Archiv článků (VSOL 1/2014)

Uplynulé měsíce přinesly řadu událostí, které posouvají významně kupředu oblast elektronické fakturace, ať už v tuzemsku nebo v rámci Evropské unie. Například nová vláda v koaliční smlouvě uvádí jako jeden ze svých cílů „zavedení elektronizace daňových dokladů a elektronizace fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele“. Na úrovni EU pak vrcholí proces schvalování směrnice o elektronické fakturaci ve veřejných zakázkách, jejíž návrh v loňském roce předložila Evropská komise.

Na konci loňského roku přijala vláda Usnesení č. 982, které zavádí povinnost zabezpečení domén držených státní správou prostřednictvím technologie DNSSEC. Usnesení vlády se zaměřuje rovněž na podporu IPv6. Ve srovnání s usnesením z roku 2009 došlo jak na rozšíření okruhu subjektů, tak služeb, které musí novou verzi internetového protokolu podporovat.

Organizace veřejné správy jsou již internetem plně vybaveny a i mezi uživatele služeb nabízených veřejnou správou je internet ve velké míře rozšířen. Z podniků s více než deseti zaměstnanci je k internetu připojeno 97 % z nich a k internetu se připojuje také sedm z deseti jednotlivců starších šestnácti let. Internet využívají podniky i jednotlivci k rozličným účelům a jedním z nich je jeho použití související s veřejnou správou.

Rok 2013 byl v resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí výrazně ovlivněn přípravou na změny, které do každodenního života přináší nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014. Není tedy divu, že je to nosné téma tradičního rozhovoru redakce VSOL s předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karlem Večeřem. Z následujících řádků je patrné, že na tomto důležitém a pro většinu občanů ČR nepostradatelném úřadu je poslední dobou velice živo.

Samosprávy mezi sebou soutěží jak na mezinárodní, tak na národní úrovni. Snaží se přilákat firmy. Přetahují se o mezinárodní studenty, podnikatele a imigranty, kteří představují zdroj inovací. Svádí boj o občany, kteří mohou najít uplatnění jinde, pokud budou služby nedostatečné, veřejná bezpečnost pochybná a životní úroveň nízká. Pro všechny tyto oblasti jsou investice do informačních technologií zásadní – stejně jako pro zefektivnění výstupních procesů pro hladší zpracování.

Představovat soutěž Zlatý erb v časopise, určeném veřejné a státní správě, je bezpochyby oním pověstným nošením sov do Athén. Nicméně alespoň v krátkosti – jedná se o klání, ve kterém se letos již šestnáctým rokem utkají webové stránky a elektronické služby měst a obcí České republiky. Jaká je historie soutěže, jak probíhá a jak se za celý čas změnila? Nejen to se dozvíte z pohledu a pera Ing. Tomáše Holendy, předsedy celostátní poroty Zlatého erbu.

Do 17. února se mohli hlásit zájemci se svými projekty do dalšího ročníku soutěže JuniorErb – jde o soutěž pro mladé (méně než 19 let) tvůrce webů a webových projektů, které jsou nějakým způsobem prospěšné svému okolí. Může se jednat např. o webové stránky obce, města, školy, sportovního oddílu, místní pamětihodnosti apod.

Jednou z dlouhodobějších kontrol NKÚ v uplynulém roce bylo prověření peněžních prostředků vynaložených na přípravu, realizaci a provoz systémů základních registrů. NKÚ se zaměřil především na Informační systém základních registrů (ISZR), Registr obyvatel (ROB) a Registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (RPP) – které jsou v gesci MV ČR – právě to a Správa základních registrů, která je provozuje, zaplatily do poloviny roku 2013 za kontrolované registry 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili výdaje za 1,55 miliardy korun.

Když se v březnu roku 1998 uskutečnila v pražském kulturním domě Eden konference Internet ve státní správě a samosprávě, asi jen málokdo věřil tomu, že je to začátek dlouholeté tradice. Informatizace veřejné správy byla v té době takříkajíc v plenkách a moderní technologie se do poměrně konzervativního segmentu neprosazovaly úplně snadno. Organizátorům, mezi nimiž již tehdy nechyběl časopis Obec a finance, aktivita Březen-měsíc internetu nebo týdeník Českomoravský Profit a samozřejmě společnost Triada, se ale podařilo shromáždit řadu odborníků z veřejné správy, kteří představili možnosti elektronizace a popsali první zkušenosti s funkčními projekty.