K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Změny v organizacích zřizovaných samosprávou

Datum: 30. 3. 2001, zdroj: OF 1/2001, rubrika: Ekonomika

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, řeší mj. zcela nově také majetkové a finanční postavení všech dosavadních rozpočtových a příspěvkových organizací a s nimi také těch zařízení obcí, které měly dosud pouze povahu zálohované organizace. Samospráva obcí i krajů využívá vlastní nebo spravovaný majetek a zabezpečuje rozsáhlé veřejně prospěšné činnosti.

Podle § 23 citovaného zákona se umožňuje, aby si samospráva k plnění svých úkolů zřídila

  1. organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
  2. příspěvkové organizace jako právnické osoby, i když s vymezenou právní subjektivitou.
  3. Může si také založit obchodní společnost. Sama -- bez jiných společníků -- může založit jen akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Spolu s jinými zakladateli může založit i další obchodní společnosti, které náš obchodní zákoník připouští.
  4. Může také založit nebo spoluzaložit obecně prospěšnou společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., jestliže k tomu najde zvláštní důvody - z činnosti těchto společností nemohou mít žádné vlastní ekonomické přínosy.

Změna formy

Zákon již nadále nepřipouští možnost existence dosavadních rozpočtových organizací. Podle nových rozpočtových pravidel (41) se musí jejich zřizovatelé rozhodnout, zda je přemění do formy organizační složky, popřípadě zda z nich učiní své příspěvkové organizace. Mají se tak rozhodnout v době do 30. 6. 2001, což je lhůta spíše jen "pořádková". Zřizovatelé se mohou rozhodnout o změně svých organizací i kdykoliv později. Lhůta má svůj význam spíše jen pro uspořádání pracovně právních poměrů zaměstnanců, jichž se dotkne změna právního postavení jejich zaměstnavatele.

Jestliže se z rozpočtové organizace stává jen organizační složka, znamená to pro její pracovníky, že jejich zaměstnavatel přestává být právnickou osobou. V tom případě se všichni její zaměstnanci stávají pracovníky jejího zřizovatele. Výjimka platí jen pro pracovníky škol a školských zařízení bez právní subjektivity, neboť jejich zaměstnavatelem se v návaznosti na zrušení školských úřadů staly od 1.1.2001 okresní úřady.

Jakmile se však z rozpočtové organizace stane příspěvková organizace, potom se její dosavadní pracovníci stávají zaměstnanci této příspěvkové organizace, neboť ta je v tomto směru plnohodnotnou právnickou osobou.

Kromě rozdílů v pracovně právní sféře se ovšem organizační složky liší od příspěvkových organizací ještě v dalších významných pohledech.

Zřizovací listiny

Obě organizační formy mají mít své zřizovací listiny vydané jejich zřizovatelem, a to rozhodnutím příslušného zastupitelstva, obce či kraje. Zřizovací listiny nutno vydat pro ty organizační složky, které v důsledku tohoto zákona vznikají z rozpočtových organizací, ale také z různých tzv. zálohovaných organizací či zálohových zařízení, jejichž existenci již nový zákon nepřipouští.

Zřizovací listiny pro organizační složky i pro příspěvkové organizace mají některé společné znaky. Musí obsahovat údaje o

  • zřizovateli,
  • zřizované jednotce (název, sídlo, účel, předmět činnosti, odpovědné osoby),
  • svěřeném majetku, a to podle aktualizovaného stavu zjištěného fyzickou inventarizací,
  • vymezených majetkových právech,
  • finančních pravidlech, tj. o finančních vztazích ke zřizovateli a právu hospodařit s rozpočtem.

Právě majetková a finanční pravidla také zároveň odlišují oba typy těchto jednotek.

Organizační složka

Organizační složka je určena pro takový typ hospodaření, při němž se neprojevuje aktivita většího počtu pracovníků, aby stálo zato motivovat je na zlepšování hospodářského výsledku jejich činnosti. Organizační složka veškeré své příjmy a výdaje realizuje jako příjmy a výdaje rozpočtu svého zřizovatele. Nemá žádnou "institucionální" motivaci na tvorbě příjmů či na úsporách výdajů. Její zřizovatel má ovšem možnost pracovníky hmotně zainteresovat.

Organizační složka nevytváří žádné peněžní fondy ze svého finančního hospodaření. Jednoduchost jejího finančního hospodaření se ostatně má promítnout také do dělby odpovědnosti mezi úřad obce (kraje) a vedení organizační složky. Složitější finanční operace (investice, údržba majetku, mzdové výdaje atp.) by měl pro organizační složku zabezpečovat její zřizovatel prostřednictvím svého úřadu.

Naproti tomu organizační složka může být pověřena provádět takové finanční operace, které nejsou příliš náročné (drobná vydání, vybírání tržeb za poskytované služby apod.). Podle toho také zřizovatel určí zda bude organizační složka disponovat jen krátkodobými zálohami v hotovosti, anebo zda pro ni zřídí zvláštní bankovní účet. Všechny finanční operace sleduje organizační složka ve svém peněžním deníku. Z něho se údaje do účetnictví zřizovatele převádějí zpravidla nejpozději měsíčně. Způsob rozděleného hospodaření stanoví zřizovatel podle místních podmínek sám ve své vlastní pravomoci a vymezí jej ve zřizovací listině.

Příspěvkové organizace

Příspěvkové organizace jsou naopak vhodnou finančně právní formou pro takové jednotky, které jsou podle počtu pracovníků, složitostí hospodářské činnosti, ale také pro svou trvalou ztrátovost určitým mezitypem mezi organizační složkou a obchodní společností. Pokud by daná činnost nebyla ztrátová, ale naopak vykazovala daňově postižitelný zisk, bylo by pro obec vhodnější, aby se sama stala plátcem daně z příjmu právnických osob, neboť by to byl její daňový výnos.

Příspěvkové organizace mají svoji ztrátovost řešenu provozním příspěvkem či investiční dotací z rozpočtu zřizovatele. Tento vztah by měl mít celoroční platnost, a to i v situaci, že si příspěvková organizace během roku dokáže vytvořit více výnosů nebo spotřebuje méně nákladů oproti úvaze založené do jejího vztahu k rozpočtu zřizovatele.

Takto vytvářený zlepšený hospodářský výsledek je základem hmotné stimulace. Z něho si tvoří jednak svůj rezervní fond, ale také fond odměn a popř. - se souhlasem zřizovatele také investiční fond. Předpoklady dosáhnout lepších výsledků hospodaření jsou pro jednotlivé příspěvkové organizace různé. Je rozdíl mezi městským muzeem a městskou správou lesů.

Přitom se nemusí odlišovat, zda příspěvková organizace své lepší hospodářské výsledky dosáhla ve své hlavní činnosti, či ve sféře těch činností, které jí její zřizovatel dovolil vykonávat v rámci tzv. "doplňkových" činností. Ty by měly na její hlavní činnosti navazovat, ale neměly by ji narušovat.

Tvorba fondů

Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace je tedy její možnost tvořit si rezervní fond ze svého přebytku hospodaření. Do rezervního fondu převádí částka, snížená o převod do fondu odměn (rozsah stanoví zřizovatel).

Rezervní fond může PO vytvářet až do výše 20 % ze zlepšeného hospodářského výsledku, ale pouze do výše 20 % limitu mzdových prostředků stanoveného na další rok. Právě při této regulaci tvorby fondu odměn by měl zřizovatel moudře posoudit, zda jeho příspěvková organizace má předpoklady vytvářet velké anebo jen miniaturní zlepšené výsledky hospodaření. Tato pravidla by neměla by být během roku měněna.

Z rezervního fondu lze také se souhlasem zřizovatele převést prostředky do investičního fondu příspěvkové organizace. Hlavním zdrojem investičního fondu jsou jinak zejména odpisy z hmotného a nehmotného investičního majetku (podle § 28 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Každá příspěvková organizace má přímo ze zákonem omezenou právní subjektivitu, neboť celou řadu svých smluvních vztahů má buďto zakázanou nebo přípustnou jen se souhlasem svého zřizovatele.

Vztah PO k majetku

V uvedené souvislosti stojí za podrobnější výklad otázka vztahu příspěvkové organizace k majetku, který jí je svěřen zřizovatelem, či jej vytváří vlastní činností. Nutno zdůraznit, že příspěvková organizace, ačkoliv je právnickou osobou, nemá subjektivitu vlastnického práva. Nemůže být vlastníkem, a to ani toho majetku, který vznikl její činností, nebo který přijala darem. I takový majetek se stává vlastnictvím jejího zřizovatele. Jde-li o účelové dary, musí se její zřizovatel rozhodnout, zda bude akceptovat jejich přijetí i s podmínkou stanovenou dárcem, že se tento majetek bude používat v činnosti konkrétní příspěvkové organizace.

Z celého právního postavení příspěvkových organizací pak vyplývá jejich omezená způsobilost k některým právním úkonům, zejména těch, jimiž by mohla ohrozit vlastnická práva svého zřizovatele. (Např. přijímání úvěrů, ručení, nákup cenných papírů ap. - viz ustanovení § 27 a následujících zákona č. 250/2000 Sb.). Toto omezení vychází z možnosti dané § 19a občanského zákoníku, podle něhož nemusí mít každá právnická osoba plnou způsobilost nabývat práva a závazky.

Všechny tyto problémy se nijak nedotýkají organizačních složek, neboť ty nemají žádnou vlastní právní subjektivitu, celou svoji činnost vykonávají jménem svého zřizovatele.

Majetek svěřovaný do péče příspěvkové organizace se však musí odlišovat především podle toho, jaký je jeho účel.

Vymezení práv

Příspěvková organizace může být pověřena starat se o veřejné statky, a to i o takové, které nemůže jen ona sama výlučně používat, protože mají sloužit širší veřejnosti. Jestliže je např. Technickým službám města uloženo udržovat a čistit městské komunikace, veřejné sady a veřejné osvětlení, jde o majetek, o který pečují jako o objekt své činnosti. To na rozdíl od strojového parku, garáží, či vlastních kanceláří, které potřebují jako nástroj této své péče.

Majetek, který spravují příspěvkové organizace jako objekt své péče, nevedou ve svém majetku, ačkoliv o něm mohou vést evidenci, je-li jim to uloženo. Nemají jej vymezen ve své zřizovací listině. Rozsah jejich úkolů k němu vyplývá z uzavřených smluvních vztahů s jeho vlastníky. Nemusí jít jen o vztah ke zřizovateli, ale např. též o jiné obce.

Naproti tomu musí zřizovatel přesně vymezit rozsah majetkových práv, které má mít příspěvková organizace k majetku, který je jí svěřen právě proto, že jej potřebuje k plnění svého poslání (např. školský majetek pro školu, budova divadla pro městské divadlo atd.). Tento majetek sice zůstává vlastnictvím zřizovatele, ale ten k němu vymezí určitá majetková práva své příspěvkové organizace právě proto, aby mohla naplnit své poslání. Okruh těchto majetkových práv by měl být určen co nejpřesněji. Vlastník by měl např. odlišit, zda dovolí své škole pronajímat školský majetek jiným subjektům bez souhlasu zřizovatele, či nikoliv.

Do tří dnů

Souhlas zřizovatele je vždy nutný tam, kde jde o pronájmy, jejichž platnost je podmíněna, např. souhlasem rady obce podle § 102 odst.2 písm.m) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, protože jde o její vyhrazenou působnost. Stejně je nutné dodržet podmínku předem zveřejnit úmysl pronajmout majetek, např. dle § 39 zákona o obcích.

Zřizovatel by měl také ve zřizovací listině určit, komu připadnou příjmy z těchto pronájmů. Zda si je může ponechat správce majetku pro své jiné potřeby, anebo zda je musí odvést do rozpočtu svého zřizovatele. Má-li být příspěvková organizace zainteresována na optimálním využití svěřeného majetku, měl by její zřizovatel velice citlivě zvážit rozpočtové určení těchto příjmů.

V této souvislosti nutno upozornit, že jde-li o příspěvkovou organizaci, jejíž majetek ještě nebyl předán podle zákona č. 157/2000 Sb. do vlastnictví kraje (např. o střední školu), vztahuje se na ni ust. § 53 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Musí proto všechny příjmy nejen z prodeje, ale i z pronájmu nemovitého majetku ve vlastnictví státu převádět do státního rozpočtu, a to do 3 pracovních dnů po jejich připsání na její účet.

Jakmile však tyto majetky přejdou do vlastnictví krajů bude tato otázka řešena již v působnosti zastupitelstva kraje, a to zřizovací listinou nově vydanou všem krajským příspěvkovým organizacím.

Vedle shora uvedených fondů hmotné stimulace se u příspěvkových organizací územní samosprávy umožňuje uplatnění fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). I nadále pro ně platí vyhl.č. 310/1995 Sb., takže je již dostatek zkušeností s jejím využíváním. Od ostatních fondů příspěvkových organizací se FKSP liší tím, že jeho zdrojem jsou příděly z rozpočtu (ve výši 2 % ročního objemu mzdových nákladů), a to jako plánovaný náklad příspěvkové organizace. Tento fond se nevytváří u organizačních složek stejně jako u obcí a krajů.

Poznámka redakce

V rámci tohoto článku bylo možné upozornit jen na ty změny v majetkovém či finančním postavení organizací zřizovaných v působnosti územních samosprávných celků, které jsou nejčastějším předmětem nejasností.

Podrobnější výklad této problematiky naleznou čtenáři v publikaci "Finance územních samospráv", kterou autor tohoto článku vydal v říjnu 2000 v nakladatelství Ekonomická a informační agentura (EIA), Bozděchova ul. 1668, 500 02 Hradec Králové.

JUDr. Miloslav Melion

TOPlist
TOPlist