K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Jaké bude financování krajů?

Datum: 29. 5. 2001, zdroj: OF 2/2001, rubrika: Ekonomika

Spolu se vznikem krajů a dalším postupem reformy veřejné správy se zvyšuje význam územních rozpočtů. Decentralizace pravomocí přenáší na územní orgány vyšší odpovědnost, která se musí opírat o nástroje, nezbytné k plnění nových úkolů. Zastupitelským i výkonným orgánům nedávno vzniklých krajů chybí základní nástroj pro naplnění jejich poslání -- vlastní finanční zdroje.

Kraje jsou zatím financovány dotacemi ze státního rozpočtu. Jejich majetek se postupně převádí z jednotlivých resortů delimitací a následnými rozpočtovými opatřeními. To je situace letošního roku. Jak bude financování krajů vypadat v dalším období? To je otázka vyžadující rychlé řešení. Ať již bude nastolena jakákoliv cesta, pro zajištění příjmové stránky rozpočtu budou rozhodující následující zdroje:

  1. daňové příjmy,
  2. nedaňové příjmy,
  3. kapitálové příjmy a
  4. dotace.

Vedle těchto obecných zásad je nutno brát v úvahu i principy reformy veřejné správy, která stanovila základní etapy dalšího vývoje. Financování územních rozpočtů musí zůstat stabilní a vyvážené, protože zde působí množství organizací, jejichž činnost se dotýká velkého počtu lidí (školství, zdravotnictví, sociální věci). Je proto třeba postupovat velmi uvážlivě a koordinovaně, přitom však bez zbytečných odkladů, aby stanovené termíny byly dodrženy.

Časové hledisko

V rámci uvedených souvislostí je zřejmé, že kraje mohou mít vlastní daňové příjmy nejdříve v příštím roce. Vyžaduje to novelizovat zákon č.243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní. Ponechejme v této chvíli stranou úvahu, že dalším důvodem novelizace tohoto zákona je potřeba posílit motivační roli územních orgánů na podporu podnikání.

Příští rok 2002 bude jistým způsobem přechodný, neboť v rámci očekávaného ukončení činnosti okresních úřadů se předpokládají další posuny kompetencí, majetku a zřizovatelských funkcí. Tyto změny se budou pochopitelně promítat do územních rozpočtů, i když v plném rozsahu by měly být patrné až v rozpočtech roku 2003.

Při úvahách o konstrukci krajských rozpočtů je třeba sledovat možný vliv státních fondů. Je otázkou, zda při řešení regionálních problémů budou kraje plnit investorské funkce, a tím i funkce možných příjemců státních podpor. Státní fondy budou mít vždy přímý finanční vztah ke konkrétnímu příjemci. Role krajů se pravděpodobně omezí na stanovení priorit jednotlivých akcí. Bude problematické nastínit příjmy krajů ve vztahu k jednotlivým státním fondům.

Objemy prostředků

Pro rok 2001 existuje schválený finanční vztah státního rozpočtu na kraje, prostřednictvím kterého jsou dotačně hrazeny výdaje na zastupitele, chod krajského úřadu a na decentralizaci výkonu státní správy do přenesené nebo samostatné působnosti krajů. Tato položka představuje necelou jednu miliardu korun.

Postupně se raalizuje převod majetku z ústředních orgánů státní správy na kraje podle zákona č.157/2000 Sb. (o přechodu některých věcí práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů). Ten stanovuje, které resorty a jaký majetek na kraje v roce 2001 převedou. Spolu s majetkem převedou resorty na kraje i výdaje s ním spojené. Nelze přesně odhadnout, jaký podíl výdajů v tomto roce ještě zafinancují příslušné resorty a jaký podíl již bude hrazen krajem (orientační výdaje a počty organizací včetně přepočtu výdajů na obyvatele jsou uvedeny v tabulce a dosahují celkem cca osm miliard korun).

Organizace okresních úřadů budou přecházet na jiné orgány. Zatím není v žádném zákonném předpisu stanoveno, kdo bude novým zřizovatelem takových organizací (jde však o cca 900 organizací s výdaji cca 17 mld. Kč). Při konstrukci systému financování krajů je však možné předpokládat, že část těchto zřizovatelských funkcí z okresních úřadů přejde na kraje.

Do budoucna je třeba z hlediska přípravy krajských rozpočtů posuzovat i dotační položky, dneska zařazené v rozpočtech a programech jednotlivých rezortů. Nejvýznamnější položku, která souvisí s převodem organizací tvoří jednoznačně kapitola MŠMT (cca 51 mld. Kč). Jde o profinancování tzv. přímých školských nákladů regionálního školství (dotace na žáka, učební pomůcky, platy učitelů atpd.). Mimo resortu školství budou převáděny zřizovatelské funkce z těchto resortů zemědělství, dopravy, práce a sociálních věcí, kultury a zdravotnictví.

Možné proporce

Vidíme, že postavení krajských rozpočtů v je komplikované. Tzv. přímé vzdělávací náklady na regionální školství budou financované dotačně na základě jasných kritérií. Vlastní příjmy krajů by tedy měly být výrazně nižší než dotace. Porovnávání pouze celkových příjmů jednotlivých článků územních rozpočtů by proto bylo velmi hrubým a orientačním výstupem. Hlubší porovnání ukazují uvedené grafy - celkové příjmy krajů, obcí a pro doplnění i okresních úřadů (ty již nejsou od 1.1.2001 součástí územních rozpočtů, ale jsou samostatnou kapitolou státního rozpočtu spravovanou MF ČR). Modře je označen podíl vlastních příjmů.

Budoucí složení krajských příjmů lze očekávat v následující položkách.

Daňové příjmy (cca 11 mld. Kč) budou tvořit sdílené daňové příjmy, tedy takové, které se rozdělují z celorepublikových výnosů. Ty budou mít složení identické jako u obcí (daně z příjmů, DPH). Výlučné daňové příjmy zůstávají krajům v území. Je možné jim svěřit část daně z podnikání FO, obdobně jako u obcí a uvažovat lze i o svěření některé majetkové daně vyjma daně z nemovitostí.

Nedaňové příjmy (cca 0,3 mld. Kč), např. z vlastní činnosti, z pronájmu majetku, příjmy ze zřízených organizaci jejichž zřizovatelem je kraj, z prodeje nekapitálového majetku apod.

Kapitálové příjmy, např. z prodeje investičního majetku apod.

Dotace (cca 52 mld. Kč) budou investičního typu "na regionální rozvoj", tzv. neúčelová investiční dotace a neinvestiční, např. přímé náklady na regionální školství (ZŠ, SŠ a ostatní školská zařízení). Patří sem i příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti.

Shrnutí podmínek

Otázka, jakým systémem nakonec budou určeny peníze do krajských rozpočtů, má celou řadu odpovědí a možných řešení.

Daňové příjmy svěřené krajům bude řešit zákon o rozpočtovém určení daní. Před nastavováním procentních podílů na jednotlivých daních je třeba zohlednit, že:

  • suma výdajů, které bude nový systém financovat daněmi, je nízká (cca 8 mld. Kč na 2 569 organizací) ve vztahu k přímo dotovaným nákladům (přes 50 mld. Kč)
  • mezi kraji vznikají velké rozdíly ve výdajích potřebných na převedené organizace a nexistuje rovnoměrnost mezi kraji i co do samotného počtu převáděných organizací
  • přímá vazba mezi převáděným počtem organizací a sumou potřebných výdajů neexistuje (viz tabulka).
  • systém bude nastaven zcela nově bez předchozí časové řady a zkušeností
  • je dobré respektovat náklady daňové správy
  • na tvorbu systému je vymezen velmi krátký časový úsek
  • je vhodné zpracovat variantní řešení a provést SWOT analýzu
  • nový systém nesmí mít negativní dopad na státní rozpočet.

Závěr

V krátkém nastávajícím čase je třeba učinit ještě řadu vážných rozhodnutí. Při hledání definitivního řešení platí zásady, které nelze obejít.

  • Žádná s připravovaných variant by neměla vést k destabilizací obecních rozpočtů.
  • Konstrukce všech veřejných rozpočtů by měla vyváženě stavět na progresivních nepřímých daních.
  • Do místních rozpočtů by měla směřovat jistá významná část daňových výnosů, které v území vznikají.
  • Pro budoucí rozvoj a život v hospodářsky slabých regionech je potřeba, aby silnější pomáhali slabým. Je třeba respektovat také zásadu solidarity.

Na závěr se připomíná zásada -- řešení vyhovující všem neexistuje. Přesto lze najít uspokojivé řešení, které nepovede k destabilizaci veřejných financí.

Tabulka celkových výdajů krajů, jaké vyplívají z převáděných zřizovatelských fukcí dle zákona č.157/2000 Sb.
Kraj Počet obyvatel kraje Počet organizací celkem
(organizační složky, PO)
VÝDAJE CELKEM VÝDAJE CELKEM
(na jednoho obyvatele kraje)
Praha 1 186 855 238 563 973,0 0,475
Středočeský 1 111 305 261 763 268,0 0,687
Budějovický 625 820 193 619 499,0 0,990
Plzeňský 551 870 125 443 222,0 0,803
Karlovarský 304 185 84 223 017,0 0,733
Ústecký 827 151 201 723 748,0 0,875
Liberecký 429 012 107 488 508,0 1,139
Královehradecký 551 651 163 481 880,0 0,874
Pardubický 508 744 134 345 032,0 0,678
Jihlavský 521 472 151 480 736,0 0,922
Brněnský 1 137 283 283 901 441,0 0,793
Olomoucký 640 715 172 587 805,0 0,917
Zlínský 598 339 159 459 733,0 0,768
Ostravský 1 281 410 298 689 893,0 0,538
Celkem 10 275 812 2 569 7 771 755,0 0,756

Ing. Luděk Tesař

TOPlist
TOPlist