Peněz na obnovu vesnice ubývá

Program obnovy venkova je jediným komplexním dokumentem, který podporuje venkovské osídlení všestranně. Venkov trpí nejenom značnou zanedbaností a nízkou vybaveností v oblasti technické infrastruktury. Musí řešit dopravní obslužnost, změny v rozsahu zemědělské výroby i dopady do krajiny a životního prostředí. Snad nejdůležitější je však snaha o zachování krajových tradic, nenahraditelných kulturních a společenských hodnot venkovského života.

Program obnovy venkova (POV), schválený vládou v listopadu 1998, věcně navazuje na Program obnovy vesnice z května 1991. Jde tedy už o desetiletou tradici oficiální podpory ušlechtilých cílů rozvoje venkovského prostoru. V posledních letech se zdálo, že podpora není jen symbolická. Spolu s uvolněnými prostředky z Pozemkového fondu a zdroji z programu Phare CBC dosahoval finanční objem, vyčleněný na POV půl miliardy korun.

Podrobná bilance dotací Programu obnovy venkova v roce 2000 je uvedena v tabulce na vedlejší straně. POV se stal pro představitele venkovských obcí vyhledávaným zdrojem drobných, ale velmi účinných příjmů, které v malých obcích představují motivační prvek jejich rozvoje. Přestože obce

na venkově čerpají další podpory i z jiných zdrojů (Státní fond životního prostředí, různé rezortní programy), zůstává pro ně POV svým zaměřením a posláním nejvíce využívaným programem.

Snížený objem

Podle informací z Ministerstva pro místní rozvoj, k Programu obnovy venkova se hlásí více než čtyři tisíce obcí. Znamená to, že v každé z nich je zpracován místní program obnovy a občané se snaží o jeho postupné naplnění. To je impozantní informace, zvážíme-li, že pět a půl tisíce našich obcí můžeme označit za venkovské. Dokladem starostlivého přístupu malých obcí jsou nejenom dosažené výsledky, ale i více než osm tisíc žádostí ročně, které směřují k jednotlivým dotačním titulům tohoto programu. Takové množství pochopitelně nemůže být uspokojeno.

V posledních letech bylo možné vyhovět zpravidla necelé polovině žadatelů, přičemž z hlediska objemu byly žádosti naplněny jen do výše třiceti procent. Průměrná výše dotace na jednu akci přitom pohybuje kolem 150 tis.Kč.

O to více je třeba se zamyslet nad číslem, které je uvedeno ve státním rozpočtu pro podporu Programu obnovy venkova. Přestože se o této položce při projednávání zákona o státním rozpočtu třikrát hlasovalo, nakonec zůstala potvrzena vládou navrhovaná částka 320 mil.Kč. Ve srovnání s loňskými 570 mil.Kč je to snížení na 56%. To jsou ty neradostné vyhlídky, o kterých se hovoří v titulku.

V této chvíli je zřejmě pozdě na diskuzi o parlamentní proceduře, která měla rozhodnout o konečné částce pro podporu venkova. Poslanecký návrh usilující o přesun prostředků v rámci kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj nebyl průchodný, vždyť tento resort byl v rozpočtu krácen snad nejvíce ze všech ministerstev. Dotace na podporu obnovy venkova by měla být nejméně dvojnásobná a to na úkor jiných ministerstev, zejména zemědělství a životního prostředí.

Racionální postup

Ministerstvo pro místní rozvoj postupovalo racionálně. Při očekávání, že bude schválena navržená částka, informovalo v předstihu všechny obce o podmínkách podávání žádostí o dotace na příští rok Rychlé vyhlášení programu a upřesnění podmínek i kritérií pro jednotlivé dotační tituly umožnilo všem obcím připravit své žádosti. Termín pro jejich podání byl stanoven na 5. ledna 2001 a později prodloužen do 19. ledna 2001 (prodloužení se však týkalo pouze projektů z programu Phare CBC).

Konkretizace Programu obnovy venkova na rok 2002 bude v souladu s pokyny Ministerstva financí provedena již v prvním pololetí letošního roku. Žádosti o dotaci z Programu obnovy venkova na rok 2002 proto bude nutné podat u okresních úřadů do konce dubna 2001.

Nezbývá než věřit, že proklamované cíle podpory venkova dostanou v dalším období reálnou podporu, která se projeví také ve výši příslušné částky státního rozpočtu.

Bilance dotací Programu obnovy venkova 2000 v tis. Kč (stav k 31. 12. 2000)

Antonín Eliáš