladuje větší nárůsty investičních výdajů u malých obcí.

Jak je vidět z tabulky, úroveň kapitálových výdajů u malých obcí se výrazně zvýšila. Jsou to však právě malé obce, které jsou nuceny často přijímat rizikové úvěry, aby zabezpečily nutné investiční potřeby do svého území.

Velikost obce

K doplnění představy uveďme podobnou tabulku v souvislosti s takovými výdaji. Zde je patrné, že vazba mezi velikostí obce a nárůsty běžných výdajů není příliš těsná. Je tím do jisté míry potvrzena domněnka, že zvyšování cen vstupů se dotýká všech obcí přibližně shodně, bez rozdílu velikosti nebo momentální hospodářské situace.

Výše celkových výdajů, zejména kapitálových, ve výsledku potvrzuje jejich vazbu na velikost obce. Právě z takové skutečnosti vzešlo i nové rozdělení daní. Velikost obce však rozhodně nemůže zůstat jediným ukazatelem. Svou úlohu zde sehrávají i momenty aktuální potřeby výdajů, které by měly být řešeny mimo systém rozdělování daní, ale komplexně a účinně, nikoli rozptýleně a sekundárně.

Závěr

Výdaje každé jednotlivé obce jsou specifické a navzájem se odlišují. V celkových číslech je přesto možné sledovat základní momenty charakterizující výdaje obcí. Pokud jde o celkovou výši výdajů jsou rozhodující běžné výdaje, kde působí vliv růstu cen materiálu, vody, energií, služeb apod.

Dalším momentem, promítajícím se do výdajů obcí, je struktura kapitálových výdajů. Ta se za poslední roky výrazně mění s velikostí obcí. Uplatňuje se tlak na nutnost realizace investic u malých obcí. Projevem je výrazný nárůst kapitálových výdajů právě u těchto obcí, což však přináší riziko zadluženosti. V této oblasti je třeba provést podrobný rozbor a navrhnout opatření v zájmu vyrovnaného rozvoje našeho osídlení.

Ing. Luděk Tesař