K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Reforma státní správy v Praze

Datum: 13. 4. 2001, zdroj: OF 1/2001, rubrika: Regiony

Koncem loňského roku schválilo pražské zastupitelstvo nový Statut hlavního města Prahy, který nabude účinnosti 1. července 2001. Tato vyhláška upravuje především rozdělení výkonu státní správy mezi město, tedy magistrát, a jeho městské části, úřady městských částí. Státní správa je to, jednoduše řečeno, o čem rozhodují jmenovaní úředníci a samospráva to, o čem rozhodují volení zastupitelé.

Tento dokument byl bohužel schválen v podobě, která nesplňuje požadavky na státní správu, výhodnou pro občany a co nejefektivnější z hlediska vynakládaných finančních prostředků.

Reference o novém Statutu se interpretují tak, že Praha má mít napříště 22 obvodů, když k dnešním obvodům Praha 1--15 přibudou správní obvody Horní Počernice, Letňany, Kbely, Radotín, Řepy, Uhříněves a Újezd nad Lesy. Takový závěr však není správný. Podle dosud platného zákona o územním členění státu se území hlavního města Prahy stále dělí na 10 obvodů. Na jejich území působí soudy, státní zastupitelství, vojenské správy i finanční úřady. V Praze není 15 obvodů, jak se někdy chybně soudí, když se městské části Praha 11 až 15, vzniklé po r. 1994 a nesoucí nešťastné číselné a nikoliv slovní názvy, s těmito obvody zaměňují.

Dnešní stav

Nový Statut určuje ty městské části, jejichž úřady budou vykonávat státní správu (státní sociální podpora, vydávání občanských průkazů, stavební, živnostenské a matriční úřady, životní prostředí, v budoucnu zřejmě i vydávání řidičských průkazů atd.) a zároveň vymezuje, pro jaké území (pro které městské části) ji budou vykonávat.

Jaký je dnešní stav? Členění hlavního města na městské části, kterých je a bude i nadále 57, má své kořeny v období na přelomu 60. a 70. let. Tehdy došlo k administrativnímu rozšíření území města o sousední historické obce, jimž byl ponechán status tehdejších místních národních výborů. Z nich, jakož i z někdejších ObNV, se po roce 1990 staly městské části. S jistým zjednodušením lze říci, že podle dnes platného Statutu (jeho účinnost končí k 30. červnu 2001) existují z hlediska rozsahu výkonu státní správy tři typy městských částí.

Prvním typem jsou městské části (nazvěme je A) vykonávající státní správu jen v minimálním rozsahu a jen pro své území (např. městské části Lipence, Benice, Nedvězí nebo Křeslice). Druhým typem jsou městské části (nazvěme je B -- dnes 27 městských částí -- např. městská část Zbraslav, Letňany, Radotín, Horní Počernice, Suchdol, Libuš nebo Uhříněves) vykonávající státní správu v zásadě na úrovni pověřeného obecního úřadu. V nich působí stavební, živnostenské a matriční úřady, které tuto působnost vykonávají i pro území městských částí typu A. Konečně třetím typem jsou městské části (nazvěme je C -- dnes městské části Praha 1 až 15) vykonávající státní správu v zásadě na úrovni okresního úřadu, které tuto působnost vykonávají i pro území městských částí A a B.

Všechno nebo nic

Přijetí nového Statutu ve svých důsledcích přináší jednak rozšíření počtu úřadů, vykonávajících státní správu na úrovni okresního úřadu z dnešních 15 (typ A) na 22 a zároveň redukuje počet stavebních, matričních a živnostenských úřadů z dnešních 27 (typ B) také na 22. Na jedné straně sice dochází k přiblížení agendy pro některé občany, na straně druhé budou muset jiní občané za vyřízením svých záležitostí dojíždět.

Jde o systém, který lze zjednodušeně označit "všechno nebo nic". Městská část bude vykonávat státní správu buďto v plném rozsahu nebo naopak jen v rozsahu zcela minimálním. Účelem "reformy" mělo být vytvoření 22 takzvaně "homogenních" úřadů městských částí. Vrátíme-li se k výše popsaným typům městských částí A, B a C, znamená to,že mají napříště existovat jen městské části typu A a B, přičemž typ B vznikne sloučením kompetencí dnešních městských částí typu B a C.

Zarážející je skutečnost, že rozhodnutí o přesun kompetencí z místa na místo nepředcházela žádná analýza stávajícího stavu. Především z hlediska kvality vykonávané státní správy, z hlediska odborné způsobilosti úředníků a z hlediska finančních prostředků vynakládaných na výkon státní správy. To vše mělo být doplněné případným průzkumem na téma "Jak jsou občané se stávajícím stavem spokojeni". Chyběl i jakýkoliv rozbor možných důsledků (zejména těch finančních) navrhovaného modelu v praxi, nemluvě o srovnání navrhovaného řešení s dnešním stavem a vyhodnocení možných přínosů.

Hlavní výhrady

Má-li napříště v Praze působit celkem 22 úřadů, místo dnešních 15 úřadů, vykonávajících státní správu prakticky na úrovni okresního úřadu, pak se nelze nezeptat: Povede to k nárůstu počtu úředníků a v jakém rozsahu? Jaké náklady s tím budou spojeny (budovy, vybavení, platy, předávání archivů a dokumentace, vyškolení úředníků)? Jak se tato položka promítá do návrhu rozpočtu na r. 2001?

Diskutabilní je rovněž vymezení nových správních obvodů z hlediska přirozené spádovosti a dopravní dostupnosti. Na první pohled zarazí především sloučení Radotína a Zbraslavi, resp. Lipenců oddělených řekou Berounkou, nebo přičlenění Čakovic, které přirozeně patří k Letňanům, do správního obvodu s centrem ve Kbelích aj. Silný a marný odpor občanů Čakovic ostatně naznačuje, že lidem tyto věci nejsou lhostejné.

Přes veškeré proklamace schválené správní obvody nejsou vůbec homogenní z hlediska počtu obyvatel. Budou tak vedle sebe existovat obvody zahrnující městské části s počtem 140 tis. (Praha 4) a 110 tis. obyvatel (Praha 6) a obvody s necelými 12 tis. (Újezd nad Lesy) nebo ani ne 7 tis. obyvateli (Uhříněves). Pro srovnání -- tento správní obvod bude mít jako celek méně obyvatel než např. jednotlivé městské části Zbraslav (7800 obyvatel) nebo Libuš (7000 obyvatel), které se naopak mají stát součástí jiných "správních obvodů".

Detašovaná pracoviště

Stavební, živnostenské a matriční odbory v městských částech, které od 1.července 2001 již nebudou centry nových "správních obvodů", se mají stát tzv. detašovanými pracovišti. Detašovaná pracoviště by nadále vykonávala stejné činnosti jako dosud, jen pod hlavičkou jiné městské části. Úředníci v nich působící by přestali být zaměstnanci té městské části, v níž detašované pracoviště sídlí a stali by se zaměstnanci té části, která je centrem správního obvodu.

Prakticky dojde pouze k výměně štítků na dveřích, nehledě k tomu, že se tím popírá sám princip tzv. homogenních úřadů, na němž mají být nové obvody založeny. Pokud totiž vznikne systém detašovaných pracovišť, bude struktura každého úřadu zcela jiná a občan jednoznačně nepozná, co na kterém úřadě najde a co si tam může vyřídit.

S existencí budoucích detašovaných pracovišť je spojena celá řada dalších otázek: Kdo a jak bude financovat jejich provoz (elektřina, vodné, stočné, kancelářské vybavení, počítače, platy úředníků)? Bude to ta městská část, kde budou sídlit nebo ta, do jejíhož úřadu budou nyní jako detašované pracoviště funkčně patřit? Jak se budou náklady na provoz vyúčtovávat? Kdo bude příjemcem správních poplatků za vykonávané činnosti a pokut za přestupky (např. ve stavebním řízení jich není málo)? A jak se tato "reforma" odrazí v rozpočtech městských částí na r. 2001? Mnoho otázek bez odpovědí nesvědčí o dobré přípravě.

Nárůst výdajů

Vše nasvědčuje tomu, že návrh byl od počátku veden výlučně politickými a nikoliv odbornými hledisky. O tom ostatně svědčí stranická příslušnost starostů těch městských částí, které se stanou centry nově vzniklých "správních obvodů". Uplatnění schváleného modelu v praxi povede buďto ke zhoršení dostupnosti výkonu státní správy (větší územní obvody pro její výkon v případě neexistence detašovaných pracovišť) nebo naopak k nepřehlednému systému detašovaných pracovišť, což popírá proklamovaný princip zjednodušení a zpřehlednění.

V každém případě dojde k nevyčíslitelnému nárůstu výdajů z rozpočtu města a městských částí. Souvisí to s rozšiřováním oněch sedmi úřadů městských částí, které se mají stát centry nových "správních obvodů". Pro srovnání: na každém úřadu městských částí Praha 1--15 působí dnes průměrně 200 až 350 úředníků. V úřadech oněch sedmi městských částí je to 30 až 70 pracovníků. Má-li však těchto sedm dalších úřadů vykonávat stejné kompetence, jako dnešní úřady Prahy 1--15, zcela jistě to povede k nárůstu počtu úředníků. O kolik, a s jakými náklady ovšem zatím nikdo ani neodhadl.

Tato "reforma" tak v mnohém připomíná vznik krajů, kdy se nejprve nakreslily hranice a teprve poté se začalo zjišťovat, co to vlastně bude znamenat.

Schválený statut a z něj plynoucí důsledky nemají žádné odborné odůvodnění. O skutečných motivech změn se proto lze jen dohadovat. Celá věc se dotýká stavebních úřadů v okrajových městských částech, kam se nepochybně zaměří pozornost investorů. Nelze se vyhnout myšlence, že může být velmi výhodné dostat právě tyto stavební úřady pod "politickou" kontrolu.

Mgr. Josef Vedral, PhD.

TOPlist
TOPlist