K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Nové energetické zákony

(Nové energetické zákony (o hospodaření s energií a výkonu státní správy v energetice))

Datum: 24. 5. 2001, zdroj: OF 2/2001, rubrika: Legislativa

Dne 1. ledna nabyly účinnosti dva významné zákony, přijaté Parlamentem na sklonku minulého roku. Je to zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií (tzv. malý energetický zákon) a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (tzv. velký energetický zákon).

První zákon upravuje práva a povinnosti fyzických i právnických osob při nakládání s energií a přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí. Napomáhá zvyšování hospodárnosti při využívání energie a vytváří podmínky pro trvale udržitelný rozvoj společnosti.

Předmětem úpravy druhého zákona je stanovení podmínek podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství. V souvislosti s tím zákon upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

Oba zákony vytváří základ pro komplexní kodifikaci tohoto odvětví, která bude doplněna řadou prováděcích předpisů. Hospodárné chování při nakládání s energií je nezbytné vzhledem k udržitelnému rozvoji společnosti. Kvalifikovaný přístup k řešení všech energetických problémů je však také nezbytný s ohledem na finanční náročnost, která je důležitá zvláště pro obce a města.

V dnešním článku se budeme věnovat výkladu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Energetické koncepce

Malý energetický zákon nejprve vymezuje základní pojmy, mezi které řadí: nakládání s energií, obnovitelné, druhotné, energetické a přírodní zdroje, energetické hospodářství a účinnost užití energie.

Druhá a třetí hlava zákona je věnována programovým dokumentům. Zavádí se do legislativy pojem státní energetická koncepce a územní energetická koncepce. Státní koncepci zpracovává na období 20 let Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a schvaluje ji vláda. Vyjadřuje cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského rozvoje včetně ochrany životního prostředí.

Územní energetickou koncepci pořizuje kraj a statutární města. Vychází z celostátní koncepce a je závazným podkladem pro územní plánování. Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit územní energetickou koncepci v souladu se státní koncepcí a pro její uskutečnění může vydat závazný právní předpis. Územní koncepce se zpracovávají rovněž na období 20 let.

Obsahem územní koncepce je především rozbor trendů vývoje poptávky po energii, doplněný rozborem možných energetických zdrojů. Dále je to hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů a ekonomicky využitelných úspor energie. Výsledkem je řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí.

Národní program

Pro postupné naplňování cílů státní energetické koncepce má velký význam další programový dokument: Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a drhotných zdrojů. Tento program zpracovává MPO ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) na čtyřleté období.

K uskutečňování programu mohou být podle zákona (§ 5 odst.4) poskytovány dotace na taxativně vyjmenované účely. Jsou to (a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie, (b) rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla, (c) modernizace výrobních a rozvodných zařízení, (d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření, (e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů, (f) osvěta, výchova, vzdělávání a poradenství, (g) věda, výzkum, vývoj v oblasti nakládání s energií a (h) zpracování územních energetických koncepcí.

Z dikce zákona je tedy zřejmé, že subjekty územní správy budou moci nejenom na tvorbu koncepcí využívet státní dotace, ale také na akce realizované v rámci národního programu dostanou příslušnou podporu.

Zvyšování hospodárnosti

Do zákona byla zařazena některá kvalitativně nová ustanovení, která podporují účinnost využití energie (§ 6). Je to např. povinnost u nově zřizovaných zařízení na výrobu energie zajistit vyhláškou stanovenou minimální účinnost. Obdobně to platí pro nová zařízení sloužící rozvodu energie a pro výrobce či dovozce spotřebičů.

Stejně tak je zakotvena povinnost pro vlastníky budov, kteří žádají o stavební povolení. Musí prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění a dodržet určené tepelné ztráty vytápěné budovy. Vlastník budovy také musí mj. vybavit vnitřní tepelná zařízení přístroji zajišťujícími regulaci dodávky teplé vody konečnému spotřebiteli v rozsahu stanoveném vyhláškou. Ten je povinnen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

Kombinovaná výroba tepla a elektřiny vede k zvyšování účinnosti energetické spotřeby. Proto se mj. zavádí povinnost pro výrobce tepla se zdrojem vyšším než 5 MW, aby při budování nových zdrojů podrobil dokumentaci energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny (§ 7).

Další opatření, které sleduje zvyšování energetické účinnosti je povinné zavedení energetických štítků, které musí výrobci elektrických spotřebičů umístit viditelně na každý výrobek. Štítek obsahuje údaje o energetické účinnosti, o možných negativních vlivech a další parametry stanovené vyhláškou.

Energetický audit

Cestou k zvyšování účinnosti hospodaření s energií je využívání energetického auditu. Povinnost podrobit své energetické hospodářství energetickému auditu se vztahuje na každý subjekt, který žádá o státní dotaci v rámci Programu. Tato povinnost se týká každé organizační složky státu, organizační složky obcí a krajů i příspěvkových organizací s celkovou roční spotřebou vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota.

Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných subjektů. Obsahuje také návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.

Závěrečná zpráva musí obsahovat hodnocení úrovně posuzovaného energetického hospodářství, celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor a návrh vybrané varianty, doporučené k realizaci úsporných opatření včetně ekonomického zdůvodnění.

Energetický auditor je fyzická osoba, zapsaná do seznamu auditorů, vedeného MPO. Předpokladem k zapsání do seznamu je zejména složení odborné zkoušky.

Závěrem

Nové energetické zákony vyžadují k svému plnému zavedení určitý čas. Chybí ještě některé prováděcí předpisy a praxe při jejich aplikaci. Přesto je nezbytné, aby i představitelé obcí se s těmito právními normami včas seznámili.

TOPlist
TOPlist