K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Bytová výstavba a bytový fond v Evropě v devadesátých letech

Datum: 11. 5. 2001, zdroj: OF 2/2001, rubrika: Bydlení a stavby

Zpomalení bytové výstavby v uplynulém desetiletí nebylo charakteristické jen pro Českou republiku, ale zaznamenaly ho téměř všechny evropské země Hospodářské komise pro Evropu. Z významných zemí jen v Německu, Rakousku a Irsku byla bytová výstavba v roce 1998, event. 1997 vyšší než v roce 1990, jak uvedla ročenka o bydlení v bytové výstavbě v Evropě a severní Americe1). V roce 1990 připadalo na země poskytující statistickým orgánům OSN příslušná data 5,97 dokončených bytů na 1000 obyvatel, v roce 1998 se snížila intenzita bytové výstavby na 4,15, což znamenalo úbytek o 30,5 %. Za Českou republiku se uvádí snížení dokončené bytové výstavby o 49,5 %. Ve Švédsku došlo k úbytku dokonce o 80,9 %, ve Finsku o 55,5 %, ale např. v Rakousku se intenzita bytové výstavby zvýšila o polovinu a v Německu dokonce více než dvojnásobně. Prudký pokles bytové výstavby ve Švédsku (při značně nadprůměrné úrovni vybavenosti obyvatelstva byty) se ukazuje jako neuvážený a oživení bytové výstavby se považuje opět za jeden z prvořadých úkolů. Počtem bytů připadajících v průměru na 1000 obyvatel vykazují všechny země podstatně příznivější hodnoty.

V průběhu devadesátých let se změnily některé parametry bytové výstavby jako např. pokojovost nově dokončovaných bytů. V roce 1990 dokončené byty měly v průměru 3,8 obytných místností, byty dokončené v roce 1998, event. 1997 měly pokojovost 4,1, tedy vyšší o 7,9 %. Zvýšila se i průměrná obytná plocha dokončovaných bytů, a to z 66,6 m2 na 77,5 m2, což znamenalo vzrůst o 16,4 % na jeden byt. Průměrná obytná plocha připadající na jednu obytnou místnost se zvýšila z 17,5 m2 na 18,9 m2. Z údajů za Českou republiku lze odvodit srovnávací ukazatele: obytná plocha vzrostla o 23,0 %, avšak zůstává nadále nižší o 11 % než byty dokončované v úhrnu zemí HKE. Průměrná obytná plocha místností nových bytů v České republice se sice zvýšila ze 13,7 m2 na 17,7 m2, ale i tak zůstává nižší než v průměru nových bytů dokončovaných v úhrnu evropských zemí. Údaje za Českou republiku uváděné v Bulletinu UN se mírně liší od údajů publikovaných v přehledu vydaném koncem roku 2000 Terplanem, a. s., v Praze, kde se uvádí pokojovost nově postavených bytů v roce 1998 3,2 a obytná plocha bytu 71,7 m2 2). Situaci o rozloze bytů vyjadřuje průměrný počet celkové užitkové plochy připadající na 1 byt.

Bytová výstavba realizovaná formou výstavby rodinných domů, resp. přízemních domů klasifikovaných jako “houses” (ground oriented residential building), dosahuje v některých zemích vysokých podílů, v Lucembursku v roce 1998 dokonce 100 %, v Německu 96,3 %, v Lotyšsku 92,6 %, ve Švýcarsku 90,5 % a v řadě dalších zemí podíl překračoval 50 %. Za Českou republiku uvádí publikace OSN podíl 49,6 % bytů dokončených v rodinných domech v roce 1998.

Tab. 1.: Bytová výstavba v roce 1990 a 1998 a její charakteristiky
Země Dokončené byty na 1000 obyvatel Průměrný počet místností v bytě Obytná plocha bytu v m2 Procento bytů v rodinných domech
1990 1998 1990 1998 1990 1998 1990 1998
ČR 4,36 2,20 4,1 3,9 56,0 68,9 38,4 49,6
Dánsko 5,26 1) 3,20 1)     77,5 79,4    
Estonsko 4,84 0,60 2,6 3,9 61,6 2) 112,6 2)   66,7
Finsko 13,03 5,80 3,8 3,7 79,9 81,8   51,7
Francie 5,94 5,76            
                 
Irsko 5,57 3) 11,40 3) 5,6 5,0 76,4 70,0 94,2 3) 78,2 3)
Itálie   3,21 4)   3,94)   87,44)   71,14)
Litva 5,94 1,13   3,5 38,4 74,2   46,6
Lotyšsko 4,99 0,55 2,5 3,9   77,6   92,6
Lucembursko 6,68 5,41 4) 4,9 4,7 97,7 93,2 57,2 100,0 4)
                 
Maďarsko 4,23 2,01 3,6 4,2 49,7 52,0   50,4
Německo 5) 3,22 7,05 4,7 4,4 97,9 90,7 95,9 96,3 4)
Nizozemsko   5,78 3,6 3,8       73,0
Norsko 6,37 4,60 4,6 5,1 125,0 131,0 68,2 73,3
Polsko 3,52 2,10 4,2 4,3 50,6      
                 
Rakousko 4,74 7,12 4,5 4,2 99,0 94,0   38,0
Slovinsko 3,90 3,10 4) 3,1 3,5 4) 92,9 2) 105,4 2), 4) 45,6 4) 61,4 4)
Švédsko 1) 6,77 1,29 4,2 3,7   79,5 43,1 37,3
Švýcarsko 6,56 5,11 3,7 4,2       90,5

Pramen: Bulletin of Housing and Building Statistics for Europe and North America. Volume XL, 2000.
United Nations, New York and Geneva, 2000.

1) Pouze novostavby.
2) Užitková plocha.
3) Zahájené stavby bytů.
4) 1997.
5) Data za SRN a v r. 1998 stav r. 1997.

Nová bytová výstavba přispěla ke zvýšení vybavenosti obyvatelstva bytovým fondem ve všech zemích. Nejvyšší vybavenost byty na 1000 obyvatel má dnes Švýcarsko 510, Francie 491, Švédsko 482, Finsko 475, Dánsko 467, Německo 452 a dalších pět zemí s více než 400 byty na 1000 obyvatel. Česká republika patří k zemím s dosud stále nižší vybaveností obyvatel bytovým fondem (podle OSN 365 bytů).

Přehled v tabulce 2 ukazuje lišící se podíly vlastních a nájemních bytů jako mozaiku s diametrálně kontrastními poměry právních titulů k užívání bytů. Privatizace bytů v zemích východní a střední Evropy přispěla k přiblížení relací obou forem bydlení západním modelům.

Tab. 2.: Vybavenost obyvatelstva bytovým fondem a jeho charakteristiky v roce 1998
Země Počet bytů na 1 000 obyvatel Právní důvod užívání Průměrný počet obytných místností 3) % bytů postavených v r. 1991 a pozd. Prům. počet členů domácnosti Index cen 1990=100
vlastní byty v % nájemní byty v % nájemného ost. spotřeb. ceny
ČR 365 46,2 53,8 3,08   2,8 182 7) 330 7)
Dánsko 467 51,3 48,7 3,70 5,2 2) 2,0 126 115
Finsko 475       10,0   137 117
Francie 491 53,1 4) 44,7 4) 3,98 4) 5,6   126 1) 115 1)
Irsko 327       19,5 3,4 113 120
                 
Litva 353 97,5 2,5          
Lotyšsko 391 49,0 51,0   2,4 2,7 453 8) 224 8)
Maďarsko 401 89,3 4) 10,7 4) 3,39 4)     449 521
Německo 452 1) 37,8 1) 54,8 1) 4,30 1) 8,2 1) 2,2 143 120 9)
Nizozemsko 414       12,2 2) 2,3 143 103 9)
                 
Norsko 428 78,2 5) 21,8 5) 3,97 5)   2,4 5) 123 118
Polsko 302       4,4 1)   1 937 858 9)
Rakousko 399 55,7 44,3 3,32 10,6 2,5 142 120
Slovensko 312           326 326 9)
Slovinsko 349 1) 61,2 6) 38,8 6) 2,68 6) 6,6 1)   3 213 0) 1 519 0)
                 
Švédsko 482 38,5 5) 61,5 5)       140 118
Švýcarsko 510           128 116

Pramen: Bulletin of Housing and Building Statistics for Europe and North America. Volume XL, 2000.
United Nations, New York and Geneva, 2000.

1) 1997.
2) 1990 a později.
3) Výpočet Terplanu, a. s.
4) 1996.
5) 1990.
6) 1991.
7) 1994 = 100.
8) 1993 = 100.
9) Včetně nájemného.
0) Jen za města.

Z kvalitativních ukazatelů bydlení a pro srovnání se strukturou pokojovosti bytů z nové výstavby se uvádí nejprve průměrný počet obytných místností v existujícím bytovém fondu. Osm zemí uvedených v tabulce 2 není bohužel pro validní srovnání dosti reprezentativních. Druhý významný ukazatel, i zde jen za menší počet zemí, umožňuje alespoň orientační pohled na stáří bytového fondu v několika evropských zemích. Přesto však ukazuje, do jaké míry se nová bytová výstavba podílí na obnově bytového fondu některých zemí, kde např. vyšším podílem bytů dokončených v roce 1991 a později je v popředí např. Irsko, Nizozemsko, Rakousko a Finsko. Intercensální bilance struktury bytového fondu jsou v zemích výjimkou a jde zřejmě ve větší míře o odhady.

Ukazatel průměrné velikosti domácnosti, ostatně v pramenech uváděných jednak jako "hospodařící domácnosti", jednak jako "bytové domácnosti", ukazuje, že průměrná velikost "domácnosti" se v Evropě pohybuje mezi 2--3 členy. Výjimkou je dlouhodobě Irsko charakterizované bytovými domácnostmi.

Důležitou informaci poskytuje přehled o vývoji nákladů na bydlení a vývoji ostatních spotřebitelských cen od roku 1990. Ze 16 zemí uvedených v přehledu rostlo v 12 zemích nájemné, resp. náklady na bydlení rychleji než "ostatní spotřebitelské ceny". Taková je i dlouhodobá charakteristika uvedeného vývoje diferenčních cen obou druhů tohoto "spotřebního zboží" a to nejen v Evropě.

doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.

TOPlist
TOPlist