Národní rozvojový plán

Vláda České republiky přijala návrh sektorových a regionálních priorit Národního rozvojového plánu (RDP) České republiky na léta 2000 až 2006. Vypracování RDP je základní podmínkou pro získání předvstupní pomoci Evropské unie, ale je také významnou zkouškou naší připravenosti na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Jedním z nejdůležitějších principů této politiky je vypracování programových dokumentů na jejichž podkladě je podpora poskytnuta.

Mezi programovými dokumenty zaujímá Národní rozvojový plán významné místo. Představuje zevrubné zdůvodnění potřeby podpory a definuje cíle, jichž má být dosaženo. Po jeho projednání s orgány Evropské komise je následně vypracován dokument "Rámec podpory Společenství", který má charakter smlouvy, specifikující závazek obou stran poskytnout prostředky na dosažení cílů uvedených v dokumentu. Detailní cíle a podmínky čerpání podpory na jejich dosažení v jednotlivých oblastech jsou pak specifikovány v operačních programech (mohou být sektorové a regionální). Teprve po schválení operačních programů orgány Evropské komise může být zahájena realizace konkrétních projektů.

Princip partnerství

Na zpracování Národního rozvojového plánu České republiky se podílí řada ministerstev a Regionální řídící a monitorovací výbory (složené především ze zástupců regionů, včetně poslanců a senátorů, obcí a měst, různých komor i neziskových organizací). Koordinací prací bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj, jež ustanovilo realizační skupinu pro zpracování Národního rozvojového plánu -- konsorcium Vysoké školy ekonomické v Praze a Terplanu, a. s., Praha. Je tedy zřejmé, že při pracích na RDP je důsledně uplatňován princip partnerství.

Příprava Národního rozvojového plánu vychází z vypracovaných konzultačních dokumentů, v nichž jsou na základě analýzy klíčových problémů jednotlivých sektorů nebo regionů stanoveny obecné a specifické cíle, priority a předpokládané finanční náklady. Všechny dokumenty byly vypracovány za široké spolupráce veřejných, zájmových i neziskových organizací, podnikatelských i profesních svazů a dalších organizací.

Národní rozvojový plán analyzuje problémy jednotlivých sektorů i regionů, provede srovnání se státy EU a vyhodnocení dříve přijatých opatření. Obsahem jsou rozvojové priority a strategie pro jejich dosažení, subjekty, jež se účastní jejich realizace a rámcové finanční požadavky. Nutnou součástí je zhodnocení předpokládaných ekologických dopadů.

Strategický cíl

Cílem přípravy Národního rozvojového plánu je prezentovat orgánům Evropské komise celkovou strategii, která zdůvodní priority, o jejichž podporu z výše uvedených zdrojů EU bude Česká republika žádat.

Zvláštní pozornost bude věnována financování plánu, zejména vymezení shrnující národní finanční zdroje pro jednotlivé rozvojové priority, a jim odpovídající finanční příspěvek EU. Nelze zastírat, že zpracování finanční části RDP je nejobtížnějším úkolem.

Strategickým cílem Národního rozvojového plánu je zvýšení HDP České republiky do roku 2006 na úroveň blízkou 75 % průměru HDP na obyvatele států EU, zamezení prohloubení regionálních disparit a výrazné zlepšení stavu životního prostředí.

Při dosahování strategického cíle bude ČR provádět aktivní regionální politiku a zaměří se především na zvýšení technologické úrovně a konkurenceschopnosti ekonomiky a na zlepšení kvalifikace a flexibility pracovních sil.

Zásadní podmínkou dosažení strategického cíle Národního rozvojového plánu bude respektování principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti a principů trvale udržitelného rozvoje, včetně vytvoření potřebného legislativního a institucionálního rámce.

Priority plánu

Cílem stanovení priorit je vytvořit podmínky pro vyrovnávání sociálně-ekonomické úrovně regionů podle pravidel Evropské unie. Sektorové a regionální priority pro oblast politiky hospodářské a sociální soudržnosti České republiky jsou navrženy pro období 2000--2006 a uvedeny v tabulce.

Projednávání návrhu priorit proběhlo na úrovni ministerstev a řídících a monitorovacích výborů regionů NUTS II a zároveň mezi ministerstvy a regiony. Podkladem byly sektorové a regionální konzultační dokumenty. Ze syntézy vzešel rámcový návrh priorit v následující hierarchii:

1. prioritní osy -- vymezující základní problémové okruhy,
2. priority -- definující základní cíle v rámci prioritních os,
3. dílčí priority (opatření) -- podrobněji specifikující priority.

Vymezení prioritních os vychází ze zásad využití prostředků strukturálních fondů, které je možno čerpat na následující čtyři sféry:

1. podporu podnikání
2. rozvoj lidských zdrojů
3. rozvoj infrastruktury
4. zlepšení stavu životního prostředí.

Tyto sféry odpovídají rovněž zaměření programu ISPA (doprava a životní prostředí), SAPARD (zemědělství a rozvoj venkova) a PHARE II.

Podstatnou částí Národního rozvojového plánu je stanovení priorit, na něž bude zaměřeno hlavní úsilí politiky hospodářské a sociální soudržnosti České republiky v období před vstupem -- k 1. 1. 2003 -- prostřednictvím právě programů ISPA, SAPARD a PHARE II. Po vstupu do Evropské unie bude moci Česká republika využít řádově vyšší objem prostředků ze Strukturálních fondů a z Kohezního fondu EU.

Pět prioritních os pokrývá problémy, které jsou celostátního charakteru a samostatná (šestá) prioritní osa je zaměřená na řešení specifických problémů jednotlivých regionů NUTS II. Operační programy

Návrh vymezení sektorových operačních programů (SOP) vychází ze zkušeností stávajících členských států EU i vlastních poznatků. Na rozdíl od regionálních operačních programů (ROP), jejichž počet je dán počtem regionů NUTS II, počet a zaměření SOP závisí na rozhodnutí jednotlivých států. Zkušenosti ukazují, že je výhodnější připravit spíše menší počet širších sektorových operačních programů.

Proto je navrhováno zpracování osmi regionálních operačních programů a šesti sektorových operačních programů: Průmysl, Rozvoj lidských zdrojů, Doprava a spoje, Životní prostředí, Zemědělství a rozvoj venkova, Cestovní ruch.

Pro nejbližší období (rok 2000) byl zpracován návrh pilotních operačních programů. Jsou to regionální programy Severozápad, Ostravsko a Střední Morava, a dále sektorové programy Konkurenceschopnost a program Lidské zdroje pro oblast zaměstnanosti a vzdělávání. Cílem je získat zkušenosti ze spolupůsobení regionálních a sektorových programů a vytvořit efektivní administrativní systém pro jejich realizaci, monitorování a hodnocení. Rozšíření podpory Evropské unie na další regionální a sektorové operační programy se předpokládá od roku 2001.

Závěr

Na stanovení priorit bude navazovat zpracování povinných částí RDP podle Nařízení Evropské unie (makroekonomická část, finanční rámec, posouzení dopadů na životní prostředí), dopracování konzultačních dokumentů (rozšířené zejména o otázky financování) a dále diskuse k vymezení obsahu jednotlivých operačních programů.

Zkušenosti členských zemí ukazují, že jde o dlouhodobý proces, neboť pro realizaci programů musí být vytvořeny administrativní a legislativní podmínky. K úspěšnému zajištění tohoto procesu je proto třeba vytvořit v co nejkratší době odpovídající struktury (kontrolní, implementační, monitorovací, koordinační).

Definitivní návrh RDP bude podle předpokladu dopracován do konce roku 1999 a zároveň budou připraveny k realizaci pilotní programy typu strukturálních fondů. Realizace pilotních programů by v případě souhlasu Evropské unie mohla být zahájena ještě v roce 2000, popřípadě počátkem roku 2001 (procedura programů Evropské unie se stále prodlužuje). Zároveň budou v roce 2000 probíhat práce na přípravě dalších regionálních operačních programů (ROP) a sektorových operačních programů (SOP) tak, aby ještě v průběhu roku 2000 bylo možné jednat s Evropskou komisí o předvstupních podporách na období 2001--2002. Současně bude nutné dokončit právní, finanční a administrativní systémy pro jejich realizaci.

Na závěr je třeba zdůraznit široké partnerství při zpracování dokumentů a rozsáhlý konzultační proces (ministerstva, obce a města, okresní úřady, university, agentury, hospodářští a sociální partneři a široká veřejnost). Přípravných jednání se účastnili i zástupci Evropské komise jako pozorovatelé.

1. prioritní osa: Podpora rozvoje ekonomické základny a posílení její konkurenceschopnosti

1.1 Zvýšení konkurenceschopnosti zkvalitňováním prostředí pro podnikání a stimulací rozvoje podniků
1.2 Podpora vědy, výzkumu a vývoje jako významného faktoru růstu efektivnosti a konkurenceschopnosti výroby v regionech
1.3 Vytváření příznivých podmínek pro investice do ekonomických aktivit a zvyšování jejich efektivnosti
1.4 Podpora rozvoje malých a středních podniků (SME)
1.5 Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
1.6 Rozvoj technicko-ekonomického poradenství pro podniky v regionech
1.7 Rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky
1.8 Rozvoj komunální energetiky a hospodaření energií
1.9 Rozvoj obchodu a průmyslové spolupráce

2. prioritní osa: Rozvoj technické infrastruktury

2.1 Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury
2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a infrastruktury regionů
2.3 Snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí
2.4 Rozvoj technické infrastruktury obcí, měst a regionů

3. prioritní osa: Rozvoj lidských zdrojů

3.1 Řešení problémů zaměstnanosti a flexibility lidských zdrojů
3.2 Rozvoj celoživotního učení
3.3 Sociální a kulturní rozvoj společnosti v obcích, městech a regionech
3.4 Rozvoj občanských iniciativ v obcích, městech a regionech
3.5 Optimalizace funkce a struktury zdravotnické soustavy
3.6 Modernizace veřejné správy

4. prioritní osa: Ochrana a zkvalitňování životního prostředí

4.1 Obnova environmentálních funkcí v území
4.2 Ochrana vod
4.3 Ochrana klimatu a ovzduší
4.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží
4.5 Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání

5. prioritní osa: Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

5.1 Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí
5.2 Rozvoj multifunkčního zemědělství
5.3 Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

6. prioritní osa: Specifické priority regionů NUTS II

PRAHA

1. Spolehlivě fungující doprava šetrná k prostředí města a regionu
2. Úsporné a udržitelné hospodaření s energiemi, vodou a dalšími zdroji
3. Integrace Prahy do evropských struktur

STŘEDNÍ ČECHY

1. Odstranění zaostávání technické vybavenosti a služeb
2. Zlepšení veřejné dopravy, zajištění dopravní obslužnosti, lepší provázání dopravy s Prahou
3. Revitalizace ekonomicky nevyužitých území, například bývalého vojenského prostoru Milovice--Mladá a průmyslové plochy Kladna či Příbrami
4. Stabilizace obyvatelstva (bytová výstavba, dopravní obslužnost, podpora rozvoje malých a středních podniků)

JIHOZÁPAD

1. Zajištění trvalé spolupráce se sousedními regiony a státy včetně zřízení sítě informačních center cestovního ruchu propojených národně i nadnárodně
2. Trvale udržitelné obhospodařování rybníků, tekoucích vod a nádrží
3. Podpora diverzifikace zemědělství , údržba a revitalizace krajiny

SEVEROZÁPAD

1. Řešení specifických problémů nezaměstnanosti (podpora všech forem podnikání, rekvalifikace pracovníků, programy veřejných prací)
2. Rekultivace krajiny po těžbě
3. Rehabilitace a rozvoj lázeňství a cestovního ruchu a související zlepšení životního prostředí

SEVEROVÝCHOD

1. Napojení regionu na evropskou komunikační síť (dálnice, železnice) a modernizace veřejných letišť
2. Podpora tradičního zpracovatelského průmyslu včetně rozvoje malých a středních podniků a cestovního ruchu
3. Využívání pozemků nízké bonity k extenzivnímu hospodaření, rekreačnímu a sportovnímu využití

JIHOVÝCHOD

1. Podpora přeshraniční spolupráce s Rakouskem ve vazbě na rozvoj dopravní infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu
2. Rozvoj mezinárodní spolupráce vycházející z využití vědeckotechnického potenciálu regionu a mezinárodní veletržní tradice Brněnských výstavních veletrhů
3. Zlepšení dopravní dostupnosti i obsluhy v regionu, zejména periferních a příhraničních částí
4. Rozvoj odbytových center, podpora finalizace zemědělských výrobků (s důrazem na specializované produkty zemědělské výroby), zlepšení marketingu a cílená podpora rozvoje venkovských oblastí

STŘEDNÍ MORAVA

1. Ochrana osídlení a krajiny před záplavami
2. Revitalizace horských a podhorských oblastí
3. Dobudování nadřazené dopravní sítě

OSTRAVSKO

1. Rekultivace krajiny Ostravsko-karvinska po těžbě a odstranění starých zátěží životního prostředí
2. Napojení regionu na transevropské dálniční sítě a modernizace páteřní regionální silniční sítě
3. Řešení specifických problémů nezaměstnanosti (podpora všech forem podnikání, rekvalifikace a programy veřejných prací)

doc. RNDr. René Wokoun, CSc., VŠE Praha