K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Bytová výstavba v krajích

Datum: 12. 4. 2001, zdroj: OF 1/2001, rubrika: Bydlení a stavby

Při sledování vývoje bytové výstavby v ČR zůstával územní aspekt v pozadí pozornosti. Nové krajské samosprávy však budou mít s bytovou výstavbou problémy velmi podobné problémům dosud celostátním. Od roku 1989 s počtem 55 073 dokončených bytů (5,32 na 1000 obyvatel) začala postupně klesat tato křivka až na minimum 12 998 bytů dokončených v roce 1995 (1,26 na 1000 obyvatel). Poté ukazatele vzrostly až na 23 734 bytů dokončených v roce 1999 (2,31 na 1000 obyvatel). Je to hodnota zhruba poloviční než v úhrnu zemí Hospodářské komise pro Evropu (4,15).

Intenzita výstavby

Jednotlivé kraje vykazují rozdíly, pramenící z rozdílných výchozík podmínek a z odlišné ekonomické a také demografické situace (viz tab. 1).

Tab. 1 Intenzita bytové výstavby v krajích ČR v letech 1991--1999
Kraj Počet dokončených bytů celkem na 1000 obyv. středního stavu ročně
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 1991--1999
Hl. m. Praha 5,93 4,72 4,99 3,91 1,58 1,64 1,60 3,18 3,06 3,41
Středočeský 2,85 3,40 2,92 1,80 1,51 1,54 2,11 2,41 2,99 2,39
Budějovický 5,80 4,26 3,74 1,14 1,26 2,01 1,97 2,07 1,89 2,68
Plzeňský 3,31 4,43 3,05 2,55 2,03 1,63 1,39 2,35 2,15 2,54
Karlovarský 5,04 2,12 2,52 1,64 1,36 1,29 1,46 1,32 1,91 2,07
Ústecký 2,27 2,09 1,71 0,88 0,76 0,58 0,83 1,02 1,11 1,25
Liberecký 3,34 3,93 2,40 1,32 1,45 2,02 1,99 1,85 1,84 2,23
Královéhradecký 4,32 3,77 2,99 1,56 1,22 1,41 2,18 2,30 2,80 2,50
Pardubický 4,52 5,16 3,39 2,19 0,87 1,55 1,54 2,83 2,28 2,70
Jihlavský 4,95 3,86 3,15 1,25 1,23 1,57 1,91 2,03 2,22 2,46
Brněnský 3,45 3,34 2,93 1,49 1,16 1,49 1,53 2,28 2,72 2,26
Olomoucký 3,29 2,86 2,39 1,89 0,89 1,22 1,30 2,41 2,71 2,11
Zlínský 4,45 3,28 2,99 1,09 1,05 1,14 2,14 2,32 2,75 2,36
Ostravský 3,86 2,63 2,51 0,99 1,19 1,02 1,29 1,37 1,38 1,81
Průměr ČR 4,03 3,53 3,05 1,76 1,26 1,40 1,63 2,15 2,31 2,35

V úhrnu let 1991--1999 zůstalo pořadí krajů z hlediska intenzity dokončené bytové výstavby stejné: nejúspěšnější byla výstavba v hl. m. Praze, nejnižší v úhrnu Ústeckého kraje.

Analýzy bilancí bytové výstavby sledují též důležitý ukazatel rozestavěnosti. Koncem roku 1999 připadalo na 1000 obyvatel v úhrnu České republiky 10,95 rozestavěných bytů. Situaci podle krajů ukazuje tab. 2.

Tab. 2 Intenzita rozestavěnosti bytů v krajích ČR (počet bytů na 1000 obyv.)
Kraj Rozestavěnost
1990 1999
Hl. m. Praha 20,68 9,36
Středočeský 15,08 14,80
Budějovický 19,01 15,51
Plzeňský 18,84 15,45
Karlovarský 12,25 7,37
Ústecký 10,31 5,14
Liberecký 14,43 9,94
Královéhradecký 15,01 8,79
Pardubický 17,96 10,40
Jihlavský 14,96 13,01
Brněnský 13,63 11,43
Olomoucký 12,67 13,19
Zlínský 17,34 12,78
Ostravský 12,45 7,76
Průměr ČR 15,30 10,95

Interpretace ukazatelů rozestavěnosti bytů je silně závislá na průměrné době výstavby. V roce 1999 byla doba výstavby bytů v rodinných domech 54 měsíců, v bytovém domě 32 měsíců. Přestože se rozestavěnost zvyšuje, nedosahuje dosud hodnoty 15,3 bytů na tisíc obyvatel, což byla úroveň roku 1990.

Struktura výstavby

Bytová výstavba je v posledních letech sledována se zvýšenou pozorností i z hlediska struktury: výstavba rodinných domů na jedné straně a bytových domů na druhé straně. Při snížené bytové výstavbě po roce 1989 roste podíl bytů stavěných v rodinných domech. Znamená to významný posun ve struktuře nově vznikajícího bytového fondu, ne však v úhrnu bytového fondu existujícího. Nejvyšší podíl bytů dokončovaných v rodinných domech je ve Středočeském kraji a Ostravském kraji (viz tab. 3).

Tab. 3 Podíl bytů dokončených mimo rodinné domy
Kraj Podíl (%)
1991 1995 1999
Hl.m. Praha 94,8 72,6 76,8
Středočeský 59,2 20,1 33,0
Budějovický 74,7 29,3 44,1
Plzeňský 61,4 48,2 37,6
Karlovarský 89,2 63,2 56,7
Ústecký 85,7 63,3 56,7
Liberecký 76,8 43,4 50,6
Královéhradecký 73,6 38,5 58,7
Pardubický 74,7 30,1 48,8
Jihlavský 64,2 26,8 39,1
Brněnský 62,7 39,6 53,7
Olomoucký 67,7 28,1 54,2
Zlínský 67,4 28,4 46,1
Ostravský 75,4 46,8 31,6
Průměr ČR 74,9 43,0 50,4

Forma bytové výstavby a jejich alokace má v České republice staré tradice. Některé oblasti charakterizuje převažující výstavba rodinných domů; průmyslové oblasti a oblasti vyšší koncentrace obyvatelstva vykazují vyšší procento bytů a bydlení v bytových domech. Při sčítání lidu, domů a bytů 1991 bylo v rodinných domech v okrese Praha-západ 77,3 % ze sta trvale obydlených bytů, v okrese Břeclav to bylo 72,8 % bytů, Brno-venkov 72,7 % a Plzeň-jih 71,5 %. Naopak v městských průmyslových okresch byl tento podíl mnohem nižší (Most 11,1 %, hl. m. Praha 11,9 %, Ostrava-město 13,4 %).

Nejvyšší podíly bytů dokončených v rodinných domech vykázal okres Rokycany (92,7 %, bylo to však pouze 21 bytů). V dalších okresech byl úhrn vyšší: Praha-západ (86,4 %), Praha-východ (85,9 %), Opava (83,2 %). Nejnižší podíl byl v hl. m. Praze (27,2 %).

Evropské trendy

Celoevropský trend bytové výstavby směřuje k rostoucím podílům bytů stavěných v rodinných domech, tedy staveb, které mají do každého bytu vchod přímo z ulice. Takových bytů bylo v roce 1998 dokončeno např. v Lucembursku celých 100 %, v Bulharsku 98,2 %, v Německu 96,3 %, v Lotyšsku 92,6 %, ve Švýcarsku 90,5 %.*) Vysoké podíly bytů v rodinných domech však byly i v dalších zemích a více než polovina takových bytů byla postavena v Moldavsku (58,3 %), v Rumunsku (57,7 %), ve Finsku (51,7 %) a v Maďarsku (50,4 %). Za Českou republiku je uveden podíl 49,6 % bytů.

Převažující část nové bytové výstavby směřuje v Evropě do měst, a to ve vyšším podílu než dotyčné země mají městského obyvatelstva. Vyplývá to z výkazů pro OSN: Nizozemsko 87,5 % bytů alokovaných do měst při 68,1 % "městského obyvatelstva", Bulharsko 86,0 % (67,9 %), Ukrajina 84,3 % (67,9 %), Česká republika 77,0 % (74,6 %).

Alokace bytové výstavby do měst nebo na venkov, do malých nebo do velkých obcí či do regionů vyjadřuje hlavní tendence bytové politiky státu nebo územních orgánů. Alokace vychází z ekonomických, demografických, ale také sociálních potřeb.

Obyvatelé dávají přednost bydlení ve vlastním bytě, nejlépe v rodinném domku. V tom se však představy a skutečnost značně rozcházejí, především v zemích střední a východní Evropy. Náklady na bydlení jsou všude vyšší než náklady na ostatní zboží osobní potřeby a nevyrovná je žádná státní finanční intervence. To je i problém, s kterým se budou potýkat i nové krajské vlády v České republice.

Východiska pro kraje

V těchto dnech byl pro každý jednotlivý kraj zpracován analytický a faktografický materiál pod názvem "Bytová výstavba 1991--1999". Tyto práce pořídil odbor regionálních pracovišť Ministerstva pro místní rozvoj. Územně technickým podkladům z oblasti bytové výstavby předcházejí ÚTP za oblast populačního vývoje, takže tyto dvě sféry tvoří integrální celek. Krajské a další orgány tak dostávají utříděné soubory dat s rozborem a náměty na opatření.

*)Bulletin of Housing and Building Statistics for Europe and North America, Volume XL, 2000, UN New York and Geneva

doc. RNDr. Alois Andrle, CSc.

TOPlist
TOPlist