K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Přístup Fondu musí být aktivní

Datum: 31. 5. 2001, zdroj: OF 2/2001, rubrika: Ostatní

Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP) významným způsobem ovlivňuje již od roku 1992 ochranu a zlepšování životního prostředí. Zejména podpora investičních akcí je vysoce hodnocena řadou obcí a měst, které pomocí půjček a dotací od SFŽP dokázaly v mnoha případech realizovat potřebné stavby v oblasti ochrany vod a ovzduší, při likvidaci odpadů a v péči o přírodu i krajinu. Několik otázek k činnosti SFŽP jsme položili jeho ředitelce, Ing. Radce Bučilové.

Jak dlouho stojíte v čele Státního fondu životního prostředí a kde jste pracovala dříve?

Do funkce jsem byla jmenována 1. listopadu 2000, přičemž již od července jsem byla pověřena řízením. Jsem zde tedy téměř tři čtvrtiny roku a před tím jsem působila sedm let na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) jako vedoucí oddělení řízení SFŽP a poté jsem vedla oddělení makroekonomických souvislostí. Byla to práce, která souvisela nejenom úzce s činností Fondu, ale v širších vazbách šlo o shromažďování všech finančních zdrojů a působení ekonomických nástrojů pro ochranu životního prostředí.

Jaké jsou Vaše představy o činnosti SFŽP, co by měl zajišťovat v současné době a do budoucnosti?

Tady mohu velmi dobře vycházet právě z předchozí práce na MŽP, kde vznikala Strategie SFŽP v letech 1997--2000. Fond se stává stále více institucí revolvingového typu, poskytuje v daleko větší míře půjčky, které jsou úročené. Tím se do jisté míry stará o své budoucí příjmy. Ze zákon jsou totiž příjmem Fondu především poplatky za znečištění, které však se zlepšováním stavu životního prostředí klesají, což je pro Fond "sebezničující". Zdroje SFŽP je však třeba udržovat, ne-li zvyšovat, aby bylo dostatek prostředků na řešení nových potřeb.

To je základní strategický cíl. Jaké další kroky připravujete?

Další kroky vychází ze Strategie SFŽP v období před vstupem do Evropské unie. Tomu se přizpůsobily i priority činnosti Fondu, které jsou nyní v pořadí ochrana vod, nakládání s odpady, oblast ochrany ovzduší, oblast využívání obnovitelných zdrojů energie a také podpora čistších, nízkoodpadových a nízkoemisních technologií. V neposlední řadě je to oblast ochrany přírody a krajiny. Uvedeným prioritám se přizpůsobuje i množství vyčleňovaných prostředků ze SFŽP.

Mohla byste to konkterizovat?

V těchto dnech bude projednávat Rada SFŽP žádosti za cca jednu miliardu korun. Z toho téměř 430 mil.Kč je určeno na ochranu vod, což jednoznačně potvrzuje akceptaci této priority v nastávajícím období.

Proč na prvním místě stojí právě oblast ochrany vod?

Je tomu tak proto, že právě v této oblasti máme nejvíce problémů, po stránce věcné i finanční. Zejména střední zdroje znečištění v rozsahu od dvou do deseti tisíc ekvivalentních obyvatel (EO) jsme neměli, a doposud nemáme vůbec pokryté. Potvrdila to i jednání v Bruselu.

Co to znamená pro činnost SFŽP, mimo přednostní vyčleňování prostředků pro tuto oblast?

Myslím si, že to souvisí úzce s vlastním přístupem Fondu k této problematice. Ten přístup musí být mnohem aktivnější a vstřícnější, což je mj. také strategická změna. Státní fond samozřejmě podporuje návrhy a řešení, která jsou efektivně nejvýhodnější a ekonomicky nejméně náročná. Ovšem čekáme, až nám sem ty žádosti přijdou. Tak se může stát, že velmi potřebné lokality ani nepožádají o podporu, protože se domnívají, že ekonomicky nemohou uspět.

Jak tedy postupujete?

Začali jsme uplatňovat aktivní přístup. Snažíme se zmonitorovat onu kritickou oblast od dvou do deseti tisíc EO. Znamená to zjistit, které čistírny a kanalizace odpadních vod v tomto rozmezí existují a zjistit potřeby, které je třeba řešit. Oslovili jsme okresní úřady a na základě prvotní informace nyní upřesňujeme podklady a začínáme mít podrobný přehled o tom, co v této oblasti bude nutné vykonat. V každém okrese je podle naléhavosti vytvořeno pořadí.

Neměla by se nyní spolupráce SFŽP orientovat více na krajské orgány, kterým ze zákona uvedené činnosti přísluší?

Ano to je naším záměrem. V polovině března se uskuteční setkání s krajskými úřady. Budeme především hovořit o hodnocení žádostí o podporu z Fondu, protože zde chceme aktivní účast krajů. Zároveň však požádáme o spolupráci při koncepčním řešení v oblasti ochrany vod, o stanovení krajských priorit.

Mimochodem -- od 1. ledna 2001 zahájila svoji činnost krajská pracoviště SFŽP ČR, která navazují na své regionální předchůdce.

Jak se projeví aktivní přístup Fondu při řešení schválených priorit?

Monitorování situace a vytvoření přehledu o konkrétních prioritách je pouze prvním krokem aktivního přístupu SFŽP. Jestliže na prvním místě potřebnosti výstavby čistírny odpadních vod bude stát obec, která by vzhledem ke své ekonomické situaci vůbec nedosáhla na podmínky stanovené programem, můžeme takové obci připravit individuální podporu -- tedy i určitou formu dotace. Vždy budeme ovšem chtít garanci jistých vlastních nákladů.

Jsou ale i opačné případy

Ano, na druhém místě potřeb může být obec, která je ekonomicky velmi silná. Takové obci však nedáme dotaci, ale půjčku, velmi výhodně úročenou a se splatností rozloženou do delšího období. Tento aktivní přístup k žádostem je ovšem potřebna odzkoušet v praxi. Musíme přitom vyhodnocovat ekonomickou návratnost prostředků a sledovat všechny varianty řešení. Půjde tedy o proces, který bude vyžadovat jistý čas. Tento aktivní přístup však musíme zkusit, neboť již dnes se dostáváme do situace, kdy obce, které by potřebovaly podporu se o ni vůbec nepřihlásí, protože podmínky programů nemohou splnit.

Dělají se nějaká přechodná opatření, která by uspíšila řešení této priority v oblasti ochrany vod?

Jakýmsi mezistupněm tohoto aktivního přístupu je aktualizace programů ochrany vod. Podmínky finanční podpory u programu Střední zdroje se upravují tak, že se zvýší podíl dotace i půjčky, rovněž splátky půjčky se rozloží do delšího časového období. To je velmi vstřícný krok vůči obcím, který usnadní přístup k podpoře ze SFŽP většímu počtu žadatelů.

Navrhne Fond některá opatření v návaznosti na zvyšování cen energií, zejména plynu? V rámci Programu rozvoje infrastruktury malých obcí se dají očekávat problémy při splácení -- je např. nižší zájem o přípojky.

Doporučujeme obcím, které dosud neprovedly závěrečné vyhodnocení akce, aby v případě neplnění ekologických přínosů požádaly individuálně o rozvolnění smluvních podmínek. Prodloužení lhůty k dosažení ekologických efektů však nesmí překročit jeden rok.

Vraťme se k nastávající činnosti Státního fondu pro životní prostředí. V únoru tr. vláda svým usnesením rozhodla o tom, že SFŽP se stane implementační agenturou pro Program ISPA.

Fond by se měl zapojit do předvstupních aktivit tak, aby po vstupu do Evropské unie mohl úspěšně plnit funkci kohezního fondu, kam svým zaměřením náleží. Proto se aktivně chceme zapojit do fungování předkohezních fondů, což je pro naše země Program ISPA, který je vyhlášen pro léta 2000 až 2006. Abychom mohli prostředky z tohoto fondu efektivně využívat, pak musíme být jako implementační agentura připraveni na všechny procedury, které souvisí s jednotlivými projekty od počátku až po samý konec (posuzování projektu, výběrová řízení, monitoring čerpání prostředků, realizace, vyhodnocení). Řada činností je poměrně odlišná od našich zvyklostí. Budeme se muset naučit pracovat podle evropských požadavků, problémy budou se získáním potřebných certifikací. Můžeme však navazovat na zkušenosti Centra pro regionální rozvoj ČR.

Jaké projekty se v rámci Programu ISPA připravují?

Pro rok 2000 byly vybrány dva projekty: Brno a Ostrava. Jedná se o velké projekty s hodnotou celkových nákladů téměř 1 mld. Kč u každého z nich. Evropská komise potvrdila krytí 60 % nákladů, zbývající prostředky zajistí investorská města.

V roce 2001 se připravuje asi deset dalších projektů ve stejném celkovém objemu jako vloni. Jedná se o projekty několika sdružení měst a obcí, z nichž první budou během několika měsíců předloženy do Bruselu.

Vím, že v současné době se zpracovávají konečné výsledky hospodaření Fondu za uplynulý rok. Je možné uvést některé základní údaje?

Některé souhrnné údaje a výsledky hospodaření SFŽP jsou uvedeny v přiložených tabulkách, které mají dostatečnou vypovídací schopnost.

Tab. 1: Kumulované příjmy SFŽP 1992--2000 (mil. Kč)
Rok Voda Ovzduší Odpady Příroda Ostatní Celkem
1992 1320,0 845,8 48,1 208,6 0,0 2422,5
1993 1153,2 854,5 358,0 325,8 76,1 2767,6
1994 975,6 2471,2 451,8 514,9 75,6 4489,1
1995 795,2 3057,8 640,0 375,1 91,4 4959,5
1996 782,6 3677,0 323,0 448,3 12,3 5354,2
1997 849,7 3503,7 140,2 469,9 335,1 5298,6
1998 953,0 1804,5 194,6 470,1 344,9 3767,1
1999 11 6,0 1604,8 191,5 463,0 354,5 3719,8
2000 1196,9 1393,9 144,0 484,1 282,2 3501,1
celkem 36,28 mld. Kč
Tab. 2: Kumulované výdaje SFŽP 1992--2000 (mil.Kč)
Rok Voda Ovzduší Odpady Příroda Ostatní Celkem
1992 943,1 509,5 12,0 11,4 15,8 1491,8
1993 1672,4 936,7 214,2 45,3 25,9 2894,5
1994 1993,7 1228,0 178,1 144,4 40,0 3584,2
1995 2163,3 2379,3 248,7 87,9 38,7 4917,9
1996 1946,2 2279,7 145,3 232,1 41,4 4644,7
1997 1891,6 1204,3 60,5 139,4 68,4 3364,2
1998 1083,5 907,7 69,9 167,8 72,3 2301,2
1999 1073,1 1061,9 242,6 167,7 75,2 2620,5
2000 1129,5 1192,1 290,8 187,9 99,5 2899,8
celkem 28,4 mld. Kč
Tab. 3: Skladba příjmů a výdajů podle složek životního prostředí, saldo realizovaných příjmů a výdajů k 31. 12. 2000 (mil. Kč)
Složka životního prostředí Skutečné příjmy Podíl [%] Skutečné výdaje Podíl [%]
Ochrana vod 1 196,9 34,2 1 129,5 39,0
Ochrana ovzduší 1 361,3 38,9 1 103,8 38,1
POO 0 0 88,3 3,0
Freony 32,6 0,9 0 0
Ochrana přírody 484,1 13,8 187,9 6,5
Odpady 144,0 4,1 290,8 10,0
Ostatní -- KF *) 281,3 8,0 99,5 3,4
Ostatní příjmy 0,9 0 0 0
Celkem SFŽP 3 501,1 100 2 899,8 100

Celkové výdaje na smluvní akce, tzn. bez Kanceláře Fondu : 2 800,3 mil. Kč

Tab. 4: Realizovaná finanční podpora akcí podle regionů -- struktura podpory, podíl půjček na podpoře (mil. Kč)

Region

Půjčka

Podíl

Dotace

Podíl

Podpora celkem

Podíl

    [%]   [%]   [%]
Praha -- hl. město

27,9

3,8

90,9

4,4

118,8

4,2

Praha

124,8

17,1

246,7

11,9

371,5

13,3

Brno

118,6

16,3

423,3

20,4

541,9

19,3

Č. Budějovice

54,0

7,4

136,9

6,6

190,9

6,8

Chomutov

75,8

10,4

167,8

8,1

243,6

8,7

H.Králové

40,8

5,6

173,2

8,4

214,0

7,6

Liberec

36,0

4,9

97,3

4,7

133,3

4,8

Olomouc

97,3

13,4

329,9

15,9

427,2

15,3

Ostrava

67,3

9,2

279,6

13,5

346,9

12,4

Plzeň

86,3

11,9

125,9

6,1

212,2

7,6

Celkem

728,8

100,0

2 071,5

100,0

2 800,3

100,0

Tab. 5: Stav žádostí k 31. 12. 2000 -- členění dle regionů

%

Počet

Region

Celkové náklady

Dotace

Půjčka

Požadovaná podpora

14,64 179 Brněnský 2 110 001 710 595 466 553 1 177 149
9,49 116 Českobudějovický 847 449 404 323 165 022 569 344
11,28 138 Chomutovský 1 421 579 421 829 129 098 550 927
11,20 137 Královéhradecký 744 870 359 857 86 803 446 659
4,17 51 Liberecký 206 448 66 520 7 442 73 963
11,28 138 Olomoucký 1 231 966 464 785 253 724 718 509
12,18 149 Ostravský 865 921 467 694 135 880 603 574
8,67 106 Plzeňský 795 806 264 039 183 291 447 330
14,06 172 Pražský 1 812 867 692 613 376 391 1 069 004
3,03 37 Praha -- hl.město 150 543 143 550 0 143 550
100 1 223 Celkem 10 187 450 3 995 805 1 804 204 5 800 009
Tab. 6: Krajská pracoviště SFŽP ČR
Kraj Adresa Město PSČ Zástupce Telefon
Ústecký Velká Hradební 8 Ústí nad Labem

400 01

Ing. Radim Šmídek 047/ 5241 432
Liberecký U Nisy 6a Liberec 3

460 57

JUDr. Soňa Karasová 048/510 49 24
Královéhradecký Tř. ČSA 419 Hradec Králové

502 10

Ing. Iva Šedivá 049/ 58 53 201
Pardubický Štrossova 44 Pardubice

530 03

Ing. Drahomír Rychecký 040/68 59 156
Českobudějovický Mánesova 33 České Budějovice

371 03

Dr. Blanka Veltrubská 038/ 635 19 95
Ostravský Prokešovo nám. 8 Ostrava

702 00

RNDr. Martina Pertilová
vedoucí oddělení Morava
069/ 62 82 056
Olomoucký Wellnerova 5 Olomouc

779 00

Ing. Petr Žerníček 068/ 54 20 767
Zlínský Tř. Tomáše Bati 3792 Zlín

762 69

Ing. Radka Machová 067/ 769 04 34
Brněnský Koliště 17 Brno

602 00

Ing. Monika Špačková 05/ 421 64 586
Jihlavský Fritzova 4 Jihlava

586 01

Ing. Jan Pavlas 066/ 730 87 23
Středočeský Kaplanova 1931/1 Praha 4-Chodov

148 00

Ing. Lenka Havlíková 02/ 67 994 420
Praha Kaplanova 1931/1 Praha 4-Chodov

148 00

Ing. Ilona Baťková
vedoucí odboru krajských pracovišť
02/ 67 994 350

Antonín Eliáš

TOPlist
TOPlist