Archiv článků (VSOL 4/2014)

Když před tajemníkem nebo starostou budete chtít zavést řeč na téma, jak moderní informační a komunikační technologie (ICT) mohou pomoci městu či obci, s největší pravděpodobností vás odkáže na místního „ajťáka“ a utrousí cosi o nedostatku peněz v rozpočtu a jiných prioritách, které musí zajistit pro občany. Případně dojde na povzdech o dalších povinnostech, které na obce stále nakládá stát. V našem smíšeném modelu veřejné správy se totiž úlohy řešené pro stát míchají s úlohami samosprávnými až téměř nečitelně. Alespoň pro občana. Ale i z pohledu obecních financí. Souvisí to i s modernizací a využitím informačních technologií.

Jedním ze soutěžních kritérií při hodnocení Zlatého erbu, soutěže o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí, je testování bezbariérové přístupnosti webu. Metodiku i vyhodnocení mají na starost odborníci z projektu Blind Friendly Web. O podrobnostech s námi pohovořil Radek Pavlíček.

Ať už chceme či ne – Internet mění náš svět. A to radikálně. Tak jako e-mail zásadně změnil chod poštovních úřadů, zábavní servery způsobily revoluci v hudebním, filmovém i knižním průmyslu. Třicet sedm tisíc českých e-shopů je zde rovněž díky netu a výrazně působí na naše dosud zaběhlé nákupní zvyky. O fenoménu sociálních sítí, sdílení zážitků a fotek z dovolených ani nemluvě. Internet zahájil zlom v našem myšlení srovnatelný s průmyslovou revolucí.

Žijeme v době změn. Naši práci ovlivňují aktualizace legislativy i nové technologie a v návaznosti na ně se mění pracovní postupy. Potřeba trvalého vzdělávání je neoddiskutovatelná. V některých situacích je osobní kontakt nenahraditelný, ale v této oblasti se stále více prosazují i elektronické formy.

Lepší podmínky pro opakované použití informací, tj. lepší přístup občanů i firem k dopravním, meteorologickým, finančním a dalším veřejným databázím, mělo zajistit Ministerstvo vnitra transpozicí Směrnice EU do informačního zákona. Namísto technické novely ale navrhuje změnit běžný přístup k informacím dalece nad požadavky evropské směrnice a zhoršuje tak přístup ke všem informacím. Ve čtvrtek 21. srpna vypršel termín, kdy bylo možno návrh připomínkovat.

ICT Unie připravila dokument zabývající se aktuální problematikou rozvoje tuzemského eGovernmentu. Upozorňuje v něm na dlouhodobě nízkou úroveň řízení a koordinace elektronické veřejné správy v Česku. Nespokojuje se jen s kritikou, ale navrhuje zároveň řadu doporučení pro zlepšení současného stavu.

Po dvaceti šesti měsících provozu Systému základních registrů ČR, tedy ke dni 31. 8. 2014, Správa základních registrů eviduje 2443 orgánů veřejné moci, které požádaly o připojení 3519 agendových informačních systémů.

V úterý 7. října 2014 se Národní archiv v Praze-Chodovci stane dějištěm 9. ročníku odborné konference CNZ („Co po nás zbude“), tradičně věnované otázkám dlouhodobého ukládání elektronických dokumentů.