K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Koncepce městského plánování ve Velké Británii

Datum: 31. 7. 2001, zdroj: OF 3/2001, rubrika: Regiony

V roce 1998 vznikla z podnětu britského ministra pro životní prostředí skupina odborníků pro řešení specifických urbanistických úkolů (Urban Task Force), která měla vypracovat analýzu příčin úpadku anglických měst a formulovat návrhy, jak je znovu zalidnit včetně městských zázemí.

Téměř osmdesátičlenný tým vypracoval obsáhlou zprávu, ze které vyplynul souhrn pěti základních problémů. Jsou to "město s udržitelným vývojem", "řízení požadovaných a nutných opatření", "optimální využití kvality měst", "veřejné a soukromé investice" a "dlouhodobé zajištění navrhované obnovy". Každá kapitola má vlastní doporučení, kterých je úhrnem 105 a jsou zaměřena na ministerstva a obce, ale část je určena i jiným adresátům. Opatření mají mít legislativní charakter, zajišťující finanční náklady na realizaci programů včetně institucionálního a organizačního řešení.

Dvě pojetí

Pro další rozvoj moderní společnosti je charakteristické, že bydlení, podnikání a trávení volného času je nyní možné v jedné a téže budově nebo v nejbližším okolí. Tím se nabízejí nové synergické efekty. Nejvhodnější cestou k zachování udržitelného vývoje měst na počátku 21. století je koncentrace lidí, bydlení a pracovišť do center měst, což snižuje energetickou spotřebu a brání dalšímu zabírání půdy. S tím souvisí i podpora rozvoje kompaktních polycentrických měst. Blízkost produkčních prvků představuje základní stavební kámen existence a rozvoje města.

Materiál vychází ze dvou koncepčních pojetí dalšího vývoje měst v Anglii. Prvním je požadavek dalšího posilování kompetencí a odpovědností místních orgánů. Velká Británie má ze všech zemí Evropské unie nejcentralizovanější formu územního plánování. To by se mělo změnit. Druhou koncepcí územního plánování je tlak na zvýšení kvality výstavby měst po stránce fyzické, ale především architektonické. Zlepšený design měst by měl zvýšit jejich přitažlivost, která za posledních dvacet let klesala a města zaostávala také finančně. V té souvislosti se dávají za vzor všestranného rozvoje zvláště Barcelona a Rotterdam.

Největší důraz se klade na nutnost obnovy života v centrech měst a zalidnění řídce zastavěných území na okrajích měst. Důležitá role patří i dopravě, kdy se prosazuje přechod od individuální k hromadné přepravě, což přináší obyvatelům časový i finanční efekt.

Vývoj anglických měst je poznamenán tím, že každý týden se z měst na venkov stěhuje 1 700 obyvatel a pro nejbližších 20 let je odhadována potřeba výstavby bytů pro 3,8 miliónu špatně bydlících obyvatel.

Bílá kniha

Na zprávu "Urban Task Force" reagovala vláda v listopadu 2000 vydáním Bílé knihy, která je považována za program obnovy a revitalizace anglických měst. Týká se nejen fyzické a ekonomické technické obnovy britských měst, ale má také sociální a ekonomické aspekty, zaměřuje se i na zdravotní, vzdělávací a kulturní politiku měst, na bydlení a správu měst. Vláda tím proklamuje vůli zlepšit městské služby, terciární sféru, způsob řízení měst a tím učinit život obyvatel měst příjemnější a zabránit jejich dalšímu odlivu obyvatel na venkov.

Za klíčové úkoly městské politiky Bílá kniha označuje:

  • zlepšení osobní veřejné dopravy,
  • posílení bytové výstavby na nevyužitých plochách
  • přehodnocení územního plánování
  • posílení rezortní koordinace s cílem oživení měst v oblasti ekonomické, zdravotní a osvětové,
  • zřízení nového útvaru pro městskou politiku na ministerstvu životního prostředí, dopravy a regionů,
  • předložení zprávy o stavu měst do roku 2005 vládě.

Bílá kniha přináší další podněty a doporučení. Navrhuje se vyčlenit jednu miliardy liber na podporu investic v územích určených k obnově. Vypracovat nová pravidla, která postaví "urbanistickou renesanci" do středu plánovacího systému. Posílit finančně regionální rozvojové společnosti a zvýšit jejich samostatnost. Založit "Společnosti pro městskou obnovu" za účelem vzniku partnerských organizací, aby obce měly možnost a schopnost jasných formulací jejich strategií obnovy.

Kompaktní města

Ve vztahu k problému koncepce kompaktních měst s hustou zástavbou byla vydána publikace "The Compact City - A Substainable Urban Form? (Kompaktní města - trvale udržitelná městská forma?), obsahující na 30 příspěvků k uvedenému tématu. Její autoři jsou k návrhům "urbanistické renezace" skeptičtí. Přiznávají nutnost environmentálního přístupu k řešení budoucnosti měst, ale zpochybňují možnosti realizace s odvoláním na složitost akceptace obyvatelstvem a ochotou k politickým jednáním.

Pouze tři příspěvky se zabývají konkrétními místy: vzor města Chesteru, restrukturace severního Kentu a příklady fungujících hustě obydlených území ve Skotsku, srovnatelných s podobnými regiony v Anglii.

V závěrečném příspěvku označují sami vydavatelé "Compact City" své návrhy za komplexní, vícevrstevnaté a teoretické argumenty jako dalekosáhlé, ale nezajištěné. Přesto považují koncepci "decentralizované koncentrace" za řešení systému osídlení. V každém případě lze dosáhnout udržitelné (přijatelné) městské struktury jen za předpokladu, že politici přijmou "vysoce nepopulární" politiku.

Veřejná podpora

Všechny tři uvedené materiály představují v kostce současnou koncepci městského a v širším měřítku celkového územního plánování ve Velké Británii. Prezentují pojetí a záměry urbánního plánování v zemi, která se v mnohých směrech liší od evropských přístupů k této problematice. Nejde už sice o klasickou "nádhernou izolaci", ale přesto je stále patrná odlišnost pojetí proti kontinentální Evropě.

Zprávy britského tisku zabývající se Bílou knihou nejsou v názorech jednotné. Experti kritizují, že rehabilitace starých objektů, která má zařadit cca 750 tisíc starých prázdných budov do bytové výstavby, není daňově zvýhodněna ve srovnání s výstavbou nových bytů. Na druhé straně sám lord Rogers, který vedl skupinu "Urban Task Force", považuje Bílou knihu za významný pokrok pro vytvoření předpokladů pro renesanci britských měst, i když ji lze označit jen za první krok na dlouhé cestě.

Na vládním materiálu je třeba ocenit odvážné podněty k otázkám městského plánování, zdůrazňované priority i navrhované cesty. Předpokládá to zřejmě značný veřejný konsensus, protože jinak by sotva mohly být formulovány tak, jak je uvedeno. Je to i proto, že urbánní výzkum ve Velké Británii má značné zázemí ve všeobecně uznávaných vysokoškolských institucích a dalších orgánech.

(s využitím britského i německého odborného tisku)

doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.

TOPlist
TOPlist