Regiony a školství

V poslední době je stále více uznávána klíčová role vzdělávání ve společnosti, zejména v ekonomickém rozvoji a vlivu vzdělání na uplatnění se na trhu práce. Nemenší význam má kvalitní vzdělání na rozvoj demokratické společnosti. Říká se, že škola je zrcadlem společnosti, ale současně je možné dodat, že výsledky školství společnost výrazně formují.

Obecní samosprávy pečují o rozhodující součást vzdělávání -- o výchovu dětí v mateřských školách a o základy vzdělání formující osobnost žáků ve školách základních. Na představitelích obcí často záleží, jak bude škola vypadat, jaké klima v ní bude převládat, zda prostředí, ve kterém se žáci přijímají první poznatky o světě a společnosti bude dostatečně přitažlivé a motivující.

Role krajských samospráv, jejichž zřízení se očekává v souvislosti s reformou veřejné správy, by měla být neméně významná, do jejich kompetence totiž s největší pravděpodobností přejde odpovědnost za zřizování a činnost středních, respektive vyšších odborných škol. Tuto kompetenci dosud zastávalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jedná se o nejvýznamnější změnu ve školském systému od roku 1990.

Nový školský zákon

Tato změna je také součástí návrhu věcného záměru nového školského zákona, který byl v současné době předložen vládě Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Z návrhu je zřejmé, že role samosprávy je tímto návrhem výrazně posilována. Zejména je obcím a krajům přisuzována větší pravomoc za jimi zřízené školy tak, aby škola byla více otevřena rodičům, obci a veřejnosti.

Předškolní výchova

Předškolní výchova zaujímá ve vzdělávacím systému specifické a velice důležité postavení. Podporuje individualizovanou formou rozvoj osobnosti dítěte, významně se podílí na socializaci dítěte, jeho zdravém vývoji emocionálním, intelektuálním a fyzickém, vytváří předpoklady pro jeho další vzdělávání. Jeho úkolem není nahrazovat rodinnou péči, ale vhodně ji doplňovat.

Předškolní výchova se uskutečňuje především v mateřských školách, z nichž převážná část je zřizována obcemi. Z celkového počtu 6 028 mateřských škol je to 5 932 mateřských škol, to znamená cca 98,4% z celkového počtu. Obce zřizují také 27 speciálních mateřských škol, ve kterých jsou vzdělávány děti se zdravotním postižením. O tom, že se jedná o významnou část naší výchovně vzdělávací soustavy svědčí i fakt, že celkem je do předškolního vzdělávání zařazeno 310 617 dětí.

V "Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice do roku 2002" je poprvé zajištěno právo dítěte na zařazení do předškolního vzdělávání v roce, který předchází nástupu do prvního ročníku základního vzdělávání. Toto právo bude také zakotveno v novém školském zákonu. Předpokládá se také, že bude nadále umožněno poskytovat předškolní výchovu v rámci základních škol spojením základní a mateřské školy do jednoho subjektu.

Základní vzdělávání

Hlavním cílem základního vzdělávání je, aby žáci v průběhu devítileté školní docházky získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání. Odpovídá na otázku, co by měli žáci poznat z hlavních oblastí lidské kultury a jakými dovednostmi by měli být vybaveni, aby mohli dále pokračovat ve svém vzdělávání, dorozumívat se s lidmi a uplatnit se v životě.

V duchu školského zákona z roku 1995 se základní škola člení do dvou stupňů: první stupeň zahrnuje ročníky 1. - 5., druhý stupeň ročníky 6. - 9. Na tomto stavu nehodlá koncepce školství ani předkládaný věcný záměr školského zákona nic měnit.

Představitelé obcí se často dotazují, zda dojde ke zpřehlednění situace v uplatnění práva rodičů přihlásit své děti do jiné základní školy než té, v jejichž územní působnosti mají bydliště. Dnes je obec, ve které má žák trvalý pobyt, povinna hradit obci, kam žák dochází do základní školy, část vzniklých neinvestičních nákladů. Zákon o státní správě a samosprávě ve školství předpokládá dohodu o výši této úhrady, resp. dohodu o případném vyžadování této úhrady. Poměrně často se stávalo, že výši nároků přijímající obce nebyla schopna obec, v níž měl žák trvalé bydliště, akceptovat.

Navrhovaná úprava předpokládá jistý posun v této oblasti. Přijetí žáka ze sousední obce do základní školy projedná ředitel školy s obcí, která je zřizovatelem, který přijetí případně potvrdí. Svým souhlasem současně potvrdí, že podmínky pro vzájemnou úhradu jsou odpovídající pro obě strany nebo že přijímající obec ponese náklady na docházku žáka do své školy sama.

Počty žáků

V souvislosti s poklesem počtu narozených dětí v posledních letech klesá i počet žáků v základních školách. Ve školním roce 1998/99 se ve 4 976 základních škol učilo 1 082 415 žáků v 48 618 třídách. Pokles ve školním roce 1998-99 proti roku minulému činil 19,4 %. Přesto se počet základních škol zvýšil o 8%. Poměrně hustá síť základních škol se pak dále rozrostla obnovením malotřídních škol. Snížil se rovněž počet žáků na třídu (z 26,4 na 22,2).

Podle chystaného nového školského zákona budou mít obce pravomoc (ostatně jako i další zřizovatelé) jmenovat ředitele základní nebo mateřské školy. Tuto kompetenci doposud měly školské úřady a zástupci obce s návrhem mohli buď souhlasit nebo nesouhlasit. V případě nesouhlasu obce rozhodovalo MŠMT. Nyní je navrhováno upřednostnit právo zřizovatele - obce.

Obce a školské úřady

V oblasti regionálního školství, zejména školství základního, je nezbytná spolupráce obcí se školskými úřady, které zajišťují výkon státní správy ve školství na úrovni okresu. K součinnosti dochází nejen při financování základních škol a předškolních zařízení, ale i při jmenování ředitelů škol a předškolních zařízení zřizovaných obcí.

Nezastupitelná je role obcí při vytváření optimálních podmínek pro rozvoj sítě škol, školských zařízení a rozvoj vzdělávací nabídky v rámci regionu.

Jen vzájemná dohoda samosprávy a příslušných školských úřadů, koordinovaná v širším měřítku určenými školskými úřady, může být zárukou rozvoje a dlouhodobější stability regionu. Struktura školských úřadů doznala za poslední rok určitých změn, neboť školským úřadům v předpokládaných místech budoucích sídlech krajských orgánů byla svěřena řada koordinačních úkolů týkajících se například optimalizace sítě škol a školských zařízení.

Role školských úřadů v systému státní správy je předmětem mnohých úvah a dohadů. Záměrem MŠMT je jejich postavení zachovat, neboť zaručují stabilitu a celistvost školského systému.

K tomuto kroku motivuje MŠMT nejen příslušné doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ale i fakt, že v rozmanité podobě existují tyto rady nebo poradní sbory prakticky v každé škole a je účelné navrhnout funkční formu spolupráce mezi školou a jejími partnery.

Financování

Ze státního rozpočtu, z rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, prostřednictvím rozpočtů školských úřadů plynou do škol a zařízení prostředky na platy zaměstnanců, na zákonné odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, prostředky na výdaje na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně.

Obce ve výkonu samosprávy ve školství poskytují svým školám a zařízením veškeré náklady na zajištění jejich provozu včetně investic. Zdroje na úhrady investičních a provozních nákladů mají obce ve svých obecních rozpočtech. Částečné rozpočtové posílení poskytuje obcím stát prostřednictvím rozpočtů okresních úřadů formou dotace na školství přidělované podle počtu žáků ve školách. V letošním roce činila státní dotace na žáka 1200 Kč.

Jednotný systém

V budoucnosti hodlá MŠMT zavést jednotný systém ve financování škol a školských zařízení v oblasti regionálního školství a to bez ohledu na zřizovatele. Tento záměr byl MŠMT deklarován v Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice.

Náklady na vzdělávání budou rozčleněny na přímé náklady na pedagogickou činnost a na provozní náklady. Přičemž přímými náklady na pedagogickou činnost se rozumí: finanční prostředky na mzdy pedagogických pracovníků a zákonné odvody, náklady na učební pomůcky v případě škol, v nichž se plní povinná školní docházka, náklady na školní potřeby a učebnice, pokud jsou poskytovány bezplatně, finanční prostředky na státem vyhlášené inovační a rozvojové programy a náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Finanční prostředky na přímou pedagogickou činnost budou plynout ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly MŠMT.

Zřizovatel bude hradit náklady provozní. Stát si však hodlá ponechat možnost přispívat i na tyto náklady, zejména pak platy provozních pracovníků.

Kromě toho je záměrem MŠMT ponechat si v kompetenci rozhodování o přidělování finančních prostředků na investiční výstavbu u zásadních akcí jako je výstavba nových kapacit v oblasti škol a školských zařízení zřizovaných krajem či obcí.

Novým systémem financování chce MŠMT docílit jednotného přístupu ke všem školám a školským zařízením. Kromě toho u škol a školských zařízení zřizovaných obcí by došlo k vyřešení současného často problematického stavu, kdy zaměstnavatelem provozních zaměstnanců těchto škol je školský úřad. Vlastník objektu, obec, nemá pak přímý vliv na jeho činnost.

Mimoškolní aktivity

Obce hrají důležitou roli v rozvoji zájmových a mimoškolních aktivit pro děti a mládež. Vytváření podmínek pro smysluplné využívání volného času dětí a mládež je společným úkolem školských úřadů, škol, školských zařízení a obcí. Střediska pro volný čas, veřejnosti známé spíše jako domy dětí a mládeže nebo stanice zájmových činností, plní v tomto ohledu důležitou funkci.

Mnohá města si uvědomila, že podpora či zřizování vlastních domů dětí a mládeže se přímo odráží v možnostech využití volného času dětí, mládeže, u některých forem činností i u dospělé populace. Široká nabídka na využití volného času má rovněž význam v oblasti prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže. V současné době jsou obce zřizovateli domů dětí a mládeže u téměř třetiny těchto školských zařízení.

V loňském roce byl vydán metodický pokyn k činnosti a zásadám financování a hospodaření středisek pro volný čas. Jde o to, aby se domy dětí a mládeže co nejvíce otevřely všem dětem a mládeži v obci. V některých městech navštěvují domy dětí a mládeže především "hodné a bezproblémové děti". To je samozřejmě správné, ale společným zájmem musí být rovněž účast ostatních dětí a mládeže. Nebudu zakrývat, že mám na mysli především problémové nebo rizikové skupiny. Jednou z úspěšných forem je podpora spontánních aktivit, vytváření nízkoprahových klubů či jiných forem činnosti, které nemají tak svázaný režim.

Působnosti na obce

Střediska pro volný čas se musí v tomto směru transformovat, změnit některé své zaběhlé formy činnosti. S tím souvisí i potřeba vytvářet nabídku pro starší děti a dospívající mládež, která navštěvuje domy dětí a mládeže v podstatně menším množství než děti ve věku do 10 let.

Velmi často se u nás hovoří o rozvoji občanské společnosti. Její důležitou součást představují nevládní organizace. V České republice je registrováno několik stovek občanských sdružení, která vyvíjejí svou činnosti v oblasti práce s dětmi a mládeže. Mám tím na mysli, například celorepublikově působící sdružení Junák, Pionýr, Českou tábornickou unii, Asociaci turistických oddílů mládeže a další, jejichž základní články najdeme v mnoha našich městech a obcích. Svůj nesporný význam mají rozhodně i regionální a místní sdružení. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo pro příští rok Programy zaměřené na podporu aktivit občanských sdružení ve prospěch dětí a mládeže. Pokud budou chtít místní sdružení získat dotaci od MŠMT na svůj projekt, musí si zajistit spolupodílení se obce či města na tomto projektu. Tuto skutečnost musí nevládní organizace prokázat písemným vyjádřením při předkládání projektu. Jde nám o to, aby byly obce vtaženy do realizace projektu, čímž bude zajištěn jistý dohled nad jeho realizací a zvýší se míra účelnost využití poskytnutých finančních prostředků ze strany měst a našeho úřadu. S reformou veřejné správy předpokládáme i přesun kompetencí v této oblasti na regiony a obce. Podpora regionálních a místních sdružení bude přináležet pouze krajským, resp. místním samosprávám.

Mgr. Eduard Zeman