Archiv článků (VSOL 5/2016)

Legislativa je jako život. Stále se nám mění. Vznikají nové a nové zákony, a aby toho nebylo dost, tak ty stávající se mění daleko rychlejším tempem, než je vůbec možné stíhat. Přitom změny legislativy mohou být tvrdým oříškem nejen pro klienty veřejné správy, ale mnohdy i pro veřejnou správu samotnou. Je pak na jednotlivých úřadech, aby si legislativní přírůstky zanalyzovaly a postavily se k nim čelem. Přitom mnohdy platí, že změna jediného ustanovení v jednom zákoně může mít obrovský dopad na spoustu orgánů veřejné moci a jejich činnost. Problémem pak bývá zejména naplnění nových legislativních povinností a zajištění řádného výkonu veřejné správy podle příslušného zákona či zákonů.

Každý úřad při své činnosti sbírá, zpracovává, generuje a uchovává velkou řadu informací, dnes již téměř výlučně v elektronické podobě. Jedním z oborů, který se celosvětově nejrychleji rozvíjí a generuje obrovské množství pracovních příležitostí a hlavně řadu dostupných a užitečných služeb, je digitální ekonomika.

Na úvod si dovolím citovat z jednoho rozhovoru: „Podkladem pro většinu dnes existujících papírových dokumentů je elektronická forma. Takže i naprostá většina informací, které máme na papírech a kterým věříme, vznikla elektronicky. Přesto papíru věříme víc,“ říká Michal Rada, poradce předsedy vlády pro oblast ICT a e-governmentu.

Zákon o kybernetické bezpečnosti (dále jen ZKB) se mj. věnuje bezpečnosti uživatelů systémů, které spravují citlivá data. Pro případného útočníka je totiž mnohem snazší a efektivnější zaměřit se právě na uživatele než na systém, ve kterém pracuje.

Od 1. července 2016 platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Toto nařízení je známo pod označením eIDAS. Ačkoliv je automaticky účinné ve všech členských státech EU, bylo třeba přijmout určité změny národních právních předpisů, aby tyto byly v souladu s daným nařízením. Česká republika to (opět) nestihla včas a příslušný zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, vyšel ve Sbírce zákonů až 19. září. Téhož dne nabyl účinnosti. Spolu s ním nabyl účinnosti změnový zákon, který kromě úprav předpisů vynucených citovaným nařízením přinesl i několik dalších podstatných změn. Některé z nich analyzuje tento příspěvek.

Informace o dění v obcích a městech prostřednictvím mobilních telefonů chce dostávat stále více občanů. Nově začala systém pro jejich rozesílání využívat také města nad 10 000 obyvatel – mezi nimi nechybí Benešov, Česká Třebová, Klášterec nad Ohří, Neratovice, Praha 10 nebo Znojmo.

Výkon veřejné správy je do značné míry postaven na evidenci a ověřování různých údajů, ať už jako podklad pro následné rozhodnutí nebo pro správu dané agendy. Jednou z cest, jak nutný údaj získat, je přinutit občana, aby informaci nějakým způsobem doložil. Druhým způsobem je využití již existující informace, která se nachází v jiném agendovém informačním systému a na jejíž získání a ověření byly už jednou vynaloženy prostředky úřadu i občana.