Konec sporům o majetek
Jeden z prvních zákonů, kterým se konkrétně naplnila myšlenka samosprávy, byl zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (č. 172/91 Sb.). Obce se tak staly reálnými vlastníky majetku, se kterým hospodařily bývalé národní výbory, získaly převážnou část tzv. státních bytů a zejména jim byl navrácen historický majetek, tedy majetek, jež obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949.
Zákon splnil svůj účel. Obce získaly majetek, se kterým mohou podle vlastního uvážení hospodařit a tím realizovat základní princip samosprávy. Podle znění zákona byly obce povinny do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým věcem učinit návrh, příslušnému středisku, tehdy geodézie, na zápis do evidence nemovitostí. Při naplňování jednotlivých ustanovení zákona č. 172/91 Sb. však nastala řada sporů, které souvisí především s vydáním historického majetku obcí.
V současné době více než 50 % historického majetku, o který obce žádají, stále není zapsáno v evidenci nemovitostí, neboť probíhá řada soudních i mimosoudních sporů o potvrzení nároku, který obcím zákon jednoznačně určil. Tyto spory mají několik příčin.
Nástupnictví
Jako nejzávažnější se jeví otázka nástupnictví po obcích, které byly sloučeny a zanikly. Jejich území je dneska součástí jiné obce. Původní obec buď splynula s novou obcí nebo existuje jako místní část. Je nutno jednoznačně rozhodnout, je-li tato obec právním nástupcem obce zaniklé a má-li tedy právo požádat o její historický majetek. Jedná se především o lesy, polnosti a další nemovitosti. Mělo by být jasně stanoveno - ano, obce, které dnes spravují katastrální území obcí zaniklých sloučením jsou právními nástupci původních obcí a mají tento nárok na jejich historický majetek.
Příděly
Další velký problém tvoří otázka přídělů. Konfiskovaný majetek podle Benešových dekretů byl na základě novely prvorepublikového zákona o pozemkové reformě z roku 1946 přidělován fyzickým i právnickým osobám. Týká se to zejména pohraničí, kde řada obcí získala nemovitý majetek před datem 31. 12. 1949, který užívala a hospodařila s ním. Tyto obce nyní uplatňují svůj nárok na vydání, přestože mnohdy přídělové komise postupovaly pomalu, nestačily vydat příslušné listiny, natož provést zapsání do pozemkových knih.
Rovněž v této oblasti řada sporů vyžaduje jasné stanovisko - je třeba potvrdit nárok obcí a určit doklady, kterými se doloží jejich vlastnictví. Prokázat existenci přídělu by obec měla vydanou přídělovou listinou, schváleným přídělovým plánem či schváleným grafickým přídělovým plánem. Za doklad o přídělu by se měla považovat i listina státního orgánu s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce.
Zastavěné plochy
Další spornou otázkou je problematika zastavěných pozemků. Je samozřejmé, že součástí nároku na historické pozemky je i požadavek, aby spolu s nimi byly vydány i drobné stavby, které jsou neoddělitelnou součástí uvedených nemovitostí.
Především se jedná o účelové komunikace, meliorační a jiné drobné stavby.
Národní parky
Velká diskuse je i nad problematikou především lesů v chráněných oblastech a národních parcích. Zákon neumožňuje, aby tento majetek byl předán do vlastnictví obcí, které však oprávněně volají po jeho vydání. Je pochopitelné, že hospodaření v těchto lesích, pokud jej obce nabudou, se bude řídit směrnicemi a normami těchto chráněných oblastí.
Společný zájem
Uvedené problémy, zvláště ten poslední, vedly k tomu, že tímto zákonem se začal zabývat jako první Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Následně se k novelizaci zákona přihlásili poslanci Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životního prostředí.
Řešení problematiky podporuje Ministerstvo pro místní rozvoj, které registruje stanoviska obcí a pomáhá v jejich prosazení. Vzhledem k tomu, že uvedená problematika také souvisí s přípravou některých mezinárodních programů (PHARE, SAPARD), vnímal resort podněty obcí velmi citlivě. Nevyřešené problémy s vlastnictvím nemovitostí např. brání v některých případech realizovat možné dotace z uvedených zdrojů.
Vzhledem k tomu, že řešení těchto otázek již několik let požaduje také Svaz měst a obcí a Sdružení vlastníků obecních lesů, byla vytvořena pracovní skupina složená s představitelů ministerstva, poslanců Parlamentu i zástupců uvedených organizací. V průběhu letošního roku se uskutečnilo několik jednání, která vyústila do návrhu novely zákona č. 172/91 Sb., o majetku obcí.
Novela zákona
Poslanecký návrh novely bude na nejbližším zasedání předložen k projednání Parlamentu, což rovněž předpokládá projednání ve vládě.
Norma řeší všechny výše citované problémy a je nutno doufat, že novela bude urychleně přijata, aby obce mohly získat zpět svůj historický majetek v plném rozsahu. Obce tvoří nejstabilnější článek veřejné správy a je nezbytné, aby jejich majetkové nároky byly urychleně uspokojeny.
V současné době byl přijat zákon č. 95/1999 Sb., o prodeji státní zemědělské půdy. Při lustraci pozemků a nemovitostí, pokud tyto nebudou zapsány v majetku obcí, by se mohlo stát, že historický majetek obcí bude prodán. Nedostatek podkladů na katastrálních úřadech by mohl vést při lustraci k tomu, že pozemek nebo nemovitost bude označen za státní a tudíž nic nezabrání jeho do zařazení do restitucí či prodeje.
Zákon č. 95/99 Sb.
25. května letošního roku nabyl účinnosti zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (č. 95/99 Sb.). Uvedený zákon dále mění zákon o Pozemkovém fondu a zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Není účelem tohoto článku podrobněji se zabývat obsahem tohoto zákona. Podstatná je pro obce skutečnost, že zemědělské pozemky, které jsou v zastavěném území obce, v zastavitelném území vymezeném územně plánovací dokumentací či určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení převede Pozemkový fond do vlastnictví obce bezplatně. Platí to i pro zastavěné pozemky, pokud jsou budovy ve vlastnictví obce.
Rovněž lesní pozemky určené k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení převede pověřená právnická osoba bezúplatně obci na základě její žádosti. Platí to i pro převod spoluvlastnických podílů státu, je-li obec spoluvlastníkem.
Výše uvedené skutečnosti zákon přesně specifikuje a pro jeho realizaci v nejbližších dnech budou vydány prováděcí směrnice.
Závěrem
Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje poslanecký návrh novely zákona o majetku obcí, který řeší dlouholeté rozpory a přispěje ke stabilizaci a ujasnění vlastnických vztahů v územních obvodech obcí. Tím bude vytvořen základ jejich dlouhodobého rozvoje.