Bytová výstavba v krajích
Při sledování vývoje bytové výstavby v ČR zůstával územní aspekt v pozadí pozornosti. Nové krajské samosprávy však budou mít s bytovou výstavbou problémy velmi podobné problémům dosud celostátním. Od roku 1989 s počtem 55 073 dokončených bytů (5,32 na 1000 obyvatel) začala postupně klesat tato křivka až na minimum 12 998 bytů dokončených v roce 1995 (1,26 na 1000 obyvatel). Poté ukazatele vzrostly až na 23 734 bytů dokončených v roce 1999 (2,31 na 1000 obyvatel). Je to hodnota zhruba poloviční než v úhrnu zemí Hospodářské komise pro Evropu (4,15).
Intenzita výstavby
Jednotlivé kraje vykazují rozdíly, pramenící z rozdílných výchozík podmínek a z odlišné ekonomické a také demografické situace (viz tab. 1).
Tab. 1 Intenzita bytové výstavby v krajích ČR v letech 1991--1999
| Kraj | Počet dokončených bytů celkem na 1000 obyv. středního stavu ročně | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 1991--1999 | |
| Hl. m. Praha | 5,93 | 4,72 | 4,99 | 3,91 | 1,58 | 1,64 | 1,60 | 3,18 | 3,06 | 3,41 |
| Středočeský | 2,85 | 3,40 | 2,92 | 1,80 | 1,51 | 1,54 | 2,11 | 2,41 | 2,99 | 2,39 |
| Budějovický | 5,80 | 4,26 | 3,74 | 1,14 | 1,26 | 2,01 | 1,97 | 2,07 | 1,89 | 2,68 |
| Plzeňský | 3,31 | 4,43 | 3,05 | 2,55 | 2,03 | 1,63 | 1,39 | 2,35 | 2,15 | 2,54 |
| Karlovarský | 5,04 | 2,12 | 2,52 | 1,64 | 1,36 | 1,29 | 1,46 | 1,32 | 1,91 | 2,07 |
| Ústecký | 2,27 | 2,09 | 1,71 | 0,88 | 0,76 | 0,58 | 0,83 | 1,02 | 1,11 | 1,25 |
| Liberecký | 3,34 | 3,93 | 2,40 | 1,32 | 1,45 | 2,02 | 1,99 | 1,85 | 1,84 | 2,23 |
| Královéhradecký | 4,32 | 3,77 | 2,99 | 1,56 | 1,22 | 1,41 | 2,18 | 2,30 | 2,80 | 2,50 |
| Pardubický | 4,52 | 5,16 | 3,39 | 2,19 | 0,87 | 1,55 | 1,54 | 2,83 | 2,28 | 2,70 |
| Jihlavský | 4,95 | 3,86 | 3,15 | 1,25 | 1,23 | 1,57 | 1,91 | 2,03 | 2,22 | 2,46 |
| Brněnský | 3,45 | 3,34 | 2,93 | 1,49 | 1,16 | 1,49 | 1,53 | 2,28 | 2,72 | 2,26 |
| Olomoucký | 3,29 | 2,86 | 2,39 | 1,89 | 0,89 | 1,22 | 1,30 | 2,41 | 2,71 | 2,11 |
| Zlínský | 4,45 | 3,28 | 2,99 | 1,09 | 1,05 | 1,14 | 2,14 | 2,32 | 2,75 | 2,36 |
| Ostravský | 3,86 | 2,63 | 2,51 | 0,99 | 1,19 | 1,02 | 1,29 | 1,37 | 1,38 | 1,81 |
| Průměr ČR | 4,03 | 3,53 | 3,05 | 1,76 | 1,26 | 1,40 | 1,63 | 2,15 | 2,31 | 2,35 |
V úhrnu let 1991--1999 zůstalo pořadí krajů z hlediska intenzity dokončené bytové výstavby stejné: nejúspěšnější byla výstavba v hl. m. Praze, nejnižší v úhrnu Ústeckého kraje.
Analýzy bilancí bytové výstavby sledují též důležitý ukazatel rozestavěnosti. Koncem roku 1999 připadalo na 1000 obyvatel v úhrnu České republiky 10,95 rozestavěných bytů. Situaci podle krajů ukazuje tab. 2.
Tab. 2 Intenzita rozestavěnosti bytů v krajích ČR (počet bytů na 1000 obyv.)
| Kraj | Rozestavěnost | |
|---|---|---|
| 1990 | 1999 | |
| Hl. m. Praha | 20,68 | 9,36 |
| Středočeský | 15,08 | 14,80 |
| Budějovický | 19,01 | 15,51 |
| Plzeňský | 18,84 | 15,45 |
| Karlovarský | 12,25 | 7,37 |
| Ústecký | 10,31 | 5,14 |
| Liberecký | 14,43 | 9,94 |
| Královéhradecký | 15,01 | 8,79 |
| Pardubický | 17,96 | 10,40 |
| Jihlavský | 14,96 | 13,01 |
| Brněnský | 13,63 | 11,43 |
| Olomoucký | 12,67 | 13,19 |
| Zlínský | 17,34 | 12,78 |
| Ostravský | 12,45 | 7,76 |
| Průměr ČR | 15,30 | 10,95 |
Interpretace ukazatelů rozestavěnosti bytů je silně závislá na průměrné době výstavby. V roce 1999 byla doba výstavby bytů v rodinných domech 54 měsíců, v bytovém domě 32 měsíců. Přestože se rozestavěnost zvyšuje, nedosahuje dosud hodnoty 15,3 bytů na tisíc obyvatel, což byla úroveň roku 1990.
Struktura výstavby
Bytová výstavba je v posledních letech sledována se zvýšenou pozorností i z hlediska struktury: výstavba rodinných domů na jedné straně a bytových domů na druhé straně. Při snížené bytové výstavbě po roce 1989 roste podíl bytů stavěných v rodinných domech. Znamená to významný posun ve struktuře nově vznikajícího bytového fondu, ne však v úhrnu bytového fondu existujícího. Nejvyšší podíl bytů dokončovaných v rodinných domech je ve Středočeském kraji a Ostravském kraji (viz tab. 3).
Tab. 3 Podíl bytů dokončených mimo rodinné domy
| Kraj | Podíl (%) | ||
|---|---|---|---|
| 1991 | 1995 | 1999 | |
| Hl.m. Praha | 94,8 | 72,6 | 76,8 |
| Středočeský | 59,2 | 20,1 | 33,0 |
| Budějovický | 74,7 | 29,3 | 44,1 |
| Plzeňský | 61,4 | 48,2 | 37,6 |
| Karlovarský | 89,2 | 63,2 | 56,7 |
| Ústecký | 85,7 | 63,3 | 56,7 |
| Liberecký | 76,8 | 43,4 | 50,6 |
| Královéhradecký | 73,6 | 38,5 | 58,7 |
| Pardubický | 74,7 | 30,1 | 48,8 |
| Jihlavský | 64,2 | 26,8 | 39,1 |
| Brněnský | 62,7 | 39,6 | 53,7 |
| Olomoucký | 67,7 | 28,1 | 54,2 |
| Zlínský | 67,4 | 28,4 | 46,1 |
| Ostravský | 75,4 | 46,8 | 31,6 |
| Průměr ČR | 74,9 | 43,0 | 50,4 |
Forma bytové výstavby a jejich alokace má v České republice staré tradice. Některé oblasti charakterizuje převažující výstavba rodinných domů; průmyslové oblasti a oblasti vyšší koncentrace obyvatelstva vykazují vyšší procento bytů a bydlení v bytových domech. Při sčítání lidu, domů a bytů 1991 bylo v rodinných domech v okrese Praha-západ 77,3 % ze sta trvale obydlených bytů, v okrese Břeclav to bylo 72,8 % bytů, Brno-venkov 72,7 % a Plzeň-jih 71,5 %. Naopak v městských průmyslových okresch byl tento podíl mnohem nižší (Most 11,1 %, hl. m. Praha 11,9 %, Ostrava-město 13,4 %).
Nejvyšší podíly bytů dokončených v rodinných domech vykázal okres Rokycany (92,7 %, bylo to však pouze 21 bytů). V dalších okresech byl úhrn vyšší: Praha-západ (86,4 %), Praha-východ (85,9 %), Opava (83,2 %). Nejnižší podíl byl v hl. m. Praze (27,2 %).
Evropské trendy
Celoevropský trend bytové výstavby směřuje k rostoucím podílům bytů stavěných v rodinných domech, tedy staveb, které mají do každého bytu vchod přímo z ulice. Takových bytů bylo v roce 1998 dokončeno např. v Lucembursku celých 100 %, v Bulharsku 98,2 %, v Německu 96,3 %, v Lotyšsku 92,6 %, ve Švýcarsku 90,5 %.*) Vysoké podíly bytů v rodinných domech však byly i v dalších zemích a více než polovina takových bytů byla postavena v Moldavsku (58,3 %), v Rumunsku (57,7 %), ve Finsku (51,7 %) a v Maďarsku (50,4 %). Za Českou republiku je uveden podíl 49,6 % bytů.
Převažující část nové bytové výstavby směřuje v Evropě do měst, a to ve vyšším podílu než dotyčné země mají městského obyvatelstva. Vyplývá to z výkazů pro OSN: Nizozemsko 87,5 % bytů alokovaných do měst při 68,1 % "městského obyvatelstva", Bulharsko 86,0 % (67,9 %), Ukrajina 84,3 % (67,9 %), Česká republika 77,0 % (74,6 %).
Alokace bytové výstavby do měst nebo na venkov, do malých nebo do velkých obcí či do regionů vyjadřuje hlavní tendence bytové politiky státu nebo územních orgánů. Alokace vychází z ekonomických, demografických, ale také sociálních potřeb.
Obyvatelé dávají přednost bydlení ve vlastním bytě, nejlépe v rodinném domku. V tom se však představy a skutečnost značně rozcházejí, především v zemích střední a východní Evropy. Náklady na bydlení jsou všude vyšší než náklady na ostatní zboží osobní potřeby a nevyrovná je žádná státní finanční intervence. To je i problém, s kterým se budou potýkat i nové krajské vlády v České republice.
Východiska pro kraje
V těchto dnech byl pro každý jednotlivý kraj zpracován analytický a faktografický materiál pod názvem "Bytová výstavba 1991--1999". Tyto práce pořídil odbor regionálních pracovišť Ministerstva pro místní rozvoj. Územně technickým podkladům z oblasti bytové výstavby předcházejí ÚTP za oblast populačního vývoje, takže tyto dvě sféry tvoří integrální celek. Krajské a další orgány tak dostávají utříděné soubory dat s rozborem a náměty na opatření.
*)Bulletin of Housing and Building Statistics for Europe and North America, Volume XL, 2000, UN New York and Geneva